The article deals with the question of correct reconstruction of and solutions to the ancient paradoxes. Analyzing one contemporary example of a reconstruction of the so-called Crocodile Paradox, taken from Sorensen’s A Brief History of Paradox, the author shows how the original pattern of paradox could have been incorrectly transformed in its meaning by overlooking its adequate historical background. Sorensen’s quoting of Aphthonius, as the author of a certain solution to the paradox, seems to be a systematic failure since the time of Politiano’s erroneous attributing it to Aphthonius. In the conclusion, the author claims that neglecting the historical background of the ancient paradoxes into account, we are neither able to evaluate their modern interpretations as adequate nor their solutions as successful., Článek se zabývá otázkou správné rekonstrukce a řešení starověkých paradoxů. Analýza jednoho současného příkladu rekonstrukce tzv. Krokodýlového paradoxu, převzatého z Sorensenovy stručné historie paradoxu , ukazuje, jak mohl být původní vzor paradoxu ve svém významu nesprávně transformován tím, že přehlédl jeho historické pozadí. Sorensenovo citování Aphthoniusa, jako autora určitého řešení paradoxu, se jeví jako systematické selhání od doby, kdy ho politiánův omyl přisuzoval Aphthoniusovi. V závěru autorka prohlašuje, že zanedbání historického pozadí starověkých paradoxů není schopno hodnotit jejich moderní interpretace jako adekvátní ani jejich řešení jako úspěšná., and Vladimír Marko
The Lazy Argument, as it is preserved in historical testimonies, is not logically conclusive. In this form, it appears to have been proposed in favor of part-time fatalism (including past time fatalism). The argument assumes that free will assumption is unacceptable from the standpoint of the logical fatalists but plausible for some of the non-universal or part-time fatalists. There are indications that the layout of argument is not genuine, but taken over from a Megarian source and later transformed. The genuine form of the argument seems to be given in different form and far closer to logical fatalism and whose purpose is not to defend laziness. If the historical argument has to lead to the logically satisfactory solution, some additional assumptions and its additional tuning are needed., Lazy argument, jak to je uchováno v historických svědectvích, není logicky přesvědčivý. V této podobě se zdá, že byl navržen ve prospěch částečného smrtelného fatalismu (včetně fatalismu v minulosti). Argument předpokládá, že předpoklad svobodné vůle je nepřijatelný z hlediska logických fatalistů, ale hodnověrný pro některé z neuniverzálních nebo na částečný úvazek fatalistů. Existují náznaky, že uspořádání argumentu není pravé, ale převzato z megarského zdroje a později transformováno. Skutečná podoba argumentu se zdá být dána v jiné formě a daleko blíže logickému fatalismu a jeho účelem není bránit lenost. Pokud musí historický argument vést k logicky uspokojivému řešení, je třeba provést některé další předpoklady a další ladění., and Vladimír Marko
The Lazy Argument, as it is preserved in historical testimonies, is not logically conclusive. In this form, it appears to have been proposed in favor of part-time fatalism (including past time fatalism). The argument assumes that free will assumption is unacceptable from the standpoint of the logical fatalist but plausible for some of the non-universal or part-time fatalists. There are ndications that the layout of argument is not genuine, but taken over from a Megarian source and later transformed. The genuine form of the argument seems to be given in different form and far closer to logical fatalism and its purpose is not to defend laziness. If the historical argument has to lead to a logically satisfactory solution, some additional assumptions and additional tuning is needed., Lazy argument, jak to je uchováno v historických svědectvích, není logicky přesvědčivý. V této podobě se zdá, že byly navrženy ve prospěch částečného smrtelného fatalismu (včetně fatalismu v minulosti). Argument předpokládá, že předpoklad svobodné vůle je nepřijatelný z hlediska logického fatalistu, ale hodnověrný pro některé z neuniverzálních nebo na částečný úvazek fatalistů. Tam jsou ndications že rozložení argumentu není pravé, ale převzatý od Megarian zdroje a později transformoval. Skutečná podoba argumentu se zdá být dána v jiné formě a daleko blíže logickému fatalismu a jeho účelem není bránit lenost. Pokud musí historický argument vést k logicky uspokojivému řešení, je třeba provést některé další předpoklady a další ladění., and Vladimír Marko
In the current philosophical literature, determinism is rarely defined explicitly. This paper attempts to show that there are in fact many forms of determinism, most of which are familiar, and that these can be differentiated according to their particular components. Recognizing the composite character of determinism is thus central to demarcating its various forms. and V současné filozofické literatuře je determinismus zřídka výslovně definován. Tento dokument se snaží ukázat, že ve skutečnosti existuje mnoho forem determinismu, z nichž většina je známá, a že tyto mohou být diferencovány podle jejich jednotlivých složek. Rozpoznání kompozitního charakteru determinismu je tak zásadní pro vymezení jeho různých forem.