Článek pojednává o kvantitativní studii zaměřené na zmapování hodnocení prorodinné atmosféry v církevním prostředí mezi mladými věřícími (od 17 do 30 let). Teoretické zázemí se opírá o uchopení pojmu prorodinná atmosféra, právní zakotvení církví v České republice se zaměřením na popis Římskokatolické církve a Slezské církve evangelické a.v., vývoj hodnoty manželství a rodiny v církevní i sekulární společnosti a křesťanské pojetí manželství, rodiny a předmanželských vztahů, včetně jejich souvisejících aspektů. Empirická část vychází z anonymního šetření prostřednictvím online dotazníku se zaměřením na sociodemografické a náboženské charakteristiky, hodnotový žebříček (zjišťován standardizovanou Rokeachovou škálou hodnot) a hodnocení položek týkajících se prorodinné atmosféry v církvi, partnerských a manželských vztahů a sexuality. Výzkumu se zúčastnilo 262 respondentů. Získaná data byla zpracována popisnou statistikou, parametrickými a neparametrickými testy. Výsledky poukazují na odlišnou preferenci hodnot mezi věřícími v souvislosti s jejich rodinným stavem, který rovněž má vztah k míře spokojenosti s prorodinnou atmosférou. Dále byl prokázán vztah náboženské praxe a shody vlastních názorů s křesťanskými stanovisky. V závěru je pojednáno o limitech práce a případných intervencích či podnětech pro další studie. and The article discusses a quantitative study which maps the evaluation of pro-family atmosphere in a church among young believers (from 17 to 30 years). The theoretical background is based on understanding the concept of pro-family atmosphere, the legal base of churches in the Czech Republic with a focus on the Roman Catholic Church and the Silesian Evangelical Church description, the value development of marriage and family in church and secular society and the Christian concept of marriage, family and premarital relations, including their related aspects. The empirical part is based on anonymous surveys by an on-line questionnaire focusing on sociodemographic and religious characteristics, the scale of values (surveyed by the standardized Rokeach Value Survey) and the evaluation of questions about pro-family atmosphere in a church, partner and marriage relationships and sexuality. 262 respondents participated in the research. The obtained data were processed by descriptive statistics, parametric and nonparametric tests. The results indicate different value preferences among believers in relation to their marital status, which is also related to the degree of satisfaction with the pro-family atmosphere. The results confirmed the relation of religious practice and agreement between personal and Christian opinions. In conclusion, it discusses the limits of the research and possible interventions and suggestions for further study.
Studie se v první řadě zabývá otázkou, jaké tresty a odměny jsou v současnosti používány ve skautských oddílech. Zajímalo nás, zda se mezi českými oddíly najdou takové, které tresty a odměny ze svého repertoáru zcela vyřadily a naopak, zda existují oddíly, které se důsledně drží tradičních výchovných metod. Dále se ptáme, zda samotní vedoucí vnímají změnu ve výchovné motivaci v oddílech, kde prožili své dětství a kde nyní působí. Výzkum se zabývá také otázkou, zda děti a vedoucí z jednoho oddílu vnímají výchovné prostředky stejně nebo rozdílně. Konečně se snažíme odpovědět na to, zda systém výchovných prostředků ovlivňuje vztah mezi vedoucím a dítětem.
Výzkumu se zúčastnilo celkem 131 probandů ze 14 skautských oddílů, z toho 3 oddíly byly vodní, 11 oddílů pěších. Data byla sesbírána formou nově vytvořeného kvalitativního dotazníku, který vycházel z již dříve uskutečněných semistrukturovaných rozhovorů na stejné téma. Po vyplnění dotazníků následovala ještě diskuse všech zúčastněných členů jednotlivých oddílů. Aby bylo sbírání dat efektivnější, byl použit také on-line dotazník, který vyplnilo 18 probandů. U těchto účastníků nedošlo k následné diskusi.
Výsledky ukazují, že ve volbě výchovných prostředků se české skautské oddíly diametrálně odlišují. Existují oddíly, používající tvrdé tresty i oddíly, které tresty záměrně nepoužívají. V oblasti odměn jsou si oddíly více podobny, avšak rozdílný bývá účel, který má odměna plnit. Dle výzkumu existují v naší republice minimálně dva oddíly, kde již funguje poměrně nový „respektující přístup“, přijetí podobného přístupu je však velmi náročné a v rámci organizace, jakou je Český skaut, má prozatím své meze. and This study deals primarily with the question:„Which punishment and rewards are used by contemporary Czech scout guides?“. Our goal was to find out if there is any scout group, where no punishment and rewards are being used and on the other hand, if there is any scout group, which strictly sticks to the old tradition of upbringing methods. Other goals are to verify: if the upbringing methods used by scout guides changed anyhow in time, if the system of upbringing methods influences the relationship between guides and children and if there is any difference between perceiving rewards and punishment by children and by guides.
The research attended 131 volunteers from 14 scout groups, thereof 11 were the terrestrial scout groups, the rest of them were water scouts. I chose the method of a qualitative questionnaire, which was created on the basis of previous interview, used in the pilot study. After filling out the questionnaires, there was also a thematic discussion involving all members of the particular groups. 18 volunteers filled out an on-line form of questionnaire, without following discussion. The results show that there is a big difference between the upbringing methods used by various Czech scout guides. The research revealed two scout groups, guides of which use the alternative upbringing methods, based on respectful access to children. This means that systems like that can work in scout groups, but we find making this big change of access to children very hard, because of the socio-historical context of our country. The other results say that the system of raising methods does influence the relationship between a guide and a child. The majority of Czech scout groups have changed these methods in accordance with development of education in society.
Článek pojednává o využití externalizačního rozhovoru při práci s poruchami příjmu potravy. Na základě konkrétního příběhu z terapeutické praxe je poukázáno na fakt, že využití tohoto způsobu práce je s klienty a klientkami s poruchami příjmu potravy velmi účinné. Klienti a klientky totiž často sami hovoří o jisté „rozdvojenosti“, mají toto své „druhé já“ pojmenováno, vedou s ním dialog. Rovněž hovoří o tom, že by něco velmi chtěli změnit, ale „něco nebo někdo v nich jim v tom brání“. Obvykle je externalizační rozhovor používán pro posílení zdravé části osobnosti proti příznaku či nemoci. V článku je s odkazem na praktickou zkušenost poukázáno na skutečnost, že způsob práce s externalizací u poruch příjmu potravy může být odlišný. Klíčem k uzdravení totiž není boj proti nemoci a její oslabení, ale vybudování spojenectví s ní. Teprve skrz toto spojenectví je v některých případech uzdravení možné. and The article is about the usage of the externalization dialogue in dealing with eating disorders. It is based on a concrete example from therapeutic practice and it is shown that this way of working with clients with eating disorders is very effective. These clients often speak of a certain “disunity“ in themselves. They have name for their “second self“ and they speak to it. They also talk about the fact that they really want to change something but “something or someone keeps their efforts off“. The externalization dialogue is generally used to reinforce the healthy part of personality against the symptom or disease. The article shows that regarding clients with eating disorders there may be different ways of employing this method. The process of full recovery is not a fight against the disorder and its weakening but a process of building an alliance with the disorder. Only thanks to this alliance the recovery is possible in some cases.