Celobronzové komponenty ochranné zbroje jsou fenoménem, který se ve středoevropském nálezovém fondu objevuje poprvé počátkem doby popelnicových polí. Na Moravě je dnes tato zbroj doložena kromě dvou částí bronzových přileb (Služín, Brno-Řečkovice) a starším nálezem náholenice (Kuřim) také zlomkem pancíře (Ivančice 4). Pouze u náholenice není znám nálezový kontext, ostatní artefakty pocházejí z depotů a jsou karpatské provenience. Typologicky i kontextem depotů jsou moravské nálezy bronzové zbroje datovány do rozpětí stupňů B D2 – Ha B1. Plech pancíře z depotu Ivančice 4 byl podle materiálové analýzy vyroben z klasického bronzu mechanickým tvářením s následným rekrystalizačním žíháním. V obvodovém lemu ramenního výkroje pancíře byla zakována tyčinka ze slitiny PbSn, která posloužila jako měkký podklad pro vykování ohybu okraje. Olovo bylo sice v době popelnicových polí vzácně již vyráběno a používáno, v technologické aplikaci při výrobě bronzového pancíře je však nálezem v depotu Ivančice 4 takto prokázáno poprvé. and Solid bronze armour components are a phenomenon that first appears in Central European find assemblages at the beginning of the Urnfield culture period. In addition to two parts of bronze helmets (Služín, Brno-Řečkovice) and an old find of a greave (Kuřim), this armour is also documented today in Moravia by a fragment of cuirass (Ivančice 4). The find context is unknown only in the case of the greave; the other artefacts come from hoards and are of Carpathian provenance. Typologically and based on the context of the hoards, the Moravian finds of bronze armour are dated to the period between stages B D2 and Ha B1. According to a material analysis, the sheet metal of the cuirass from the Ivančice 4 hoard is made from classic bronze that was mechanically shaped and subsequently treated by recrystallisation annealing. A bar from a PbSn alloy hammered into the edge of the shoulder cut-out of the cuirass served as a soft base for bending the edge. Although lead was occasionally made and used already in the period of the Urnfield culture, the find from the Ivančice 4 hoard marked the first time its technological application was demonstrated in the production of bronze cuirasses.
Na k. ú. obce Hrádečná (okr. Chomutov, Ústecký kraj) byl při amatérském detektorovém průzkumu v roce 2003 objeven hromadný nález výzbroje a výstroje z doby římské čítající celkem 21 železných předmětů a vážící 2,3 kg. Součást výzbroje tvoří meč a 11 hrotů kopí/oštěpů; výstroj je zastoupena elementy několika štítů (4 puklice, 5 držadel). Na základě typologicko-chronologické analýzy lze předměty datovat rámcovým rozpětím stupňů B1–C1. Charakteristickým rysem souboru je jeho intencionální zničení. Nález umístěný mimo sídelní a funerální areály představuje ojedinělý doklad lidské aktivity v době římské v centrální části Krušných hor. Přes nejisté nálezové okolnosti lze klást soubor do souvislostí s rituálním chováním a interpretovat jej jako ireverzibilní depot uložený někdy na přelomu starší a mladší doby římské z votivních důvodů. and An amateur metal detector survey conducted in 2003 in the cadastre of the town of Hrádečná (Chomutov district, Ústí nad Labem Region) uncovered a mass find of arms and gear from the Roman Period with a total of 21 iron artefacts weighing 2.3 kg. The weapons include a sword and 11 lances/spears; gear is made up of parts of several shield (4 bosses, 5 grips). Based on a typological-chronological analysis, the artefacts can be dated in general to the interval between phases B1–C1. A characteristic trait of the assemblage is its intentional destruction. Made outside settlement and burial areas, the find is an extraordinary document of human activity in the Roman Period in central Erzgebirge Mts. Despite the uncertain find circumstances, the assemblage can be connected with ritual behaviour and interpreted as an irreversible hoard buried for votive reasons roughly between the Early and Late Roman Period.
U Městečka Trnávky (okr. Svitavy, Pardubický kraj) došlo v rámci detektorové prospekce k nálezu a zdokumentování dvou depotů bronzové industrie. Depot č. 1 obsahoval dvě sekery s tulejí a osm srpů, depot č. 2 obsahoval dva kruhové šperky. Jako místo depozitního jednání byla člověkem v pozdní době bronzové vybrána nápadná vyvýšenina tvořená zvětralým skalním výchozem situovaná na výrazné krajinné dominantě. and Two hoards of bronze industry were discovered during a metal detector survey and documented near Městečko Trnávka (Svitavy district, Pardubice region). Hoard 1 contained two axes with a socket and eight sickles, whereas hoard 2 contained two ring ornaments. A conspicuous high point composed of a weathered rocky outcrop situated on a prominent landmark was chosen as the deposition site by Late Bronze Age man.
Příspěvek se věnuje nálezům odkrytým na Vraném vrchu u Spolí, okr. Český Krumlov. V nadmořské výšce 635 m u paty skalního výběžku na svahu spadajícím příkře k Vltavě byla v hl. 20 cm nalezena skupina šesti bronzových náramků z pozdní doby halštatské. Při následném sondážním výzkumu ověřujícím místo nálezu se ve stejné hloubce našlo deset zlomků dislokovaných lidských kostí z dospělého jedince, v těsné blízkosti náramků ležel skleněný kroužek hnědožluté barvy o průměru 34 mm. Celková situace svědčí pravděpodobně o „obětním“ charakteru lokality. Určení rostlinných makrozbytků umožnilo částečně rekonstruovat přírodní prostředí zkoumaného místa. Analýza artefaktů i celé nálezové situace, evidence dalších nálezů v širším okolí depotu náramků, svědectví výjevů na soudobém situlovém umění i paralely z prostoru střední a jižní Evropy umožňují položit si řadu otázek o podobách různých náboženských rituálů starší doby železné. Výjimečný skleněný artefakt ze Spolí prozrazuje nadregionální kontakty, práce se v širších souvislostech zabývá též problematikou rekonstrukce dálkových koridorů. and The article addresses finds uncovered on the hill known as Vraný vrch near Spolí in the Český Krumlov district. A group of six bronze bracelets from the Final Hallstatt period were found at an elevation of 635 m a.s.l. and 20 cm below the ground at the base of a rocky promontory on a hillside dropping steeply to the Vltava River. During the subsequent trench excavation to verify the location of the find, ten fragments of dislocated human bones from an adult individual were found at the same depth, and a brown-yellow glass ring with a diameter of 34 mm was also lying nearby. The finds are probably evidence of the ‘sacrificial’character of the site. The identification of plant macro-remains allowed a partial reconstruction of the natural environment of the studied location. An analysis of the artefacts and the entire find situation, evidence of additional finds in the broader area of the bracelet hoard, the testimony of images on contemporary situla art and parallels from Central and Southern Europe raise numerous questions on the form of various religious rituals of the Early Iron Age. The remarkable glass artefact from Spolí indicates superregional contacts, and the paper in broader contexts also deals with the issue of reconstructing long-distance corridors.
Kovový depot objevený v r. 2013 při detektorovém průzkumu na západním svahu skalnatého hřebene geomorfologického okrsku Babí lom na katastru Svinošic (okr. Blansko) obsahuje šest sekerek s tulejkou, dva hroty kopí a polovinu slitku mědi. Podle sekerek a neobvyklého hrotu kopí s otvory v listu cizí provenience je nález datován do pozdního stupně doby popelnicových polí. Depot je výjimečný jak dokumentací jeho původního, záměrného uspořádání, tak topografickou situací ve vztahu k vodnímu toku, krajinné dominantně Babího lomu a předpokládané původní komunikaci. Analýza zakonzervovaných rostlinných zbytků s využitím radiokarbonového datování přispěla k rekonstrukci způsobu uložení a lokálního vegetačního spektra. Sídelně-topografická analýza prokázala korelace se soudobým osídlením regionu, ve kterém se i díky novému nálezu nachází jedna z depozitních makrokumulací na Moravě. and The metal hoard discovered in 2013 during a metal detector survey on the western slope of the rocky Babí lom ridge near Svinošice village (Blansko district) contains six socketed axes, two spearheads and half of an ingot of nearly pure copper. Based on the axes and the unusual point of the spearhead with openings in the blade of foreign origin, the find is dated to the final stage of the Urnfield period. The hoard is remarkable both for the documentation of its original intentional arrangement and for the topographical situation in connection with a watercourse, the dominant landscape feature of the Babí lom ridge and assumed original road. An analysis of preserved plant remnants also contributed in conjunction with radiocarbon dating to the reconstruction of the way the hoard was deposited and the local vegetation spectrum. The settlement- topographic analysis showed a correlation with the period settlement of the region, where, thanks also to the new find, one of the deposition macro-accumulations in Moravia is located.
V letech 2010–2016 byl prováděn detektorový průzkum v bezprostředním okolí zaniklých cest v k. ú. Křenov (okr. Svitavy, Pardubický kraj, Česká republika). Mimo jiné byl objeven depot sestávající z železné radlice a čepele meče typu Bell-Zemplín, kterou lze zařadit do pozdní doby laténské až časné doby římské. Z prospekce dále pochází hrot meče z doby římské zhotovený technikou damasku. Nálezy s největší pravděpodobností souvisí s překonáváním obtížného úseku na soudobé komunikaci. and A metal detector survey was conducted in the immediate vicinity of defunct routes in the cadastral territory of Křenov (Svitavy district, Pardubice Region, Czech Republic) in 2010–2016. Findsincluded a hoard composed of an iron ploughshare and the blade of a Bell-Zemplín type sword, which can be dated to the period between the Late La Tène and the Early Roman periods. The surveys also produced a pattern-welded sword point from the Roman Iron Age. The finds are most likely related to the successful passage of a difficult section of the route at the time.
Den Fund der 12 verzierten Bronzescheiben, die angeblich in einer Bronzeurne ausserhalb der frühlatènezeitlichen Fundkonzentration Böhmens zu Tage kamen, bewerten wir mit Rücksicht auf neue archäologische Forschungsergebnisse und neu genutzter archivarischer Angaben als eine Reflexion des Handels– und Kommunikationsystems, das Mitteleuropa mit Schlesien über eine lange Zeitspanne hinweg verband. Während in der Hallstattzeit mit dieser Achse die Entstehung der Siedlungskonzentration und des Hügelgräberfeldes verbunden wird, verbinden wir für die Frühlatènezeit mit ihr das Depot der Bronzescheiben, die wir für Verzierungen eines Panzers halten. and A NEW PERSPECTIVE ON THE EARLY LA TÈNE FINDS FROM JAROMĚŘ. The 12 decorated bronze discs apparently deposited in a bronze cremation urn in an area outside the main concentration of contemporary Early La Tène finds in Bohemia are judged by the authors – in the light of new results from archaeological research and newly–applied archive data – to be a reflection of the system of trade communication linking Central Europe to Silesia over a long stretch of time. While in the Hallstatt period these lines of communication are linked to the appearance of settlement agglomerations and tumulus burial fields, in the Early La Tène they are linked to hoard of bronze discs, which the authors believe to have been armorial decorations.
Článek mapuje výskyt prubířských kamenů a kandidátů na takovou klasifikaci od Skandinávie po Pannonii. Zaměřuje se zejména na období 10.–12. stol., kdy byla směna v jedné části Evropy provozována zejména prostřednictvím mince a v jiné prostřednictvím váženého drahého kovu. Evidentní rozdíly ve frekvenci nástrojů používaných ke zjištění jakosti drahého kovu v různých částech Evropy otevírají otázku mechanismů distribuce drahého kovu ve střední Evropě. Ve vstupu stříbra na český venkov v poslední čtvrtině 10. stol., takřka vzápětí po zahájení ražby přemyslovských denárů, autor shledává doklad zásadní změny v dostupnosti drahého kovu. V nejstarších středověkých depotech stříbra na českém venkově tak spatřuje svědectví ustavení sociální vrstvy, která byla schopna drahý kov akumulovat. and The article maps the occurrence of touchstones and artefacts that are candidates for this classification, from Scandinavia to Pannonia, with a particular focus on the period between the 10th and 12th centuries, when trade in one part of Europe was conducted primarily using coins, while precious metal was used as currency elsewhere. The apparent differences in the frequency of tools used for determining the quality of precious metal in various parts of Europe raise questions on the mechanisms of the distribution of these metals in Central Europe. The author finds evidence of an important change in the availability of precious metal in the arrival of silver to rural Bohemia in the final quarter of the 10th century, almost immediately after the commencement of the minting of Přemyslid denars. He also sees evidence of the establishment of social classes that were able to accumulate precious metal in the oldest medieval hoards of silver in the Bohemian countryside.
The hoard from Moravička Sela in Gorski Kotar (Croatia), discovered thirty years ago, is a medium-sized hoard with a mixed composition, containing typologically different and differently preserved objects. With its defined, most likely reduced inventory, we have acquired a smaller number of tools and weapons, half products and items of symbolic importance. Its place of discovery could be included in the distribution of the hoards of the II Late Bronze Age horizon on the broader territory of Caput Adriae and its hinterland in the 13th and early 12th century BC. Its composition reflects, in particular, the cultural connections ranging from the south-eastern Alpine region to the wider Pannonian and Carpathian area. Therefore, the hoard from Moravička Sela can be interpreted as a materialized act of precisely determined cultural knowledge from a broader but contemporary cultural network of meaning. and Depot nalezený před třiceti lety u obce Moravička Sela v Chorvatsku patří mezi středně velké depoty s heterogenním složením, obsahující typologicky odlišné a různě zachované předměty. Pravděpodobně neúplný soubor sestává z několika pracovních nástrojů, zbraní, polotovarů a artefaktů symbolického významu. Autoři jej v rámci chronologie oblasti Caput Adriae řadí do druhého horizontu mladší doby bronzové, tedy Alpami a pannonskou či karpatskou oblastí. Depot je proto představen jako materializovaný projev dobové mentality sdílené na širokém, kulturně spřízněném území.
V letech 2007–2014 byl prováděn detektorový průzkum v lokalitě Sedlec 4 (okr. Ústí nad Orlicí). Podařilo se získat soubor předmětů, které byly jednotlivě archeologizovány v areálu sídliště, a orbou rozvlečený bronzový depot obsahující kruhový šperk, růžicovitou sponu a kruhové disky s poutkem. Depot náleží horizontu Kosmonosy s datací Ha A1-2. and A metal detector survey conducted at the Sedlec 4 site in the Ústí nad Orlicí district, East Bohemia, in 2007–2014 produced an assemblage of artefacts individually ‘archaeologised’ on the grounds of the settlement, and a bronze hoard dispersed by ploughing, containing ring ornamentation, a rosette fibula and round disks with a loop. The hoard belongs to the Kosmonosy horizon dating to Ha A1-2.