Článek volně navazuje na diskusi o roli státu a jeho tradičních atributech, jež probíhala v loňském „Právníku“. V současném světě jsme konfrontováni s různými typy států, např. moderními, postmoderními a postkoloniálními. Liší se mírou centralizace veřejné moci a povahou politického národa. V Evropě nacházíme státy velké svými úkoly a vzbuzeným očekáváním, avšak slabé díky různým omezením. Někdy jsou připodobňovány „státům“ středověkým. Z těch vnějších omezení je možné zmínit rostoucí význam mezinárodního práva, globalizaci a evropskou integraci. Mezi vnitřními je podstatné slábnutí
důvěry ve stát a obecný zájem, posilování soudní moci na úkor mocí politických nebo větší význam málo regulované moci sociální. Průřezový charakter mají lidská práva, jež jsou ukotvena mezinárodně i vnitrostátně.
Velmi podstatné je narušování homogenity společností v některých státech až do podoby etnicky či nábožensky segmentovaných subkultur. and This article is a belated addition to the discussion about role of state and its traditional atributtes which took place last year. In the contemporary world, we are confronted with various types of states, e. g. modern, post-modern, or post-colonial. They differ in intensity of centralization of public power and in nature of politicial nation. In Europe, in particular, there are states, which are strong, be it because of the tasks they perform or the expectations they raise But these states are at the same time weak because of various types of limits. From the external point of view we could mention increasing
importance of international law, globalization or European integration. Regarding internal limits, what is important is the gradual weakening of trust in state and in general interest, strenghtening of judicial power at the expense of political powers of the state or almost un-regulated social powers
(corporations, media etc.).Human rights belong to both groups. The shift from homogenous societies in some states to plurality of ethnically or religiously segmented sub-cultures plays key role.
Článek představuje soubor předmětů nalezený při úpatí nápadného kamenného útvaru poblíž Stebna, okr. Louny, a interpretovaný jako rituální depot ze stupně LT B1/B2. Z tohoto období nejsou v okolí místa nálezu známy žádné další lokality. Soubor obsahuje vedle keramické misky a souboru laténského ženského kruhového šperku i jedinečnou importovanou bronzovou mísu středoitalského původu. Rozbor depotu a provedená makrozbytková a palynologická analýza umožňují klást si otázky o vztahu střední Evropy a Středomoří, o lidské přítomnosti v regionu a o rituálních aktivitách v době laténské. and The article presents an assemblage of artefacts discovered at the foot of a rock near Stebno (Louny distr.) and interpreted as a ritual hoard from stage LT B1/B2 from which there are no other traces of human presence in the region. The assemblage included a pottery bowl, La Tène women’s ring ornament set and a unique bronze basin of central Italian origin. An analysis of the hoard, including macro-remains and palynological analyses, raises questions on the relationship between central Europe and the Mediterranean, the human presence in the region during the La Tène period and on ritual activities in the La Tène period.
Zavedení přímé volby prezidenta republiky představuje stimul možné změny prezidentské role v českém ústavním systému. První přímá volba v roce 2013 a vývoj ji následující dokládají pokusy oslabit moderační aspekt úřadu prezidenta republiky ve prospěch politického vůdcovství. Na to reaguje vláda
předložením návrhu novelizace Ústavy, jenž se vesměs týká pravomocí prezidenta republiky.V komentáři k návrhu jsou ústavní změny roztříděny podle významu a blíže zkoumány (mírné posílení prezidenta, upřesnění pravomocí, oslabení až zrušení pravomoci).Upozorňuje se ovšem, že jakékoli změny ústavního textu mají význam pouze při existenci ochoty se ústavním pravidlům dobrovolně podřídit, anebo při tlaku institucionálního okolí na podřízení se nucené. and The introduction of direct election of the president of the Czech Republic was an incentive to possible changes of the president’s role in the Czech constitutional system. After the first direct election in 2013, we could observe attempts to weaken the moderation aspect of the office of the president in favour of political leadership. In response to this development, the government initiated an amendment to the Constitution, which mostly concerned the powers of the president. In the commentary to the bill, the proposed constitutional changes were sorted according to their importance
and closely examined (moderate strengthening of the position of the president, clarifying his powers, weakening or cancelling his powers). It is however pointed out that any changes to the constitutional text have meaning only when there exist either a will to voluntarily follow the constitutional rules,
or a pressure of the institutional surroundings, which makes the changes compulsory to follow.