Search

Start Over Creator Kocáková, Ilona Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/

2. Cílená léčba metastatického melanomu vemurafenibem

Creator:
Kocák, Ivo, Kocáková, Ilona, and Špelda, Stanislav
Format:
braille, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:
protoonkogenní proteiny B-raf--antagonisté a inhibitory, klinické zkoušky, fáze I - jako téma, klinické zkoušky, fáze II - jako téma, klinické zkoušky, fáze III - jako téma, metastázy nádorů--farmakoterapie, melanom--farmakoterapie, výběr pacientů, inhibitory proteinkinázy--farmakologie, výsledek terapie, mutace, přežití, dospělí, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, lidé středního věku, and mladý dospělý
Language:
Czech and English
Description:
Metastatický melanom je agresivní onemocnění. Dosud využívané léčebné možnosti jako aplikace dakarbazinu, temozolomidu, high dose interleukinu-2 byly relativně omezené. Vemurafenib je malá molekula, která má schopnost inhibovat mutovanou BRAF proteinkinázu. Na základě provedených klinických studií BRIM-2 a BRIM-3, kdy vemurafenib dokázal prodloužit celkové přežití (OS) a dobu do progrese onemocnění (PFS), byl zaregistrována v EU k léčbě v monoterapii u dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF., Metastatic melanoma is an aggressive disease. Historical treatment options have been limited (e.g. dacarbazine, temozolomide, high dose interleukin-2) and associated with poor outcomes. Vemurafenib is a first-in-class, small molecule BRAFV600 inhibitor. Vemurafenib is approved in the EU as monotherapy in adult patients with BRAFV600 mutation-positive unresectable or metastatic melanoma. In the trial BRIM-2 a BRIM-3 vemurafenib significantly improved both overall survival (OS) and progression free survival (PFS) in patients with unresectable melanoma., Ivo Kocák, Ilona Kocáková, Stanislav Špelda, and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Léčba gastrointestinálních stromálních tumorů – komplexní pohled chirurga

Creator:
Fiala, L., Šefr, Roman, Kocáková, Ilona, and Pacal, Miloš
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
gastrointestinální stromální tumory--diagnóza--chirurgie--patologie--terapie, tomografie rentgenová počítačová, gastrointestinální endoskopie, sliznice--patologie, chirurgie operační--metody, antitumorózní látky--aplikace a dávkování--terapeutické užití, metastázy nádorů--terapie, laparoskopie, chemoterapie adjuvantní, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Gastrointestinální stromální tumory (GIST) jsou specifické neepitelové mezenchymální nádory gastrointestinálního traktu. Většina GISTů (95 %) vzniká v důsledku mutace genu transmembránového tyrozinkinázového proteinu (KIT), což je receptor pro růstový faktor. Tento receptor na svém povrchu exprimují nádorové buňky GISTu. Nejčastěji postiženými orgány bývají žaludek a tenké střevo, ale můžeme ho nalézt kdekoli v průběhu trávicí trubice a orgánů dutiny břišní. Klinická manifestace bývá různá a je dána lokalizací nádoru, jeho velikostí či vztahem k okolním orgánům. U resekabilních nádorů je indikováno primární chirurgické řešení s cílem R0 resekce. Cílená léčba imatinibem (kompetitivní inhibitor KIT receptoru) je určena pro pacienty s metastatickým onemocněním a dále jako adjuvantní léčba po operaci nebo v indikovaných případech jako neoadjuvantní terapie. Práce se snaží o přehledné zpracování komplexní terapie GIST s důrazem na postavení chirurgické léčby a upozorňuje na některá kontroverzní témata, např. roli resekčního výkonu u pacientů s metastatickým onemocněním nebo neoadjuvantní podání cílené biologické léčby. Závěr: I přes nezpochybnitelný úspěch biologické léčby má chirurgická léčba nezastupitelné místo v terapii tohoto onemocnění. Diagnosticko-terapeutický přístup k pacientům s GISTem musí být komplexní. Preskripční omezení biologické léčby přímo nutí směrovat tyto pacienty do specializovaných center, kde by s výhodou měla být prováděna i léčba chirurgická., Introduction: Gastrointestinal stromal tumors (GIST) are specific mesenchymal tumors of the gastrointestinal tract. Most of GISTs (95%) result from activating mutations in one of the receptor tyrosine kinase proteins (KIT). Tumor cells express this protein. GIST is most common in the stomach and small intestine, but may occur anywhere in the gastrointestinal tract and intra-abdominal soft tissues. The variety of its clinical presentations is related to localization of the tumor, its size and relationship to surrounding organs. Surgery is the first choice of treatment for patients with localized or potentially resectable tumors with the intention of R0 resection. Targeted therapy with imatinib (a selective inhibitor of the KIT protein) is the primary option for patients with metastatic GIST, as adjuvant treatment after surgery or neo-adjuvant therapy prior to surgery in indicated cases. This paper describes comprehensive therapy of GIST with an emphasis laid on the status of surgical treatment, and it highlights some controversial topics, e.g. the role of surgery for metastatic disease or neo-adjuvant targeted therapy. Conclusion: GIST is a relatively rare tumor most commonly affecting the stomach and small intestine. Surgical treatment is not replaceable in the treatment strategy of this disease. The diagnostic-therapeutic approach to patients with GIST must be comprehensive. Due to prescribing restrictions of biological therapies, these patients are inevitably directed to specialized centers where surgical treatment should also be preferably provided., and L. Fiala, R. Šefr, I. Kocáková, M. Pacal
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Možnosti predikcie rezistencie k neoadjuvantnej konkomitantnej chemorádioterapii u pacientov s karcinómom konečníka

Creator:
Garajová, Ingrid, Svoboda, M., Kocáková, Ilona, Fabian, Pavel, Kocák, Ivo, Vyzula, Rostislav, and Slabý, Ondřej
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
adenokarcinom--farmakoterapie--chirurgie--radioterapie, antimetabolity antitumorózní--terapeutické užití, chemoterapie adjuvantní, deoxycytidin--analogy a deriváty--terapeutické užití, fluorouracil--analogy a deriváty--terapeutické užití, lidé, neoadjuvantní terapie, prognóza, radioterapie adjuvantní, nádory rekta--farmakoterapie--chirurgie--radioterapie, výsledek terapie, and nádorové biomarkery--analýza
Language:
Czech, Slovak, and English
Description:
Neoadjuvant concomitant chemoradiotherapy has become a standard treatment of locally advanced rectal adenocarcinomas (LARA). It leads to shrinkage of the tumor mass and subsequently to an increase in complete resections (R0 resections), increasing a feasibility of sphincter-sparing intervention avoiding colostomy. It is based on concurrent application of fluoropyrimidines (5-fluorouracil, capecitabine) and radiotherapy (45 - 50,4 Gy). It shows less acute toxicity and improves local control rate in comparison to adjuvant treatment. Unfortunately, neoadjuvant chemoradiotherapy is not beneficial for all patients. The treatment response ranges from a complete pathological remission (pCR, ypT0ypN0) to a resistance. It is reported that cca 15 percent of patients with advanced rectal cancer show pCR which is indicative of improved long-term prognosis. DESIGN: The following is a review of the significance of neoadjuvant concomitant chemoradiotherapy in the treatment algorithm of patients with LARA and summary of potentional clinical-pathological and molecular markers of response prediction to neoadjuvant therapy. The most important clinical studies concern serum tumor markers levels, clinical lymph node classification. The components of the carcinogenic pathways are explored, including oncogenes, tumor supressor genes, microsatellite instability (MSI) and potentional markers involved in apoptosis, angiogionesis, proliferation as well as metastasis and invasion, are reviewed. Finally, the role of specific enzymes associated with the metabolism of fluoropyrimidines are examined. CONCLUSIONS: No one marker has been consistently identified as clinically applicable. Studies designed to determine the potentional markers are hampered by various techniques as well as tumor heterogenity and recent scientific approach--studying individual molecular markers. Gene expression profiling analysis of multiple genes from the same tumor is becoming reality. We suppose that this assessment will lead in future in finding combination of markers for predicting prognosis and response to therapy in rectal cancer., Garajová Ingrid, Svoboda M., Slabý O., Kocáková L., Fabian P., Kocák I., Vyzula R., and Lit.: 71
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Role cetuximabu v dlouhodobém přežívání pacienta s metastatickým kolorektálním karcinomem

Creator:
Kocáková, Ilona
Type:
model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
Subject:
lidé, lidé středního věku, mužské pohlaví, paliativní péče--metody, metastázy nádorů--farmakoterapie, kolorektální nádory--farmakoterapie--chirurgie--komplikace, chemoterapie adjuvantní--metody, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie--aplikace a dávkování--terapeutické užití, indukce remise, recidiva, monoklonální protilátky--aplikace a dávkování--terapeutické užití, receptor epidermálního růstového faktoru--antagonisté a inhibitory--aplikace a dávkování--terapeutické užití, biologická terapie--trendy, kamptothecin--analogy a deriváty--aplikace a dávkování--terapeutické užití, kombinovaná terapie, kvalita života, chemoterapie, radioterapie, and cílená léčba - cetuximab
Language:
Czech and English
Description:
Pacienti s metastatickým kolorektálním karcinomem (mKRK) by měli v průběhu své léčby obdržet všech pět látek účinných u tohoto onemocnění. Tyto látky se skládají ze tří chemoterapeutik: 5-fluorouracil/leucovorin (5-FU/LV), irinotecan, oxaliplatina a dvou monoklonálních protilátek: bevacizumab namířený proti vaskulárnímu endoteliálnímu růstovému faktoru a inhibitor epidermálního růstového faktoru cetuximab nebo panitumumab. Léčebné možnosti třetí linie závisí na tom, jaké látky byly použity v předchozí terapii. U pacientů předléčených 5-FU, oxaliplatinou a irinotecanem představuje léčba kombinací cetuximab a irinotecan atraktivní možnost., Patients with metastatic colorectal cancer (mCRC) should receive all five drugs active in this disease during the overall course of their treatment. These drugs consist of three chemotherapeutic agents: 5-fluorouracil/leucovorin (5-FU/LV), irinotecan and oxaliplatin and two monoclonal antibody: bevacizumab directed against the vascular endothelial growth factor and the epidermal growth factor receptor inhibitor cetuximab or panitumumab. Treatment options for third-line therapy depend on what agents have been used in previous therapy. In patients with prior treatment with 5-FU, oxaliplatin, and irinotecan, treatment with the combination of cetuximab and irinotecan is an attractive option., Ilona Kocáková, and Lit.: 6
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public