In present paper we assess the climate change impact on mean runoff between the periods 1961-1990 (control period) and 2070-2099 (scenario period) in the Czech Republic. Hydrological balance is modelled with a conceptual hydrological model BILAN at 250 catchments of different sizes and climatic conditions. Climate change scenarios are derived using simple delta approach, i.e. observed series of precipitation, temperature and relative air humidity are perturbed in order to give the same changes between the control and scenario period as in the ensemble of 15 transient regional climate model (RCM) simulations. The parameters of the hydrological model are for each catchment estimated using observed data. These parameters are subsequently used to derive discharge series under climate change conditions for each RCM simulation. Although the differences in the absolute values of the changes in runoff are considerable, robust patterns of changes can be identified. The majority of the scenarios project an increase in winter runoff in the northern part of the Czech Republic, especially at catchments with high elevation. The scenarios also agree on a decrease in spring and summer runoff in most of the catchments. and V článku předkládáme výsledky modelování změn hydrologického režimu v důsledku změn klimatu mezi časovými obdobími 1961-1990 a 2070-2099 podle souboru patnácti regionálních klimatických modelů pro 250 povodí v České republice. Hydrologická bilance byla modelována pomocí konceptuálního hydrologického modelu BILAN. Časové řady ovlivněné změnou klimatu byly získány jednoduchou přírůstkovou metodou, tj. pozorované časové řady srážek, teplot a vlhkostí vzduchu (vstupy do modelu BILAN) byly opraveny pro každou simulaci pomocí přírůstkových faktorů tak, aby měsíční změny těchto veličin byly stejné jako podle uvažované simulace klimatického modelu. Hydrologický model je nakalibrován s využitím pozorovaných dat, identifikované parametry jsou následně využity pro simulaci hydrologické bilance pro řady ovlivněné klimatickou změnou. Základní podstata možných změn hydrologické bilance na území České republiky vyplývá z projekcí srážek a teplot pro Evropu, tj. postupné zvyšování teplot během celého roku a pokles letních, růst zimních a stagnace ročních srážek. V období od začátku podzimu do začátku léta dochází k růstu srážek, jenž je doprovázen řádově stejným růstem územního výparu způsobeným růstem teplot. V letním období dochází k poklesu srážek a v důsledku úbytku zásob vody v povodí nemůže docházet k výraznému zvyšování územního výparu. Důležitým faktorem ovlivňující změny odtoku je posun doby tání v důsledku vyšší teploty přibližně z dubna na leden-únor. Změny odtoku v období leden-květen jsou tedy dominantně určeny právě odlišnou dynamikou sněhové zásoby, změny v letním období zejména úbytkem srážek. Výsledné odhady změn odtoku jsou zatíženy značnou nejistotou, nicméně lze identifikovat robustní jevy společné pro řadu simulací. Jak ukazují výsledky, na většině modelovaných povodí je pokles odtoků v období od dubna do října společný valné většině modelů. Na druhé straně, růst odtoku v zimních měsících je značně nejistý. S tím souvisí i nejistota spojená se změnami roční bilance odtoků.
After bark beetle calamity in National park Šumava were established three experimental catchments with different forest cover (dead forest, clearing and healthy forest). In these catchments were, in period without snow cover, measured components of rainfall-runoff events. The aim of the research was to estimate a correlation of chosen characteristics of rainfall-runoff events from catchments Modrava 1 (dead forest) and Modrava 2 (clearing). Comparing limit values of correlations, there were found no significant differences between observed catchments. and Po kůrovcové kalamitě v Národním parku Šumava vznikla na plochách s rozdílným pokryvem (stojící odumřelý smrkový les, paseka a zdravý les) tři experimentální povodí. Na těchto povodích byly v období bez sněhové pokrývky měřeny komponenty srážkoodtokového procesu. Předmětem výzkumu bylo stanovení vzájemných závislostí vybraných komponent srážkoodtokových událostí na povodích Modrava 1 (odumřelý les) a Modrava 2 (paseka). Při porovnání limitních hodnot vybraných závislostí nebyly patrné mezi zkoumanými experimentálními povodími výrazné rozdíly.
Precipitation is important input into the hydrological system. With its time and space distribution significantly influences outflow from the catchment. This contribution deals with movement of rainfall events in Prague area. Velocities and directions of storm movement have been estimated on the basis of two years measurement from PVS a.s. rain-gauge network. Mostly convective rainfall events have been evaluated. There are estimated mean parameters for whole area and partial values of rainfall movement for nine subareas, into which the Prague area has been divided. Results can be used for estimation of space-time rainfall distribution in the catchment. and Srážka je důležitou vstupní veličinou hydrologického systému. Svým časovým a plošným rozdělením výrazně ovlivňuje odtok z povodí. Předkládaný příspěvek se zabývá pohybem dešťů na území Prahy. Na základě dvouletých měření srážkoměrné sítě PVS a.s. byly stanoveny rychlosti posunu a směry pohybu převážně konvektivních dešťových událostí v zájmové oblasti. Jsou stanoveny průměrné parametry pohybu pro celou oblast a dílčí hodnoty rychlostí a směrů pohybu srážky v devíti podoblastech, na které bylo území Prahy rozděleno. Výsledné hodnoty pohybu srážek lze využít pro stanovení časoprostorového průběhu srážky v povodí.
Projected changes of warm season (May-September) rainfall events in an ensemble of 30 regional climate model (RCM) simulations are assessed for the Czech Republic. Individual rainfall events are identified using the concept of minimum inter-event time and only heavy events are considered. The changes of rainfall event characteristics are evaluated between the control (1981-2000) and two scenario (2020-2049 and 2070-2099) periods. Despite a consistent decrease in the number of heavy rainfall events, there is a large uncertainty in projected changes in seasonal precipitation total due to heavy events. Most considered characteristics (rainfall event depth, mean rainfall rate, maximum 60-min rainfall intensity and indicators of rainfall event erosivity) are projected to increase and larger increases appear for more extreme values. Only rainfall event duration slightly decreases in the more distant scenario period according to the RCM simulations. As a consequence, the number of less extreme heavy rainfall events as well as the number of long events decreases in majority of the RCM simulations. Changes in most event characteristics (and especially in characteristics related to the rainfall intensity) depend on changes in radiative forcing and temperature for the future periods. Only changes in the number of events and seasonal total due to heavy events depend significantly on altitude.