Kresba (18, 3 X 12, 9): Minerva (přilba) stojí opřená o pařez, ruku na štítu malířského cechu sv. Lukáše, v levici palmový list, v pravici malířskou hůlku., Prag um 1600#, II, č. 645 s. 175-176., and Oslava malířství jako svobodného umění.
Kresba perem (13, 5 x 9, 6 cm), Vpravo nahý Merkur, klečí, je zobrazen jako umělec (v ruce malířská hůlka a svitek), vlevo Minerva, která jej věnčí. Vpravo dole atributy umění (sochařská busta, trubka)., Fučíková 1997#, I/279., and Patrně stránka z památníku (Stammbuch, album amicorum (?), oslava malířství jako svobodného umění. Tématem může být také Merkur jako ochránce umění.
Kresba (25, 4 x 19, 6 cm): nahý Neptun (vousy, trojzubec, plášť na ramenou) jede na moři na voze taženém mořským koňským spřežením, vedle něj polonahá Venuše s Amorem (šíp). Za vozem Tritóni troubící na mušle. Nad dvojicí letí putto s věncem, nahoře na oblaku prázdný Venušin vůz tažený párem labutí, v pravém horním rohu putto sypající květiny., Prag um 1600#, II, č. 644 s. 175., and Kresba má obdobnou kompozici se Sprangerovým obrazem Triumf Neptuna a Thetidy z doby okolo roku 1585 (Cambridge, Mass.).
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.
Olejomalba na mědi (23 x 17 cm): uprostřed sedí Roma nebo Svatá říše římská (přilba, brnění, kopí, plášť) v ruce drží sošku bohyně vítězství. Nalevo sedí nahá Venuše objímající se s nahým Bakchem (číše), u Venušiných nohou Amor, u jehož nohou luk a toulec. Napravo sedí Blahobyt (polonahá, věnec z obilí na hlavě), v rukou roh hojnosti a snop se srpem. Dole je personifikace řeky s nádobou s vytékající vodou, vedle níž je medvěd (Sáva ?). Nahoře je napravo Moudrost (přilba, štít, kopí) a žena s odhaleným ňadrem vzhlížející vzhůru. Nahoře se vznáší Fama se dvěma troubami. Výjev je zasazen do přímořské krajiny. and Kaufmann 1988#, 20.54
Olejomalba na mramoru (37 x 49 cm): napravo nahý Apollón (záře okolo hlavy) s pláštěm přes ramena, hraje na housle. Okolo Múzy, nalevo Múza hvězdářství, Úraníá, (sférický astroláb na zemi) a Hudba (trubka), uprostřed na zemi sedí dvě Múzy, jedna s loutnou v ruce a zdviženou rukou s gestem počítání, Aritmetika, napravo Geometrie (glóbus). Za Apollónem Rétorika (caduceus), Dialektika (svitek) a další Můza. V pozadí uprostřed Minerva (přilba, kopí) rozmlouvá se ženskou postavou, nad Minervou letí sova. Výjev je zasazen do krajiny., Prag um 1600#, II, č. 585 s. 117., and Malba je kopií levé části rytiny Hendricka Goltzia Midův soud z roku 1590.
Olej na plátně (110 x 81 cm): polonahá Skylla (náušnice, náramek na paži) stojí na břehu moře a rozpráví s Glaukem (vousy, spodní polovina těla rybí). and Kaufmann 1988#, 20.9.
Olejomalba na plátně (112 x 82 cm): nahý Herkules (lví kůže, toulec) sedí a drží v náručí nahou Déianeiru (perlová čelenka), vedle leží na zemi mrtvý Kentaur Nessus. V pravém dolním rohu luk a kyj, v levém horním rohu Amor (luk, toulec), špehuje dvojici zpoza stromu, gestem pozdviženoé pravé ruky (cornuto) se Herkulovi vysmívá., Kaufmann 1988#, 20.6., and Spranger se po formální stránce inspiroval rytinou (Gian Jacopo Caraglio podle Perino del Vaga) z roku 1527 zobrazující stejné téma.
Malba na mědi (24 x 19 cm): Herkules (čepec, ženské šaty, šperky) sedí a přede, před ním stojí nahá Omfalé se lví kůží na hlavě, přes rameno drží kyj. Nahoře je Amor, který pozdvihuje závěs nad skupinou. Za Herkulem stařena ukazuje na hrdinu obscéním gestem (cornuto) a vyplazuje jazyk., Kaufmann 1988#, 20/37., and Ve florentské Uffizi je skica k tomuto obrazu. Pro charakterizaci poníženého postavení Herkula je služka v pozadí stejně důležitá jako jeho ženský oděv a předení, služky se v těchto výjevech objevily poprvé v záalpském umení, u Lucase Cranacha. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.