1 - 4 of 4
Number of results to display per page
Search Results
2. Jak si dnes připomínat Josefa Jungmanna?: Robert Sak: Josef Jungmann. Život obrozence
- Creator:
- Kusáková, Lenka
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. K současnému bádání o historii knižního obchodu v Evropě: Anja Dular: Živeti od knjig. Zgodovina knjigotrštva na Kranjskem do začetka 19. stoletja
- Creator:
- Kusáková, Lenka
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Obraz (črta) v českém periodickém tisku první poloviny 19. století (příspěvek k poznání historické podoby žánru)
- Creator:
- Kusáková, Lenka
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Description:
- Autorka upozorňuje na důležitou úlohu žánru publicistického "obrazu" (črty) ve vývoji narativní prózy v polovině 19. století: jeho formální a obsahové impulsy (akcent na deskripci prostředí, subjektivní vypravěč, životní realita) pomáhaly překonávat svazující vliv (sentimentalistního a romaneskního) syžetu. Studie vychází z autorčina dlouhodobého systematického průzkumu českých obrozenských časopisů z let 1786-1850 a snáší relevantní materiál k problematice typologie a vývojových proměn "obrazu" (črty). Konstatuje boom "obrazů" ve 30. a 40. letech 19. století a prestižní postavení žánru v dobovém genologickém povědomí (účast významných spisovatelů na jeho pěstování, publikace v náročněji koncipovaných časopisech a almanaších, zařazení žánru do okruhu umělecké literatury v Jungmannově Slovesnosti 1845). Značnou část české časopisecké produkce 30. a 40. let tvořily překlady zahraničních prací, zejm. francouzských, anglických, německých, polských a ruských (mj. Gozzi, Ch. Dickens, Murot, P. de Kock, J. Janin, Langerhanns, Bulgarin), souběžně se však rozvíjela tvorba původní, která na jedné straně přijímala základní atributy evropské podoby žánru (moralistní a satirický tón povahopisů, pozornost k sociálním projevům velkoměsta a ke zvláštnostem okrajových etnik), na druhé straně se však vyznačovala specifickými domácími rysy, zejm. uplatněním národně a proslovansky agitační funkce (tematizace české, resp. slovanské krajiny, historie a současného buditelského hnutí, idealizace českého venkovského společenství jako reprezentace národa, kritický a satirický pohled na projevy národního odrodilství či módního vlastenčení ad.). Studie naopak nezjistila významnější přítomnost vídeňského typu biedermeierské črty. Autorka představuje umělecky nejhodnotnější původní realizace žánru črty, jako jsou Čelakovského "povahopisy", Tylova pražská a kutnohorská fyziologická črta ovlivněná romantickou optikou a národně buditelskou tendencí, sociálně a národnostně kritická črta Havlíčkova či etnografická črta soustředěná k vylíčení českého a slovanského venkovského lidového prostředí z pera manželů K. V. Zapa a H. z Wiśniowskich Zapové, B. Němcové, D. Slobody, L. Ritterberka, Moserova satirická črta z roku 1848 ad.). Mimo téma příspěvku autorka upozorňuje na četný výskyt příbuzného žánru, tzv. "obrazu ze života" (Lebensbild), který - podobně jako črta - usiluje představit určité (většinou sociální) prostředí, významněji však využívá dějového syžetu a pásma postav (vrcholnou realizaci žánru představuje Babička B. Němcové). and In this article the author discusses the important role of the character sketch in the development of narrative prose in the mid‑nineteenth century – its sources for content and form (the accent on description of milieu, the first‑person narrator, the realia) helped to overcome the straight‑jacket of the influence of the sentimental, novelistic storyline. The article, a result of the author’s long‑term research on Czech Revivalist periodicals from 1786–1850, brings together material on the typology and development of the sketch. She notes the 1830s–40s boom in sketches and the prestige that the form enjoyed in the period – for instance, the participation of leading writers in its cultivation, its publication in serious periodicals and annuals, and its inclusion with high literature in Jungmann’s Slovesnost (Verbal art, 1845). Czech periodicals of the 1830s and 1840s largely contained translations of works by foreign writers including Henry Bonaventure Monnier, Charles Dickens, Charles Paul de Kock, Jules Janin, and Faddei Venediktovich Bulgarin). Translation too, however, contributed to the development of the character sketch, which, on the one hand, adopted the fundamental attributes of the Western form (the moralizing, satirical tone, and attention to problems of big‑city life and the special features of marginal peoples), and, on the other hand, pointed out special domestic features, in particular a nationalist and Slavophil propaganda function (for example, the thematization of the Bohemian or Slav countryside, the past and present of the Revival movement, the idealization of the rural Bohemian community as representative of the nation, and a critical, satirical view on national renegades or fashionable jingoism). The author has not, on the other hand, found any of the features that distinguish a Vienna type of Biedermeier ‘sketch’. The artistically most valuable, she believes, are original sketches like František Ladislav Čelakovský’s (1799–1852) ‘povahopisy’, Josef Kajetán Tyl’s (1808–1856) Prague and Kutná Hora physiological sketch’ influenced both by both Romantic views and by Revivalist ideology, the social‑critical and critical patriotic sketch by Karel Havlíček (1821–1856), and the social‑anthropological sketch that concentrates on the portrayal of the Bohemian and Slavonic folk by Karel Vladislav Zap (1812–1871) and his wife Honorata (1825–1856), as well as Božena Němcová (1820?–1862), Daniel Sloboda (1809–1888 ), Ludvík Rittersberk (1809–1858), and Bedřich Moser (1821–1864) in his satirical sketch of 1848. In addition to this topic, the author indicates numerous occurrences of a related form, the Lebensbild, which, like the sketch, endeavours to present a milieu, mostly socially problematic, but, more important, seeks to use the story line and the actants. Němcová’s Babička (The Grandmother, 1855) represents the height of the form.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public