Asociace mezi chronickou lymfocytární tyreoiditidou (CLT) a tyreoidálními karcinomy není stále objasněná. Přestože se v histologických vzorcích obě onemocnění vyskytují často současně, není dosud jasné, zdali lze považovat CLT za rizikový faktor vzniku tyreoidální malignity. Tento souhrnný článek se zaměřuje na známé epidemiologické a molekulárně genetické souvislosti mezi oběma onemocněními. Většina studií poukazuje na signifikantní asociaci tyreoidálních karcinomů s pozitivními protilátkami proti tyreoglobulinu a s histologickým nálezem CLT. Obě onemocnění sdílejí i některé rizikové faktory (častější výskyt u žen, v oblastech s dostatečným zásobením jodem a u pacientů po aktinoterapii v oblasti krku) a molekulárně-genetické souvislosti. V karcinomech v terénu CLT se např. častěji nachází RET/PTC přeskupení, ale tuto mutaci lze prokázat často i v benigních lézích, jako je CLT. CLT se ukazuje jako pozitivní prognostický faktor u pacientů s diferencovanými tyreoidálními karcinomy. Je asociována s méně invazivními formami tumorů, nižším výskytem infiltrovaných lymfatických uzlin a nižším rizikem rekurence onemocnění., Association between autoimmune thyroiditis (CLT) and thyroid cancer remains not clear. Although both diseases often occur simultaneously in histological samples, it is not yet clear whether CLT can be regarded as a risk factor for thyroid malignancy. This review focus on the known epidemiological and molecular genetics links between both diseases. Most studies have shown a significant association between thyroid cancer and positive antibodies to thyroglobulin and histological evidence of CLT, as well. Both disorders share some risk factors (greater incidence in women, in areas with adequate supply of iodine and in patients after radiotherapy of the neck) and molecular genetics linkage. For example: RET/PTC rearrangements could be more often found in carcinomas associated with CLT, but this mutation could be found in benign lesions such as CLT, as well. CLT seems to be a positive prognostic factor in patients with differentiated thyroid cancer. It is associated with less invasive forms of tumor, lower occurrence of infiltrated lymphatic nodes and a lower risk of recurrence., and Jan Krátký, Jan Jiskra
In this paper I discuss the mechanism of commitment to a specific world-view system. This mechanism is developed upon the theory of social representation as well as concepts of cognitive psychology. The essential argument of paper is based on assumption of mutual influence of an individual and a group established by a conversation and argumentation. The new-comer intervene in common discussions about everyday issues shared in gossips, sayings, etc. as well as doctrinal principles that are communicated in a logically coherent way. Next, the resulting commitment to a specific group and its world view is developed upon the mutual connection of one's past experiences and memories and reflexive concepts presented by the group. This mechanism is outlined on the grounds of social psychology when discussing the mutual connection of Serge Moscovici's consensual and reified universe and it was further connected to individual view when presenting two specific modes of thinking – experiential and rational system – which as I argue refer to the relation of knowledge in consensual and reified universe. The motor for a commitment is established in the moment, when a specific life issues are comprehended in the light of reflexive terms of doctrine. and V této práci se snažím rozvinout specifický teoretický rámec vhodný pro výzkum konverze, která je chápaná jako přechod k určitému menšinovému názoru reprezentovanému náboženskou skupinou. Je umožněna na základě interakce a verbální argumentace mezi jednotlivcem a náboženskou skupinou v rámci společenských aktivit a sdílených konverzačních témat. Hlavní teoretickou hypotézou práce je myšlenka, že ke konverzi dochází v okamžiku, kdy si uvědomujeme naši minulost ve světle představ náboženské skupiny. Zcela konkrétní osobní životní situace nabývají svého významu díky představám sdíleným a udržovaným náboženskou skupinou. V tomto procesu identifikace se tak potkávají reálné zážitky s abstraktní doktrínou náboženské skupiny, výsledkem je pak určitý ucelený, i když někdy dočasný biografický obraz, kde jsou jednotlivé osobní situace a názory zastřešeny širším rámcem náboženských představ. Tento specifický pohled akcentující verbální argumentaci jako prostředek vlivu mezi jednotlivcem a skupinou se opírá o teorii sociálních reprezentací, především konceptu konsenzuálního a zvěcnělého univerza, jak jej rozpracoval Serge Moscovici. Proces rekonstrukce biografie je pak nastíněn za pomoci některých teoretických východisek kognitivní psychologie. -- Prezentovaný pohled na problém konverze by mohl být přínosný v situaci, kdy je obtížné přesně vymezit náboženskou skupinu s ohledem na její doktrínu. S takovým problémem se setkáváme například u nových náboženských forem jako je spiritualita New Age. Proces konverze v rámci těchto skupin nebývá pevně institucionalizován a u jejich členů se často protínají různorodé myšlenkové vlivy. Konverzi je pak vhodné chápat jako neustálý proces bez jasného rozlišení fází přechodu.