Some grammatical phenomena that only seldom appear in the corpora of written language often coincide with speakers’ uncertainty about a given form’s grammatical status. Such display of uncertainty is often subject to prescriptive criticism, which pays little attention to actual usage. However, thorough and discriminating corpus analyses can help in a proper description of various low-frequency phenomena and in situating them more adequately in the grammatical system, against the background of different contexts, communicative situations, and language varieties. To exemplify this potential, this study examines three linguistic phenomena in German, using a corpus- -based approach: the dative singular ending -e, the construction aus aller Herren Länder, which lacks the dative plural ending -n, and the non-standard preterite form frug. The results can be seen as a contribution to a more precise grammatical description on the one hand and, on the other, as a basis for an improved, more usage-oriented approach in providing practical advice to language users. and Leckteré gramatické jevy, které se v korpusech psaných textů vyskytují jen zřídka, vzbuzují u mnoha uživatelů jazyka pochyby. Tyto případy jsou často předmětem normativní jazykové kritiky, která se o úzus mnoho nestará. Avšak pečlivé a diferencované korpusové analýzy mohou pomoci popsat i mnohé nízkofrekvenční jevy a adekvátněji je začlenit do systému na pozadí různých kontextů, komunikativních situací a variet. K exemplifikaci tohoto stanoviska byly korpusově zkoumány tři jevy německého jazyka: koncovka -e v dativu sg., konstrukce typu aus aller Herren Länder, v níž chybí plu-rálová koncovka -n, a nestandardní préteritální forma frug. Na výsledky tohoto výzkumu lze pohlížet na jedné straně jako na příspěvek k preciznějšímu gramatickému popisu a na straně druhé jako na východisko pro kvalitnější poradenskou praxi, orientovanou na reálný úzus.
Among the German negative-conditional connectors in the range of consequens markers there are the prototypical cases sonst and ansonsten. Morphological alternatives (sonsten and ansonst) are rarely mentioned in contemporary grammars and dictionaries but they actually occur with considerable frequency. The four connectors are used in two functions: as a conjunctional adverb which can occupy various positions within the sentence or as a specific kind of subordinating conjunction (Postponierer). The large IDS corpora allow us to reveal specific distributions of the lexemes and of their different ways of use. Comparing the frequencies and the distributions can indicate to which extent the phenomena are part of the standard language. The paper will report on the results and demonstrate how the findings can be deduced from the corpora. It will draw conclusions for assessing the acceptability of the variants and the extent to which they can be considered standard language additionally testing statistical instruments to visualise and calculate the variance of phenomena as association plots and DPnorm. and Prototypickými případy těchto konektorů jsou v němčině slova sonst (jinak) a ansonsten (jinak). Jejich morfologické alternativy sonsten a ansonst se v současných gramatikách a slovnících téměř nezmiňují, avšak jejich frekvence v textech není zanedbatelná. Všechny tyto čtyři konektory se užívají ve dvou funkcích: jako spojkové adverbium, jež může ve větě zaujímat různé pozice, nebo jako specifický druh subordinační konjunkce (postponent). Velké korpusy IDS umožňují odhalovat specifickou distribuci těchto lexémů a různých způsobů jejich užívání. Srovnávání frekvence a distribuce může indikovat, do jaké míry jsou tyto jevy součástí standardního jazyka. Tato studie při-náší výsledky tohoto srovnávání a ukazuje, jak lze korpusové nálezy interpretovat. Prostřednictvím testování statistických nástrojů se vyslovuje k akceptabilitě variant a míře, v níž mohou náležet standardnímu spisovnému jazyku.