Článek je věnován roli intersubjektivity ve filosofii Karla Jasperse. Autor se zaměřuje především na 3. kapitolu z Philosophie II, kde Jaspers podává nejpodrobnější výklad různých podob komunikace. Detailní rozbor základních způsobů komunikace, jež odpovídají různým úrovním lidského Já, zároveň umožňuje objasnit původ nedostatečnosti a selhávání, k nimž dochází v komunikaci, pokud se nepozvedla na úroveň existenciální komunikace. Zvláštní pozornost je věnována právě existenciální komunikaci a jejímu významu v procesu stávání se sebou. Autor zastává tezi, že zejména v pasážích osvětlujících závažné metafyzické důsledky, jež plynou ze selhávání v komunikaci, Jaspers rozvíjí implicitní polemiku s Martinem Heideggerem, v jehož analýzách autentického pobytu intersubjektivita nehraje žádnou roli. V závěru pak autor poukazuje na souvislosti mezi existenciální komunikací a mezní situací boje., The article focuses on the role of intersubjectivity in the philosophy of Karl Jaspers, concentrating above all on the third chapter of Philosophy, Vol. II in which Jaspers gives his most detailed exposition of the various forms of communication. At the same time, a detailed analysis of the basic modes of communication – which correspond to the different levels of the human self – facilitates our understanding the origin of the inadequacies and failures that occur in communication when it has not risen to the level of existential communication. Special attention is given to existential communication and its importance in the process of becoming oneself. The author argues that, especially in those passages that highlight the serious metaphysical consequences that follow from failures in communication, Jaspers is developing an implicit polemic with Martin Heidegger (in whose analyzes of authentic Dasein intersubjectivity played no role). In the conclusion, the author points out the connection between existential communication and the boundary situation of struggle., and Der vorliegende Artikel ist der Rolle der Intersubjektivität in der Philosophie Karl Jaspers’ gewidmet. Der Autor befasst sich insbesondere mit dem 3. Kapitel der Philosophie II, in dem Jaspers eine detaillierte Auslegung zu verschiedenen Formen der Kommunikation bietet. Die eingehende Analyse der grundlegenden Kommunikationsformen, die den unterschiedlichen Ebenen des menschlichen Ich entsprechen, ermöglicht gleichfalls die Klärung des Ursprungs von Unzulänglichkeit und Versagen, die in der Kommunikation auftreten, wenn diese nicht die Ebene der existenziellen Kommunikation erreicht. Besondere Aufmerksamkeit wird hier gerade der existenziellen Kommunikation und deren Bedeutung im Prozess der Selbstwerdung gewidmet. Der Autor argumentiert, dass Jaspers insbesondere in den Passagen, in denen die aus dem Versagen von Kommunikation sich ergebenden schwerwiegenden metaphysischen Folgen erläutert werden, eine implizite Polemik mit Martin Heidegger entwickelt, in dessen Analysen des authentischen Daseins die Intersubjektivität keine Rolle spielt. Abschließend verweist der Autor auf den Zusammenhang zwischen existenzieller Kommunikation und der Grenzsituation des Kampfes.
Acidic methanolic extracts of haemolymph, cuticle and eyes of larvae and adults of the migratory locust, Locusta migratoria migratorioides (R. et L.), were subjected to thin layer chromatography. The Rf-values as well as the fluorescent colour of the spots under ultraviolet illumination at 350 nm, were compared to those of 12 pteridine standards. Most of the standards showed a major spot, as well as up to 3 additional minor spots, probably due to the presence of isomers and degradation products. The extract of the haemolymph of untreated larvae and adults yielded 6 different spots. Cuticle and eyes had their own specific pattern. Application of methoprene (analogue of juvenile hormone) induced solitary phase-like pigmentation of the cuticle and green-coloured haemolyph. The content of pterin, biopterin, leucopterin, isoxanthopterin, and probably also of lumazin, increased. The melanization of the cuticle nearly completely disappeared. Similar, but weak effects were observed in neem-oil treated locusts. Application of precocene caused a number of changes in the pigment pattern of all extracts. It also induced some melanization of the cuticle in particular in larvae. Many pigment spots were observed which did not correspond to any of the 12 standard pteridines. The classical concept about the pigment composition of locust haemolymph, namely that it is restricted to melanin, carotenes and biliverdin, needs modification.