Monumentální nástropní freska. Ve čtyřech scénách podél stropu sálu je znázorněno období starozákonní (kratší strana nad vchodem do sálu), doba mytologická (levá delší strana sálu), starořecká od Alexandra Velikého, antických filosofů a učenců (levá delší strana sálu, pokračuje na pravé delší straně sálu), období počátků křesťanství (kratší strana proti vchodu do sálu) až do současnosti - tedy doby založení filosofického sálu v klášteře - triumf Moudrosti (střední část pravé delší strany sálu). Uprostřed na stropě Božská Moudrost, která je obklopena Ctnostmi, s Géniem náboženství svrhujícím Neřesti. and Knihovní sál sahá přes dvě patra budovy, byl zbudován v letech 1783-1785, k jeho zařízení bylo druhotně použito vybavení knihovny ze zrušeného kláštera v Louce u Znojma. Alegorické výjevy ve všech čtyřech rozích klenutého stropu sálu znázorňují vliv filosofie, vědy a náboženství na vývoj lidstva, přičemž nalezení pravé moudrosti spočívá v křesťanství. Ve výzdobě je řada námětů odvozených z antické mytologie, historie i umění.
Malířská výzdoba stropu. Figurální výjev v krajině, na vrcholu kopce kruhový antický chrám, pod kopcem zleva doprava: zapálený oltář, nad ním vojáci s praporci, Deukalion a Pyrrha, malý faun, Faun, Satyr a Satyrka s kozou, Bakchantka, Kentaur.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami uprostřed stojící muž v antické zbroji (přilba s chocholem, meč) - Alexandr Veliký.
Monumentální nástěnná malba. Figurální scéna znázorňující v kontextu křesťanské církevní historie římské reálie. Uprostřed scény je zobrazen pahorek s částí sloupové architektury a prostorem pro vystoupení řečníků, s oltářem nesoucím nápis IGNOTO DEO, zde na schodech stojí apoštol Pavel, první kazatel Kristova evangelia. Pod schodištěm je reliéf znázorňující římskou oběť, uprostřed oltář, u něho klečí žena s věncem klasů na hlavě pokryté drapérií, obětuje na hořícím oltáři, proti ní velekněz, okolo stojí Římané a Římanky. and Areopag (Areios pagos), Martův pahorek blízko Akropole v Athénách, kde zasedali archonti, starořecká aristokratická správní a soudní rada, podobně jako římský senát. Podle bible, apoštol Pavel sloužil na athénském Areopagu mši, po níž se podle biblické tradice velké množství posluchačů obrátilo na křesťanskou víru (Skutky Apoštolské 17:16-36). Nápis na oltáři, neznámý bůh, se vztahuje ke zmínce v bibli, ale čerpá z řecké tradice, kterou sv. Pavel údajně zažil. V Řecku kutečně existovaly chrámy Neznámého boha - Agnostos Theos, termín neznámý bůh označoval jakéholiv, místní božstvo (Philostratus, Vita Apollonii 6.3). Malíř spojil starořeckou reálií s výjevem římské oběti pod Martovým pahorkem.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící muž v dlouhém zdobeném šatě - Aristoteles. and Aristotelés ze Stageiry (384-322 př. Kr.), největší filosof starověku (peripatetická škola), byl povolán na makedonský královský dvůr v Pelle, kde řídil výchovu Alexandra Velikého.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Skupina postav, stojící nahý muž, vousy, kolem beder drapérie, opírá se o hůl, kolem ní je ovinutý had - Asklépios. and Syn Apollóna a Korónidy, kterou Apollón ze žárlivosti zabil. Asképios se za pomoci Merkura narodil z mrtvé matky a byl vychován moudrým kentaurem Cheirónem. Měl léčitelské schopnosti a dokonce oživoval i mrtvé, za to jej Jupiter zahubil bleskem.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna na mořském břehu, mezi figurami bílý kůň - Bukefalos. and Bukefalos, legendární kůň Alexandra Velikého, kterého sám v dětství zkrotil, jako vojevůdce se s ním účastnil i bitev. V antice byl zobrazován i na mincích.
Monumentální nástropní freska. Alegorie, antické starořecké epochy, představované vládci, filosofy a učenci této doby. Scéna v krajině, pod stromem skupina postav, na zemi herbář, mladík v baretu, přináší křivuli - Galén. and Galénos (129-199 po Kr. ), filosof a osobní lékař císaře Marka Aurelia.
Nástropní malba. Pod fragmentem antického sloupu ležící nahý muž, nad ním druhá postava nahého muže, nese na zádech kámen. Nad nimi letící nahý muž - personifikace Neřesti (putto na něho sype z rohu hojnosti hrací kostky, karafu s vínem a pohár, škrabošku) a letící postavy s blesky sršícími z oblak, prostřednictvím dvojice znázorňující Génia náboženství (křídla, nad čelem plamen) letícího k personifikované Božské Moudrosti (žena s žezlem a korunou na hlavě, na krku medailon s Božím okem). and Postava nesoucí kámen bývá vykládána jako Sisifos, ale tento alegorický výjev je patrně formální odezvou antického mýtu, papralelou se vyobrazením pádu Gigantů, kteří byli svrženi Olympany z nebes.