Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlavu pokrytou, v levé ruce drží planetu, v pravé sošku (hermovka s hieroglyfy, na hlavě má hradební korunu), za ní letící kometa. and Narážkou na výzkumy Newtona v oblasti pohybu nebeských těles, například je autorem teorie o pohybu Měsíce, je ženská postava, umístěná pod portrétem, personifikující přírodní vědy.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé drží hůl, u nohou má knihy a nádobu se svitky. and Portrét zobrazuje Niccoló di Bernardo dei Macchiavelliho (1469 - 1527), italského historika, státníka, filosofa a diplomata. Na jeho myšlení a dílo mělo velký vliv studium antických autorů (Platón, Aristoteles, T. Livius a Tacitus), pod vlivem studia antické historie doporučoval římské válečné umění a zejména v díle rozebírajícím prvních deset knih T. Livia, "Discorsi sopra la prima deca di Tito Livio" (1531), chválí a obdivuje ústavu Římské republiky. Jeho díla (Kníže, Vladař, Úvahy, Vlády a státy, Úvahy o vládnutí a vojenství) se stala základními kameny evropské politické filosofie. Alegorická ženská postava představuje alegorii dobré vlády. Svitky uložené v nádobě u její levé nohy naznačují vliv vzdělání na ekonomický růst obce.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním žena s pokrytou hlavou a věncem na hlavě, levou rukou opírá o klín knihu s nápisem, pravou rukou na nápis ukazuje. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem alegorie Spravedlnosti (zahalená sedící žena, v levé ruce drží váhy, v pravé meč).Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod portrétem sedící postava Hygeie (sedící žena, hlava pokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou drží hada, na klíně má misku). Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava zavinutá, ňadra odhalená, v pravé ruce drží globus, kterého se levou rukou dotýká. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním postava sedící ženy, hlava pokrytá, levou ruku opírá o čelo, pravou, s perem, má na klíně, kde je rozvinutý arch papíru. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlava nepokrytá, ňadra odhalená, pravou rukou zapisuje do knihy spočívající na klíně, v levé ruce drží sextant, za ní na zemi nádoba. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlavu pokrytou, v levé ruce drží planetu, v pravé sošku (hermovka s hieroglyfy, na hlavě má korunu z hradeb), za ní letící kometa.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, na hlavě má korunu, v levé ruce drží roh hojnosti, v pravé drží hůl, u nohou má knihy a nádobu se svitky.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, levá ruka opřená pod bradou, vedle přesýpací hodiny, pravou rukou zapisuje do knihy na klíně. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedí žena v levé ruce drží nádobku, archeologický nález, pravá ruka něco zakresluje na papír, který leží na fragmentu architektury.Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena s křídly, na hlavě vavřínový věnec, v levé ruce kniha, v pravé lyra. and Fasádu zdobí fiktivní portréty významných učenců, filosofů a zákonodárců. Portréty doprovázejí ženské postavy, které ilustrují vědní obory, kterými se zabývaly zobrazené historické postavy. Personifikace však mohou být chápány také jako personifikace studijních oborů a universitních fakult, čím též odkazují na poslání knihovny, jako zdroje všeobecného vzdělání.
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod ním sedící žena, hlavu pokrytou, v levé ruce drží planetu, v pravé sošku (hermovka s hieroglyfy, na hlavě má hradební korunu), za ní letící kometa. and Na portrétu je zachycen Isaac Newton (1643 - 1727), anglický fyzik, univerzitní profesor matematiky a autor díla "Philosophiae naturalis principia mathematica" (Matematické základy přírodní filozofie). Vynikal v mnoha vědeckých oborech své doby, zabýval se optikou, termikou, alchymií, problematikou kovových slitin, geografií, historií i theologií. Narážkou na jeho výzkumy v oblasti pohybu nebezkých těles, například je autorem teorie o pohybu Měsíce, je ženská postava, umístěná pod portrétem, personifikující přírodní vědy.