a1_Cíle. Cílem výzkumu bylo popsat výskyt specifických forem násilného chování dospívajících ve škole a analyzovat rodinný, vrstevnický a školní kontext agresivního chování. Soubor a metoda. Soubor tvořili dospívající ze 115 náhodně vybraných základních škol. Dotazováni byli žáci 7., 8. a 9. ročníku, z každé školy se účastnila jedna třída. Informace byly získávány prostřednictvím dotazníku, který zahrnoval položky týkající se projevů agresivního chování a jeho kontextu, dále položky mapující vztah k rodině, vrstevníkům, škole a učitelům. Výzkum proběhl metodou on-line aplikace přes internetové rozhraní. Soubor tvořilo 3 165 žáků, průměrný věk byl 13,9 let (SD = 0,97). Chlapci tvořili 52,3 % souboru. Výzkumné otázky. Výzkum měl explorační charakter a kladl si tyto výzkumné otázky: jaký je výskyt různých projevů agresivního chování mezi dospívajícími, jaká je souvislost mezi vybranými proměnnými z oblasti rodiny, vrstevnických vztahů a vztahů ke škole a úrovní agresivního chování. Statistická analýza. Základní popisná statistika byla použita pro prezentaci výskytu projevů násilného chování, kontextové vztahy byly analyzovány chí-kvadrát testem a aplikací multinomiální logistické regrese. Výsledky. Věcně významný výskyt (tj. častěji než pětkrát za posledních 12 měsíců) projevů agresivního chování byl v případě verbální agrese 16,6 %, fyzické agrese 7,5 % a vandalismu 3,1 %. Na základě charakteristik kompozitní proměnné byly vytvořeny tři skupiny: 1) dospívající s nízkou nebo průměrnou úrovní agresivního chování, 2) dospívající se zvýšenou úrovní agresivního chování a 3) dospívající s vysokou úrovní agresivního chování., a2_V multinomiální logistické regresi se jako statisticky významné prediktory agresivního chování uplatnily následující proměnné: dobrý vztah k matce a otci (oba negativně), používání tělesného trestání v rodině, oblíbenost mezi vrstevníky (negativně), časté trávení času s partou rovnou po škole a o víkendech, spravedlivé jednání učitelů (negativně), stresující charakter školy, neoblíbenost školního prostředí a přílišná očekávání ze strany učitelů. Silným prediktorem agresivního chování je mužské pohlaví. Omezení studie. Omezení studie vyplývají z průřezového designu a metody založené na self-reportech., b1_Objectives. The major goal of the study was to describe the prevalence of specific forms of violent behaviour of adolescents in elementary schools and to analyse family, peer and school context of aggressive behaviour. Subjects and methods. The sample consisted of adolescents from 115 randomly selected elementary schools. Schoolchildren from grades 7th, 8th and 9th were asked to fill in the on-line questionnaire via web access. The items of the questionnaire covered the topic of aggressive behaviour and its context, relationships within the family, relationships towards peers, school and teachers. In sum 3,165 students participated, the mean age was 13.9 years (SD = 0.97). Boys accounted for 52.3% of the sample. Research questions. The exploratory study focused on two research questions: how frequently occur various forms of aggression in adolescents, and what is the role of family, peer and school-related factors in aggressive behaviour. Statistical analysis. Descriptive statistics and chi2 test were used to analyse the occurrence of violent behaviour; contextual relationships were analysed by application of multinomial logistic regression. Results. Substantively significant occurrence (more than five times in the last 12 months) of aggressive behaviour was reported as follows: verbal aggression 16.6%, physical aggression 7.5%, and vandalism to school property 3.1%. Based on the distribution of the composite variable three groups of adolescents were created: 1) with low or moderate level, 2) with increased level and a 3) with high level of aggressive behaviour. In multinomial logistic regression the following variables had statistically significant effect on dependent variable (aggressive behaviour):, b2_a good relationship with mother and father (both negatively), the use of physical punishment in the family, sociability/popularity (negatively), frequently spending time with peers straight after school and on weekends, treated fairly by teachers (negatively), stressful nature of the school, the unpopularity of the school environment and excessive expectations from teachers. Male gender was found as a strong predictor of aggressive behaviour as well. Study limitations. Limitations of the study result from the cross-sectional design and data based on self-reports., Ladislav Csémy ... [et al.]., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Cíl. Cílem práce je posoudit dopad intenzivního užívání drog v dospívání na životní situaci dotázaných v době mladé dospělosti. Metody. V práci jsou využita data získaná při prvním vyšetření (1996 až 1998) a data z následného vyšetření (2010 až 2011). Informace vycházejí z řízených rozhovorů a dotazníků zaměřených na chování ve vztahu k návykovým látkám, osobnostní charakteristiky, sebehodnocení, duševní zdraví a životní spokojenost. Soubor tvoří 124 osob vyšetřených v době dospívání. Následné vyšetření s odstupem 14 let bylo realizováno u 52 osob (42 % původního souboru). Výsledky. Tři čtvrtiny osob z následného vyšetření bylo bez problémů s drogami. Problémová skupina oproti neproblémové častěji užívala v dospívání heroin a častěji ho užívala denně, měla více detoxifikací a více léčeb. Problémová skupina měla nižší životní spokojenost, ale v ostatních psychologických charakteristikách se od neproblémové skupiny nelišila. Závěry. Intenzivní užívání tvrdých drog v dospívání přetrvává do dospělosti u čtvrtiny souboru. Tři čtvrtiny sledovaných osob jsou sociálně adaptované, dlouhodobě stabilizované bez užívání drog. Adolescentní užívání drog má nepříznivý dopad na úroveň dosaženého vzdělání a zhoršuje možnosti pracovního uplatnění., b1_Objectives. The major goal of the study was to assess the impact of intensive drug use in adolescence in the life situation of the respondents at the period of young adulthood. Sample and setting. The analyses are based on data collected during the first examination (1996 to 1998) and during the reassessment in 2010/2011. Information was obtained through structured interviews and questionnaires focused on addictive behaviour, personality characteristics, self-esteem, mental health and life satisfaction. The sample consisted of 124 persons examined at the time of adolescence. The follow-up was carried out after 14 years with 52 persons (42% of original sample). Statistical analyses. T-test or nonparametric Mann-Whitney’s U test was applied to test differences in group means, χ2 test was used to explore differences in frequencies, and to test associations between variables the Pearson’s correlation coefficient was chosen. Results. Three quarters of the sample interviewed at the time of young adulthood were without drug problems. Subjects in the problem group compared to non-problem group more often used heroin in adolescence, more often used heroin on daily basis, and had more detoxifications and more drug treatments. Problem group had lower life satisfaction, but in other psychological characteristics did not differ from the non-problem group. Conclusions and limitations of the study. Intensive use of hard drugs in adolescence persisted into young adulthood in a quarter of the sample. Three quarters of the followed individuals are socially adapted and stabilized without drug use. Adolescent drug use has a detrimental effect on educational attainment and worse career prospects., b2_Two limitations of the study should be mentioned: the first is the low response rate at the follow-up; the second concerns the study site, which was limited to Prague, so the conclusions may be relevant to metropolitan population only., Ladislav Csémy [et al.]., and Obsahuje seznam literatury