Autorka po stručné informaci o institucích, které v současném Maďarsku pěstují výzkum soudobých dějin, charakterizuje maďarské časopisy věnované této problematice a konkrétně upozorňuje na témata a příspěvky zajímavé pro českého čtenáře. Rozděluje je přitom do tří skupin. Mezi časopisy, které existovaly již před změnou režimu v Maďarsku v roce 1990 a vycházejí ve víceméně nezměněné podobě i dnes, probírá Irmanová Századok (Staletí), Hadtörténelmi Közlemenyek (Vojenskohistorickou revue), měsíčník História, Történelmi Szemle (Historickou revue) a Valóság (Skutečnost). Mezi „nástupnickými“ časopisy zaujímá výjimečné postavení kulturní a politický měsíčník Beszélő (Hovorna); založený v roce 1981 jako samizdatová tribuna názorů kritické inteligence, vyvinul se v centrum politické opozice a po roce 1990 představuje vlivné fórum liberálních názorů. Kromě důkladné prezentace této revue Irmanová představuje mezi „nástupnickými“ periodiky ještě Múltunk (Naši minulost). Časopisů s tematikou soudobých dějin, které v Maďarsku vznikly až po roce 1989 a patří do třetí skupiny, je nejvíce. Autorka sem řadí Rubicon, Eszmélet (Vědomí), Évkönyv (Ročenku), Külügyi Szemle (Zahraničněpolitickou revue), Klió, Debreceni Szemle (Debrecínskou revue), Egyenlítő (Rovnost), Korall, Politikatudományi Szemle (Revue pro vědu a politiku), Info-Társadalaom-Tudományi (Info-Společnost-Věda), Kisebbségi Kutatás (Výzkum menšin), Regio a Pro Minoritate. Autorka konstatuje velkou rozmanitost zmiňovaných periodik co do světonázorové či politické orientace, akcentované tematiky a žánru, která spolu s jejich četností svědčí velmi rozvinutém zpracovávání soudobých dějin v současném Maďarsku. and The author provides a brief report on institutions in Hungary that are currently conducting research on contemporary history, describes Hungarian periodicals devoted to this subject, and names specific topics and contributions of interest to the Czech reader, dividing them into three groups. Among the journals that existed before the régime changed in Hungary in 1990 and continue to come out in more or less unchanged form today, Irmanová considers Századok (Centuries), Hadtörténelmi Közlemenyek (Military History Review), and the monthly História, Történelmi Szemle (History Review), and Valóság. (Reality). An exceptional position among the “successor” journals is occupied by the culture and politics monthly Beszélő (Commentator). Started up in 1981 as a samizdat tribune for the views of critical intellectuals, it evolved into the centre of the political opposition, and has since 1990 been an influential forum for liberal views. In addition to proving a thorough description of this particular periodical, Irmanová presents Múltunk (Our Past), another of the “successor” journals. The most numerous are the journals concerned with contemporary history, which were started up in Hungary after 1989, and belong in the third group. Here she places Rubicon, Eszmélet (Consciousness), Évkönyv (Yearbook), Külügyi Szemle (Foreign Policy Review), Klió, Debreceni Szemle (Debrecen Review), Egyenlítő (Equality), Korall, Politikatudományi Szemle (Science, Scholarship, and Politics Review), Info-Társadalaom-Tudományi (Information, Society, Science and Scholarship), Kisebbségi Kutatás (Minorities Research), Regio, and Pro Minoritate. The author states that the great diversity of these periodicals, both in terms of general outlook and political orientation, accentuated by the topics and kinds of writing they contain, as well as their great number, testifies to the highly developed treatment of contemporary history in Hungary.