Search

Start Over Subject Aristoteles

3. Botany as a new field of knowledge in the thirteenth century: on the genesis of the specialized sciences

Creator:
Yavuz, Mustafa and Oliva, Pilar Herraíz
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
botany, De plantis, Aristotle, Nicolaus Damascenus, Kitab al-Nabat, botanika, Aristoteles, and Mikuláš z Damašku
Language:
Czech
Description:
Th e reception of the translations of Aristotelian and pseudo-Aristotelian works at the University of Paris in the thirteenth century promoted a new understanding of the sciences as specialized fi elds of knowledge. Th e huge amount of translations required a new organization of knowledge, which included novel subjects and categories. Among these there is a very special case, namely the pseudo- Aristotelian De plantis, translated from Arabic into Latin and then back into Greek to be re-translated into Latin again. De plantis was included in the new curriculum in Ripoll 109 (1230–1240 BCE), and constituted the main source for botanical studies until the sixteenth century. Th roughout this paper we will explore the reception and impact of De plantis in both the Arabic and the Latin traditions. We aim to show its foundational role in the development of botany as a theoretical discipline within the natural sciences. and Recepce překladů aristotelských (včetně pseudo-aristotelských) textů na Pařížské univerzitě 13. století šířila nové porozumění vědám jakožto specializovaným oblastem poznání. Velké množství překladů vyžadovalo novou reorganizaci vědění, která musela zahrnout nové předměty a kategorie. Mezi těmito překlady můžeme najít velmi specifi cký případ – pseudo- -aristotelský spis De plantis, přeložený z arabštiny do latiny, poté zpět do řečtiny a nakonec znovu přeložený do latiny. De plantis byl zahrnut do nového kurikula v Ripollu 109 (1230–1240 n.l.) a tvořil hlavní pramen pro botanické studie až do 16. století. V tomto článku zkoumáme přijetí a dopad De plantis jak na arabskou, tak na latinskou tradici. Našim cílem je ukázat jeho fundamentální roli ve vývoji botaniky jako nové disciplíny v rámci přírodních věd.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Ferenciek tér 6, Universitní knihovna (02)

Creator:
Lotz, Károly
Type:
malba nástěnná
Subject:
hvězdný diadém, kniha, Aristoteles, and allegoria
Description:
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

6. Ferenciek tér 6, University Library (02)

Creator:
Lotz, Károly
Type:
mural
Subject:
diadem with stars, book, Aristoteles, and allegoria
Description:
Nárožní budova universitní knihovny (Eötvös Loránd tudományegyetem, Egyetemi kőnyvtár) byla navržena architektem Skalitzkym a zbudována v letech 1873 - 1876. Na fasádě, po celém obvodu stavby, jsou ve druhém patře vymalovány fresky, jejichž autory jsou Károly Lotz (figury, 1875) a Than Mór (portrétní medailony ?). Na hlavním průčelí čtyři kompozice, na bočním průčelí osm výjevů. Jsou tu medailony s portréty významných filosofů a učenců, pod nimi alegorické ženské postavy. Medailon s fiktivním portrétem a nápisem, pod medailonem žena s pokrytou hlavou, na hlavě hvězdný diadém, na klíně rozevřená kniha s nápisem. and Řecký filosof Aristotelés ze Stageiry (384 př. Kr. - 322 př. Kr.) je považován za nejvýznačnější osobnost starověku, zakladatele vědeckého myšlení. Vybudoval základy mnoha pozdějších vědeckých oborů. Je považován za autora asi 400 spisů z oblasti logiky, přírodní filosofie, etiky, psychologie a politiky. Kolem roku 335 př. Kr. založil v Athénách svou vlastní filosofickou školu (Lykeion), jejíž součástí byla také rozsáhlá knihovna. Ženská alegorická postava odkazuje na Aristotelovo obsáhlé dílo, které reprezentují spisy etické a přírodovědné (Philosophia moralis et naturalis).
Rights:
autorská práva www.olympos.cz

10. Praha, Strahov, filosofický sál, alegorie řecké moudrosti

Creator:
Maulbertsch, Franz Anton
Subject:
allegoria, Aesculapius, Alexander Magnus, Anaxagoras, Apelles, Archimedes, Aristoteles, Cleobulus, Cleobulina, Crates, Democritus, Diogenes, Galenus, Hippocratus, Lycurgus, Phainias, Plato, Pythagoras, Socrates, Solon, and Thales
Description:
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Figurální scéna v krajině, nad postavami fragment antické architektury, oblouk a sokl se sochou sfingy. Postavy zleva doprava: Bucefalus a Alexandr Veliký, Aristoteles, Krates, Demokritos, Diogenes, Fainias, Sokratés a Xantipa, Kleobúlos s dcerou, Platón, Pythagorás, Solón z Athén, Lykurg, Archimédés, Anaxagorás, Apellés, Thálés, Apellés, Aeskulap, Hippokratés, Galén.
Rights:
autorská práva www.olympos.cz