Opožděné krvácení je jednou z možných komplikací pankreatoduodenektomie. Jeho léčba je operační nebo endovaskulární (embolizace, stentgraft). V naší kazuistice uvádíme případ pacienta s krvácením z pseudoaneuryzmatu a. hepatica v odstupu 3 měsíců od pankreatoduodenektomie provedené pro karcinom choledochu, které bylo řešeno zavedením stentgraftu., Delayed bleeding is a potential complication of pancreatoduodenectomy. Its treatment is either endovascular or surgical (stentgraft, embolization). Our case report presents a patient with bleeding from the hepatic artery pseudoaneurysm within a period of 3 months after pancreatoduodenectomy for common bile duct carcinoma, resolved using a stent graft. Key word: pancreatoduodenectomy – postoperative complications – bleeding – angiography – stent graft, and J. Pastor, R. Pádr
Cíl: Výkony intervenční radiologie patří ve spektru radiologických metod k dávkově nejnáročnějším. Pro snížení radiační zátěže jsou na trhu k dispozici i speciální pomůcky pro další snížení dávek, zejména na ruce. Jsou to jednorázové sterilní roušky, které se přikládají na pacienta a slouží jako ochrana před rozptýleným zářením z pacienta nebo sterilní ochranné rukavice určené přímo pro intervenujícího radiologa. Publikované klinické studie slibují významnou dávkovou úsporu (90%). Cílem pilotní studie bylo ověřit skutečnou účinnost těchto typů ochranných pomůcek v podmínkách klinické praxe. Metodika: Do prvotní studie byly zařazeny tři prováděné druhy intervenčních výkonů. Při probíhajícím vyšetření byla měřena kumulativní dávka na ruce (fyzikální veličina Hp (0,07)) za celý výkon a následně normalizována celkovým skiaskopickým časem daného výkonu. K měření byl použit přímo odečítající dozimetr Unfors EDD 30. Do studie bylo pro každý typ vyšetření zařazeno 20 pacientů a následně rozděleno do podskupin podle typu použité ochranné pomůcky. Výsledky: Z naměřených dat je patrné, že nejúčinnější ochrannou pomůckou pro sledované typy výkonů je jednoznačně rouška (snížení až o 85-89 %). Rukavice dávku radiologa snižují o 44-68 %. Závěr: Oba typy ochranných pomůcek mají velký potenciál pro snižování radiační zátěže rukou intervenčních radiologů. K tomuto účelu je ale nutné jejich správné použití a úzká spolupráce radiologa a radiologického asistenta., Aim: Interventional radiology is in the spectra of radiological procedures the most challenging from the radiation protection view. Among standard protective equipment, there are tools available for reducing dose impact on radiologists hands - sterile disposable pads to be placed on the patient to shield the scattered radiation comming from the patient or protective gloves for the interventionalist. Published clinical trials promise significant dose savings (90%). The aim of our pilot study was to verify the true effectiveness of these types of protective equipment under clinical practice. Methods: The initial study was carried out for three types of interventional procedures. Cumulative dose (physical quantity Hp (0.07)) for the whole procedure was subsequently normalized by total fluoroscopy time of the procedure. For dose measurements direct dosimeter Unfors EDD 30 was used. Our study was included 20 patients for each type of procedure. Obtained data were divided into subgroups according to the type of protective equipment used. Results: The results are provided for better clarity in graphs. Data show that the most effective protective equipment for the monitored types of procedures is pad (reduction of up to 85-89%). Gloves have reduced the dose to radiologists hands by 44-68%. Conclusion: Both types of protective devices have great potential for reducing radiation dose on fingers, but only when properly used. For this purpose, close cooperation among interventional radiologists and radiographers is essential., Kateřina Daníčková, Radek Pádr, Dáša Chmelová, Miloslav Roček, and Literatura