Otevření expozice „Věda a technika. Dobrodružství, které vás bude bavit!“ v Národním technickém muzeu vernisáží 3. března 2015 zahájilo cyklus výstav pořádaných k výročí 125 let Akademie věd. Ředitel NTM Karel Ksandr při této příležitosti připomněl dlouhodobou spolupráci technického muzea s Akademií věd ČR. Vždyť například unikátní van de Graaffův generátor je v muzejní sbírce díky Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, úspěšná byla výstava k 60 letům Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR; za společnými aktivitami se ale lze ohlédnout i do starší doby, a to zejména za těmi, které se konaly v rámci „Týdne vědy a techniky“. Mimo jiné zde měla veřejnou premiéru také kniha „Sto českých vědců v exilu“ (viz AB 7-8/2011), uskutečnily se tady i akce k roku DNA (viz AB 5/2003). and Marina Hužvárová.
Právě ve výroční den 23. ledna, kdy byla v roce 1890 založena Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, začal letošní cyklus oslav, jež budou na různých místech toto významné jubileum připomínat. Akademický bulletin za čtvrt století své existence publikoval množství informací k historii i současnosti naší Akademie věd a zaznamenával veškeré iniciativy k informování veřejnosti o kulturním a historickém odkazu neuniverzitních badatelských institucí v českých zemích. Dovolte tedy, abychom vám též připomněli velké oslavy ke stému výročí ČAVU v roce 1991. Začneme ale slavnostním zasedáním v Senátu Parlamentu ČR, kde zazněl také příspěvek ředitele Masarykova ústavu a Archivu AV ČR dr. Luboše Velka, jenž v AB 1/2015 pod názvem Jubilejní rok Akademie věd otevřel rubriku ke 125. výročí. Zahajovací den oslav vyvrcholil společenským programem v klášteře sv. Anežky České. and Marina Hužvárová.
Je tomu již 15 let, kdy se zrodila česká účast v evropské dějepisné soutěži pro středoškoláky EUSTORY, respektive bylo u nás v roce 2000 uspořádáno její první kolo. Mezinárodní projekt organizuje nadace Körber Foundation; v Německu má tradici od roku 1973, a i když se do ní během let zapojilo zhruba 25 evropských zemí, v současné době se účastní 15 států v národních, samostatných soutěžích. and Marina Hužvárová.
Akademický bulletin si letos připomíná čtvrtstoletí existence, která přímo souvisí s událostmí spjatými s demokratizačním procesem v Akademii věd. Redakce původního „oběžníku“ z předinternetové doby i jeho pozdější časopisecké podoby náležela po většinu času do tehdejšího Tiskového odboru ČSAV. A právě k tiskovému oddělení - ovšem v šedesátých letech minulého století - těsně spjatému s počátky popularizace vědy - se váží vzpomínky dr. Ivana Klimeše, jednoho ze zakladatelů popularizace vědy v bývalém Československu a po emigraci v roce 1969 úspěšného britského vydavatele, s nímž Akademie věd navázala kontakt hned, jak to uvolnění ostře střežené hranice mezi Východem a Západem před čtvrt stoletím umožnilo. and Marina Hužvárová.
Do mozaiky dedikací letošnímu 125. výročí Akademie věd (více k 125. výročím Akademie věd ČR - Můj svět zázraků - na http://www.umenivedy.cz/) patří knižní portrét s výstižným názvem Volnomyšlenkář, dále upřesněným podtitulem Osudy a postoje molekulárního genetika Jana Svobody z pera Libuše Koubské. Vydalo Nakladatelství Academia v edici Paměť. and Marina Hužvárová.
Přibližně 520 dní trvá let na Mars a zpět - 520 dní trvala simulace takového letu a bezmála stejnou dobu i příprava a vydání publikace Psychologického ústavu AV ČR „Mars-500: Fakta a postřehy ze simulovaného letu na rudou planetu“, která se tímto ojedinělým experimentem zabývá. and Marina Hužvárová.
V tomto roce se uskuteční další komplexní evaluace pracovišť Akademie věd ČR, tentokrát za období 2010-2014. Některé jeho nové aspekty přiblížila prof. Eva Zažímalová, která v Akademické radě AV ČR odpovídá za přípravu hodnocení a je rovněž zastupující osobností při řešení koncepčních otázek podpory vědy z veřejných prostředků. and Marina Hužvárová.
Nezbytnou součástí plánování času je kalendář, který se navíc postupem doby stal přímo ideálním nosičem propagačního sdělení. Ať už je to skromná kartička, stolní kalendář anebo jeho luxusní nástěnná varianta - všechny poskytují spoustu prostoru pro obrazový i textový doprovod. Své kalendáře má pochopitelně i Akademie věd a my si jich pár prolistujme. and Marina Hužvárová.
V České republice vzniká první evropská laserová výzkumná infrastruktura určená pro výzkum a aplikační projekty v oblasti interakce světla s hmotou. Očekávají se od ní průlomové objevy v materiálech, nanotechnologiích, lékařství, zobrazování a diagnostice, optice, ale i nové technologie využitelné v průmyslu. Jak je u podobných zařízení běžné, stane se též atraktivním místem pro výchovu doktorandů, vědců a inženýrů. S laserovými centry ELI Beamlines a HiLASE i s rozvojovým potenciálem „vědeckého trojměstí“ na jižním okraji Prahy se 26. února 2015 seznámili ministr financí Andrej Babiš a vládní zmocněnkyně pro udržitelnost výzkumných center MŠMT Eva Kislingerová. and Marina Hužvárová.