Libreto pozdějšího zpracování námětu S. Čecha o boji obyvatel Lešetína vedených místním kovářem proti něm. osídlení. Naděje se vrátí s mladým kovářem Václavem. Lidová opera K. Weise z let 1919-1920 byla uvedena 6.6.1920 v ND v Praze.
Zhýralý šlechtic Jiří z Harašova se ve snu zúčastní dramatických událostí ze života svých předků, aby poznal, jak nestoudně žil a hanobil svůj vznešený rod. Navštíví Mojmíra ve 13., Jana v 15., Vratislava v 16. století i svého galantního děda Karla. Výpravná baletní pantomima o 4 dějstvích a 9 obrazech měla premiéru v pražském Národním divadle 14.4.1904 v choreografii A. Viscusiho pod taktovkou M. Angera. V r. 1917 vznikla nová verze nazvaná V záři minulosti, kde byla postava šlechtice Jiřího byla nahrazena Jiřím, profesorem historie.
V souboru medailonů pěvců, tanečníků a kapelníků Národního divadla, vč. B. Smetany, stojících u zrodu významné instituce, popisuje autor životy a tvorbu těchto osobností, aby připomněl jejich význam a popsal dobu, v níž umělecky působili.
České libreto L. Nováka k baletní suitě A. Rubinsteina z r. 1879 "Bal costumé" o 20 charakteristických kusech tvoří baletní pantomimu s 13 obrazy, které diváka provázejí podobami módy různých národů a dob. Prem. 5.6.1910 v Národním divadle v Praze.
Baletní libreto vypráví o kováři, jenž ve snu cestuje do minulosti hradu Trosky. Je svědkem podivuhodných událostí, např. tajné lásky princezny Hyacinty a chudého rytíře Zvonimíra, a sám se ocitá v příběhu v roli pána hradu Sigmunda. Odehrává se v 19. a poté v 17. století na hradě Trosky - německy Bruch nd Fels. Vesnický kovář touží získat poklady a ve snech cestuje zpět do minulosti. Přihlíží tajné lásce princezny Hyacinty a chudého rytíře Zvonimíra (Leuthold). Kováře zde všichni považují za pána hradu, přihlásí se k němu choť Hedvika, matka Hyacinty, dvořané i hosté. Vtom Hyacintu unese černokněžník Aratron, dívka uniká pomocí kouzel i se Zvonimírem do říše hyacint. Ostatní neúspěšně bojují s černokněžníkem, ten se ale vydává za princeznou. Spletitý děj s mnoha postavami se vyřeší, když je Aratron na poslední chvíli usmrcen, současně však vyjde najevo i skutečná kovářova identita. Probouzí se ze sna a je navěky vyléčen z pošetilostí.
Drobná publikace věnovaná dílu Josefa Božka a jeho synů Františka a Romualda. Úvodní stať stručně nastiňuje životní osudy badatelů, druhá část je věnována soupisu jejich vynálezů a dalších prací. V druhé části brožury se nachází seznam písemné a kresebné pozůstalosti Romualda Božka, která byla uložena v tehdejším Archivu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce v Praze. Dále se zde nachází katalog prací a památek na Josefa, Františka a Romualda Božka ze sbírek Českého technického muzea v Praze. Text je doplněn fotografiemi exponátů.
Kniha obsahuje portréty významných herců a hereček, kteří stáli u zrodu Národního divadla v Praze. Kromě textů obsahuje přílohu s 60 dokumentárními vyobrazeními.