Ghost and demons of ancient Mesopotamia played a significant role in the daily life of common people where they acted as one of the main causes of illnesses and othe misfortune. Medical texts therefore appear as an important source that gives us insight into these malevolent forces. The article present selected ghosts, demon Lamaštu, demon Lilû/Lilītu/ Ardat-lilî, demon rābisu, demon Šulak and demon gallû from the perspective of medical texts – especially diagnostic and prognostic series SA.GIG and therapeutical texts. It tries to assign particular ghosts and demons to the specific health problems. Although the symptoms often overlap and the whole systém of sorting is not entirely clear, the effort of Mesopotamian physicians is evident: the systematic classification of diseases (and symptoms) according to the type of difficulties using the names of ghosts and demons. The article reflects the conception of ghosts and demons as a cause of diseases as well and presents several remarkable examples of healing rituals for their repulse., Veronika Sobotková., and Obsahuje seznam literatury
This paper introduces medicine in the ancient Mesopotamia. Focus is placed mainly on the course of the treatment process, which was divided into the stages of diagnostics, prognosis, etiology and actual treatment. In the field of diagnostics, Mesopotamian physicians carefully monitored and recorded all sorts of symptoms; they could detect even the clinical picture of the disease and could recognize typical symptoms leading to the death of patient. The aim of the whole diagnostic process was to specify the prognosis of the patient. Within the etiology (cause of illness) stand out the typical phrases „hand of god“, „hand of ghost“, „hand of man“ that present not only assumed or personified cause of diseases, but the important criterion for classification of diseases as well. The therapy is divided into three components: pharmaceutical therapy (using lot of natural materials and drugs), psychosomatic therapy (magical procedures) and mechanical therapy (bandages, surgery). These therapies were used in mutual combination making up the holistic therapy based on phytopharmacy, placebo effect and the activation of the autoimmune system.
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment.
Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed.
Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time.
Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers.
Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group).
Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.
Studie se zabývá antisociálním chováním adolescentů školní mládeže v městských oblastech, jeho typologií a vztahu k návykovým látkám. Výzkumný soubor tvořili žáci sedmých a devátých tříd základních škol, resp. jejich ekvivalenty na jiných typech škol, v krajských městech České republiky, který byl získán v rámci mezinárodního projektu SAHA. Soubor čítal celkem 2973 osob, přičemž kohorta 12letých čítala 1447 osob (54 % dívek) a kohorta 14letých 1526 osob (53 % dívek). Nehierarchickou shlukovou analýzou (k-means) na položkách škály antisociálního chování jsme identifikovali 4 typy osob. Typologii jsme validizovali pomocí vztahů k návykovým látkám (cigarety, alkohol, marihuana a tvrdé drogy); čím vyšší míru antisociálního chování osoby vykazovaly, tím více také vypovídaly o užívání návykových látek.