Search

Start Over Creator Bartošová, Kateřina

4. Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj v dětské onkologii

Creator:
Alena Slezáčková, Loučka, Martin, and Bartošová, Kateřina
Format:
print
Type:
article, přehledové studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, posttraumatický stres, posttraumatický rozvoj, dětské onkologické onemocnění, postaraumatic stress, posttraumatic growth, childhood cancer, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj osobnosti jsou v souvislosti s rakovinovým onemocněním dva často zmiňované fenomény. Cílem této studie je podat přehledný souhrn vybrané aktuální literatury k tématu a naznačit nově se otevírající pohled na možnost propojení obou jevů. Představujeme nejen integrativní přístup ke studované problematice, ale nastiňujeme i nová témata a směry dalšího výzkumu. Závěrem stručně informujeme o probíhajícím brněnském výzkumném projektu QOLOP, který se studiem obou jevů zabývá na populaci dětských onkologických pacientů a jejich rodin., Both the posttraumatic stress and the posttraumatic growth are often cited in relation to cancer. The aim of this paper is to give a review of current research in this field and briefly outline new perspective on possible connections between these concepts. The integrative approach has been presented in this review as well as new challenges and directions for future research. The basic information about ongoing QOLOP study on posttraumatic stress and growth in pediatric oncology patients and their families is provided in a nutshell at the end., Alena Slezáčková, Martin Loučka, Kateřina Bartošová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Prevalence of parents and children living with parental severe mental illness: a scoping review

Creator:
Havelková, Anna, Bartošová, Kateřina, and Havelka, David
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
prevalence, children of parents with mental illness, severe mental illness, scoping review, děti rodičů s duševním onemocněním, závažné duševní onemocnění, and přehledová studie
Language:
Czech
Description:
The care of patients with severe mental illness (SMI) is often narrowed down to the treatment of biological symptoms of the disease, whilst other psychosocial factors supporting mental health are often neglected. One of these factors influencing disease progression, compliance, self-concept, and motivation for treatment is parenthood. The first step to turning attention to this issue is to be aware of the prevalence of children living with a parent with SMI and the prevalence of parenting among SMI patients. This review aims to assess the current state of knowledge regarding methodological approaches, the prevalence rates of parenthood, the number of children living with a parent with SMI, and the sociodemographic characteristics of these families. A total of 1,156 records were retrieved from EBSCO Discovery in December 2021, and fifteen published studies addressed the review questions. The studies took various approaches to measure prevalence - an epidemiological approach, a census approach, a design in which data from national registries were analysed, or cross-sectional studies in a clinical population. Nine studies investigated the prevalence of parenthood among patients with SMI, and six studies quantified the number of children living with a parent with mental illness. 1/3 of mental health service clients were parents, and 1 to 2 children out of 10 have a parent with mental illness.Parents with SMI face lower education, lower employment, lower income, higher rates of comorbid substance abuse, and higher rates of single parenthood. The aim of the review is not to give a definitive answer to the question of prevalence as much as to point out that there is not a marginal number of children living with a parent with a psychiatric disorder. and Péče o pacienty se závažným duševním onemocněním (SMI) se často zužuje na léčbu biologických příznaků nemoci, zatímco ostatní psychosociální faktory podporující duševní zdraví jsou často opomíjeny. Jedním z těchto faktorů ovlivňujících průběh léčby, komplianci, sebepojetí pacienta a motivaci k léčbě, je rodičovství. Prvním krokem k obrácení pozornosti k této problematice je uvědomění si míry prevalence dětí žijících s rodičem se SMI a míry prevalence rodičovství mezi pacienty se SMI. Cílem tohoto přehledu je zhodnotit metodologické přístupy využívané k měření prevalence, míru prevalence rodičovství, počet dětí žijících s rodičem se SMI a sociodemografické charakteristiky těchto rodin. V databázi EBSCO Discovery bylo v prosinci 2021 vyhledáno celkem 1 156 záznamů, výběrová kritéria splnilo patnáct publikovaných studií, které byly zařazeny do přehledu. Studie využívaly různé přístupy k měření prevalence - epidemiologický přístup, přístup založený na cenzu, design, v němž byla analyzována data z národních registrů, nebo průřezové studie v klinické populaci. Devět studií zkoumalo prevalenci rodičovství u pacientů s duševním onemocněním a šest studií kvantifikovalo počet dětí žijících s rodičem s duševním onemocněním. Rodiče tvořili 1/3 klientů psychiatrických zařízení a 1 až 2 děti z 10 mají rodiče s duševním onemocněním. Rodiče se SMI se potýkají s nižším vzděláním, nižší zaměstnaností, nižšími příjmy, vyšší mírou komorbidního užívání návykových látek a vyšší mírou samoživitelství. Cílem přehledu není dát definitivní odpověď na otázku prevalence, ale spíše poukázat na to, že dětí žijících s rodičem s psychiatrickou poruchou není zanedbatelné množství.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

6. Quality of life of childhood cancer survivors: handicaps and benefits

Creator:
Blatný, Marek, Kepák, Tomáš, Vlčková, Irena, Jelínek, Martin, Tóthová, Kristína, Pilát, Milan, Slezáčková, Alena, Sobotková, Veronika, Bartošová, Kateřina, Hrstková, Hana, and Štěrba, Jaroslav
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
děti po léčbě onkologického onemocnění, kvalita života, psycho-onkologie, pozdní následky, childhood cancer survivors, quality of life, psycho-oncology, and late effects
Language:
Czech
Description:
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment. Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed. Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time. Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers. Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group). Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public