V České republice vzniká první evropská laserová výzkumná infrastruktura určená pro výzkum a aplikační projekty v oblasti interakce světla s hmotou. Očekávají se od ní průlomové objevy v materiálech, nanotechnologiích, lékařství, zobrazování a diagnostice, optice, ale i nové technologie využitelné v průmyslu. Jak je u podobných zařízení běžné, stane se též atraktivním místem pro výchovu doktorandů, vědců a inženýrů. S laserovými centry ELI Beamlines a HiLASE i s rozvojovým potenciálem „vědeckého trojměstí“ na jižním okraji Prahy se 26. února 2015 seznámili ministr financí Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro udržitelnost výzkumných center MŠMT Eva Kislingerová. and Marina Hužvárová.
Profesora Jiřího Neužila neulovíte v Praze pokaždé. Nádorové buňky totiž sice v posledních letech zkoumá v laboratořích krčského Biotechnologického ústavu AV ČR, ale od roku 1991 působí hlavně u protinožců, od roku 2002 na australské Griffith University, s intermezzem v Německu a Švédsku. Za svými týmy překračuje časová pásma několikrát do roka; v Praze je prý větší legrace, v Austrálii si zase brzy ráno zapádluje na moři, ovšem podmínky v laboratořích jsou téměř shodné. A tak týmy dospěly společnou prací k mimořádnému objevu o funkci nádorové buňky. and Marina Hužvárová.
Dne 18. února 2015 převzal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze pamětní medaili Jana Patočky za zásluhy v humanitních vědách Adolf Filáček z Filosofického ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR obdržela Drahoslava Vaníčková. O den později u příležitosti Kolokvia ÚMCH AV ČR 2015 obdržel čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách prof. Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. and redakce Akademického bulletinu.
Zámek Josefa Hlávky v Lužanech si kulturní veřejnost spojuje nejen se sídlem proslulého českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění, ale také s místem pobytu významných umělců a učenců - jmenovitě Antonína Dvořáka (viz AB 4/2008), Jaroslava Vrchlického, Josefa B. Foerstera, Julia Mařáka nebo jazykovědce Josefa Zubatého a historika Josefa Šusty. V posledních desetiletích je toto místo spojeno s udílením Hlávkových cen a medailí za zásluhy ve vědě a v umění či cen a stipendií pro mladé badatele a umělce. Loni, v roce 110. výročí založení Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, se lužanskému sídlu dostalo reprezentativní publikace.Potřebu vydat takové dílo si vyžádalo nejen zmíněné nadační jubileum, ale rovněž letošní 125. výročí, kdy se Hlávkovi podařilo prosadit myšlenku na založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, a dále 140. výročí otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž ve své době vysoce pokrokový projekt vypracoval právě Josef Hlávka. Neprvoplánovým kouzlem je i skutečnost, že se kniha představila veřejnosti v sále Akademie věd ČR vyzdobeném erbovním dílem Vojtěcha Hynaise Paridův soud, který tvoří zásadní přelom ve vývoji českého výtvarného umění. Josef Hlávka tento - dle ministerských úředníků příliš frivolní obraz - věnoval pro výzdobu zasedací síně IV. třídy ČAVU, zatímco jeho autor se Hlávkovým přičiněním stal členem instituce i profesorem Akademie výtvarných umění, jak se lze dočíst v AB 3/2008. and Marina Hužvárová.
Před 140 lety pokřtila svým křikem novorozená holčička zcela novou a na svou dobu naprosto unikátní Zemskou porodnici v Praze. Od té doby tu spatřilo světlo světa těžko uvěřitelných půl milionu miminek (to je přibližně počet obyvatel Brna a Liberce, nebo Ostravy a Plzně dohromady). Však se také řadí k nejdéle otevřeným porodnicím na světě. Autorství komplexu s typickým rukopisem připomínajícím též biskupský areál v Černovcích na někdejší Bukovině (viz AB 9/2011) patří geniálnímu architektovi, staviteli, zakladateli Akademie věd a mecenáši Josefu Hlávkovi. Pamětní deska muži, který vystavěl tak dokonalé dílo, ač sám zůstal bezdětný, byla odhalena u vstupu do nynější Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK ve výroční den zahájení jejího provozu 28. dubna. and Marina Hužvárová.
V čele Grantové agentury České republiky je od října loňského roku prof. Ivan Netuka. Když tuto organizační složku státu, která od roku 1993, v současné době jako jediná instituce svého typu, podporuje účelovou formou základní výzkum, převzal po demisi svého kontroverzního předchůdce, musel v prvé řadě okamžitě znovu nastavit komunikaci agentury s vědeckou obcí. O tom, co se za několik uplynulých měsíců již podařilo, hovořím s profesorem Netukou, který je mj. místopředsedou Grémia pro vědecký titul DSc., byl dlouholetým členem Akademického sněmu a také je členem Rady Matematického ústavu AV ČR. and Marina Hužvárová.
Akademie věd ČR představila na prosincovém Akademickém sněmu novou strategii, která se připravovala dlouhou dobu kromě jiného v diskusi s řediteli pracovišť. Každá změna samozřejmě vyvolává ohlasy v celé šíři škály - od záporných reakcí až po ty kladné. Strategii AV21 představujeme čtenářům na následujících stránkách současně s informacemi ze sněmovního zasedání, ale přesto jsem požádala předsedu AV ČR prof. Jiřího Drahoše o zodpovězení několika otázek. and Marina Hužvárová.
Když jsme vás v minulém čísle Akademického bulletinu provedli nově zrekonstruovanými prostorami brněnského Mendeliana, zmínili jsme jeho počátky jen zběžně. Nyní si tedy připomeňme, že mohlo vzniknout teprve v 60. letech minulého století po období lysenkismu a mičurinské biologie, kdy byla genetika v tehdejším východním bloku považována za „buržoazní pavědu“, a podle toho patří k obětem komunistického režimu i nestor československé genetiky doc. Jaroslav Kříženecký. Právě on stál jako vůdčí osobnost u budování genetického oddělení Gregora J. Mendela v Moravském muzeu. and Marina Hužvárová.