Nejlepší definice epigenetiky říká, že se zabývá studiem vlastností, jež jsou předávány prostřednictvím meiózy nebo mitózy a přitom nejsou závislé na primární struktuře DNA Britský genetik Adrian Bird k tomu dodává: „Epigenetika je užitečný termín, pokud nevíte, o co jde. Pokud to víte, nazvete to úplně jinak“ (Anonymus 2010)., The best working definition for the epigenetics is that it is the study of traits heritable through meiosis or mitosis that are not dependent on the primary DNA sequence. Even so, British geneticist Adrian Bird has commented: “Epigenetics is useful word if you don’t know what’s going on – if you do, you use something else” (Anonymus 2010)., and Jaroslav Petr
Za tři desetiletí se technika in vitro oplození proměnila z oboru, v který věřil jen málokdo, na techniku, která je pevnou součástí moderní medicíny. Obavy, které s ní byly spojovány, se nenaplnily. Naopak, in vitro oplození našlo uplatnění i tam, kde to nikdo nepředpokládal. V kombinaci s předimplantační genetickou diagnostikou se využívá jako prevence dědičných onemocnění. Potřeba oplození in vitro se ukázala i v zemích třetího světa, které se potýkají s důsledky populační exploze. V současnosti se rozvíjejí nové biotechnologie, které narážejí na odpor veřejnosti. Historie se opakuje. Jsou zdůrazňovány především jejich možná i ryze hypotetická rizika a mnohé jejich budoucí přínosy nejsou a za současného stavu poznání ani nemohou být předvídány. Rozvoj in vitro oplození nabízí lekci pro hodnocení nastupujících biotechnologií. Jejich výrazné omezení nebo dokonce zákaz by zjevně znamenaly pro budoucnost lidstva závažná omezení., During the past three decades, human in vitro fertilization (IVF) has changed from disdained technique to one which constitutes a respected branch of modern medicine. Concerns connected with human in vitro fertilization have not materialized. On the other hand, in vitro fertilization has demonstrated benefits in unexpected areas. When combined with techniques of molecular genetics such as preimplantation genetic diagnostics, it can prevent the occurrence of hereditary diseases. In vitro fertilization is greatly needed even in developing countries, despite the fact that the Third World is heavily confronted with the impacts of population explosion. At present, many new and promising biotechnologies are fighting strong opposition from the public. The history of human IVF recurs. Even hypothetical risks are emphasized, and many future benefits are not recognized or cannot be recognized at the present state of knowledge. The significant progress of human IVF provides us with a lesson for the evaluation of impending biotechnologies. The setting of rigid limits or imposing bans on new biotechnologies can significantly restrict the future prosperity of mankind., and Radko Rajmon, Miroslava Krejčová, Jaroslav Petr
Existuje dlouhá řada zpráv o kojících mužích. Samci mnoha savčích druhů vykazují určitý potenciál pro produkci mléka. Laktaci samců se ale staví do cesty závažné překážky a ta se proto u žádného druhu savců nevyvinula. Jediné výjimky – dva druhy tropických kaloňů – jsou i nadále sporné., There have been many descriptions of breastfeeding men and males of many mammalian species have the potential to produce milk. However, there are the formidable barriers to the male lactation and this has never evolved in mammalian species. The only exceptions – two species of tropical fruit bat – remain dubious., and Jaroslav Petr
Žijeme v „době plastové“. Obrovské množství plastů vstupuje do životního prostředí a z tohoto materiálu se uvolňuje řada chemikálií s endokrinně disrupčními účinky. Bisfenol A (BPA) je znám jako jeden z takových účinných endokrinních disruptorů uvolňovaných z plastů. Tato látka vykazuje široké spektrum negativních efektů na zdraví zvířat i lidí. Proto bylo používání BPA v řadě lidských oborů omezeno a u mnoha výrobků je garantováno, že BPA neobsahují. BPA může v plastech chybět, jen pokud je nahrazen jinými látkami. Jako náhrada za BPA se často používá bisfenol S (BPS), i když jeho endokrinně disrupční účinky jsou prozkoumány jen velmi málo. Jako chemikálie, jejíž používání podléhá mnohem slabší legislativní regulaci než její předchůdce, je nyní BPS používán v mnoha materiálech. Nově získávané poznatky ale stále jasněji ukazují, že BPS není zdaleka bezpečná látka. Nenápadná náhrada BPA za BPS může být vnímána jako zlepšení. Ale zdá se, že tomu přesně naopak. S tím, jak se BPS šíří naším „do plastu zabaleným“ světem, jsme se jen dostali z bláta do louže., We are living in the “Age of Plastics”. A vast amount of this material enters the environment, with chemicals released from the bulk of this matter often exhibiting endocrine-disrupting effects. Bisphenol A (BPA), originating from plastics, is well-known as such a potent endocrine disruptor. This compound exhibits wide spectra of detrimental effects on animal and human health. For these reasons, the use of BPA has been limited in many human activities and bisphenol A-free products are now guaranteed. As a key compound of many plastics, BPA could not be omitted from plastics without being replaced by other chemicals. Bisphenol S (BPS) is often chosen as a substitute for BPA, although its endocrine-disruptive effects are poorly known. As a chemical facing much less stringent legislation than BPA, its forerunner, BPS is now widely used in many materials. However, an increasing volume of new knowledge indicates that BPS is far from safe. The “silent” substitution of BPA with BPS could be perceived as an improvement. However, the converse appears to be true. With BPS spreading through our “plastic-encased” world, we are going from bad to worse., and Tereza Žalmanová, Kristýna Hošková, Jan Nevoral, Šárka Prokešová, Kateřina Zámostná, Zora Kotíková, Jaroslav Petr