Obsah a text libreta ke Kovařovicově opeře na motivy francouzské předlohy a v úpravě Emanuela Züngela. Lehká konverzační hra se točí kolem manželské rozepře Gabriely a Raoula a nemalou úlohu v ní sehraje markýza, Raoulova tchýně. Opera zazněla poprvé v představení, jehož druhou polovinu tvořila inscenace Adamova baletu Giselle, 11. února 1886 za řízení autora hudby K. Kovařovice. Dirigentem repríz byl M. Anger.
Hudební žert v operetní formě je rozpustilou parodií na známý Oidipův příběh antické tragedie Sofoklovy. Děj se žene vpřed jednoduchým a začasté i pádným veršem, nechybí zde názvuky pijáckých a kramářských písní, ani závěrečné mravní ponaučení. Klavírní výtah z této hudební parodie vyšel tiskem v r. 1894. Ve fondu MKP pod sig. VO 7491.
Odpověď L. Lošťákovi na "Chromatické hromobití". Veřejné zdůvodnění Karla Kovařovice zdůvodňující nepřijetí opery Furianti do repertoáru Národního divadla.
čís. 3, K. Kovařovic, op. 1, č. 3, píseň "Ptáče", složil Jindřich Káan z Albestů, [z Kovařovicova "Osmera písní"], and Skladby pro klavír na jednu a na dvě ruce.