Motto: "Pevnolátkové osvětlování je dnes tam, kde byl Internet v 80. letech. Stejně jako jsme tehdy nemohli předpovědět, jaký bude Internet, dnes, o 30 let později, nedokážeme předvídat, co všechno se stane se světelnou technikou a osvětlováním v příštích dekádách. Víme jen, že to bude úžasné a krásné." Roland Haitz, During its long evolution, techniques for artificial lighting used four main principles: combustion, incandescence, gas discharge and luminescence. The injection electroluminescence (taking place in light-emitting diodes, LED) is probably the most efficient way of converting electricity into light. In this paper we describe the main advantages and disadvantages of LED based light sources, as well as some topics of current research such as laser based light sources. Finally, the possible health effects of artificial lighting are briefly discussed., Jan Valenta, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Luminiscence (u kovů se častěji hovoří o fotonové emisi) buzená hrotem rastrujícího tunelovacího mikroskopu (STM) kombinuje výhody STM mikroskopu s výhodami optických emisních metod. Hlavním problémem metody je však malý luminiscenční signál. Při tunelujících proudech v řádu jednotek nA je u materiálů s největší kvatovou účinností přeměny elektronů na fotony emitováno do plného prostorového úhlu maximálně ~107 fotonů/s. Velká pozornost proto musí být věnována sběrnému systému fotonů: je zapotřebí maximalizovat prostorový úhel sběru současně s minimalizací ztrát a šumu v detekčním řetězci., Petr Fojtík, Tomáš Mates, Antonín Fejfar, Jan Kočka, Ivan Pelant, Antonín Svoboda., and Obsahuje seznam literatury
Článek shrnuje různé teoretické úvahy i empirické pokusy o dosažení laserové akce na mezipásových elektronových přechodech v polovodičích s nepřímým zakázaným pásem (germanium a křemík), počínaje zrodem "laserové epochy" na začátku šedesátých let minulého století. Zatímco v germaniu bylo laserování za pokojové teploty a při elektrickém čerpání nedávno konečně experimentálně demonstrováno, v křemíku zůstává tento cíl stále ještě iluzorní. Pro tento případ článek zdůrazňuje nutnost použít poněkud jiný přístup než u germania. V tomto smyslu jsou diskutovány nejnovější výsledky získané s použitím luminiscenčních křemíkových kvantových teček (nanokrystalů)., Various theoretical, as well as empirical considerations, about how to achieve lasing between the conduction and valence bands in indirect band gap semiconductors (germanium and silicon) are reviewed, starting from the dawn of the laser epoch in the beginning of the sixties. Whilst room-temperature lasing under electrical pumping has recently been achieved for Ge, this objective for Si still remains illusory. The necessity of applying a slightly different approach in Si as opposed to Ge is stressed. Recent advances in the field are discussed, based in particular, on light-emitting Si quantum dots., Ivan Pelant, Kateřina Kůsová., and Obsahuje bibliografické odkazy
The short notice evokes memories of an experimental observation published in 1920 by B. Gudden and R. W. Pohl, and since known as the Gudden-Pohl effect. The important role played by the effect during the development of quantum solid state physics between 1920 and 1950 is stressed. Other scientific activities of B. Gudden are briefly mentioned as well., Ivan Pelant., and Obsahuje bibliografii
Křemíková fotonika, tj. integrace optických součástek spolu se stávající mikroelektronikou na jednom čipu, je jedna z perspektivních cest, která může splňovat stále vyšší požadavky rychle se rozvíjejícího počítačového a telekomunikačního průmyslu na rychlost a výkon komponent. K realizaci celokřemíkových optoelektronických čipů však chybí jedna z klíčových součástek, silný zdroj světla - křemíkový laser. Článek ukazuje možné přístupy k jeho sestrojení, zahrnující objemový křemík, křemíkové nanokrystaly, křemíkové monokrystaly dopované ionty erbia a stimulovaný Ramanův rozptyl, a shrnuje nedávné významné pokroky učiněné na cestě k realizaci křemíkového laseru., Kateřina Luterová, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury
Starting with the basic principles of light emitting diodes (LED), the history of blue LED development is briefly described in order to justify and explain the awarding of the Nobel Prize for physics in 2014 to I. Akasaki, H. Amano and S. Nakamura. Exploitation of blue LEDs in lighting techniques enables a substantial decrease in energy consumation and enables emerging smart applications, which could be considered as the most important lighting revolution after the introduction of incandescent bulbs more than a century ago., Jan Valenta, Ivan Pelant., and Obsahuje seznam literatury