Olej na plátně (140 x 95 cm): nahý Mars (vousy) sedí u ponku a pilníkem, obrušuje hrot kopí upnutý do svěráku a dívá se vzhůru, na Venuši, která stojí za ním. Nahá Venuše (perly ve vlasech) má okolo levé ruky omotaný červený plášť, levicí objímá Marta okolo krku. Před Martem stojí Amor, dívá se na pracucjícího boha války a ukazuje mu šíp, který drží v pravé ruce. Levici má položenou na kliku brusného kola, na jehož bednění Mars sedí. Na stole leží kovářské nářadí a přilba, nad ním je pověčený plátový pancíř. V průhledu vlevo nahoře Vulkánova kovářská dílna s výhní a dva Kyklopové pracují u kovadliny., Fučíková 1997#, I/99, and Sprangerova lompozice nemá předchůdce v antickém umění, i když tam najdeme všechny prvky (objímající se Mars s Venuší s putti hrajícími si se zbraněmi, Amor ostřící si šíp na brusu, atd.). O tajných setkáních Marta s Venuší v domě jejího manžela se zpívalo v nedochované epické básni, kterou zmiňuje Homér v Odysseii (8, 766-768). V jednom anakreontském fragmentu, který byl v renesanci znám, se píše o Martově konfliktu s Amorem, jehož důsledkem bylo to, že bůh války vzplanul milostnou vášní k Afrodítě. V tomto sporu šlo o to, čí zbraně jsou lepší, což je patrně téma Sprangerova obrazu. Amor vypadá, jakoby Martovi zlomyslně ukazoval svůj šíp, ten ho však nevnímá, protože má oči jenom pro Venuši. Martova práce s pilníkem tím dostává ironický nádech, protože jeho oštěp nic nezmůže proti Amorově střele, byť by byl sebeostřejší. Na toto čtení ukazuje i to, že na obraze je mohutná špice Martova kopí překřížena a tedy doslovně přeškrtnuta útlým ostřím střely Amorovy.
Olejomalba na mědi (23 x 18 cm): nahý Vulkán (vousy) objímá zezadu nahou Maiu (věnec z klasů) stojící u rozestlané postele. Nad postelí závěs, který odhrnuje Amor. V pravém dolním rohu truhla, na níž brnění, vedle stolička, o níž je opřený roh hojnosti, na stoličce přilba a kladivo. Pod postelí nočník., Prag um 1600#, II, č. 583 s. 112., and Výjev byl vykládán také jako Jupiter a Ceres. O Maie, bohyni Země ztotožňované také s Proserpinou, se píše v Macrobiových Saturnaliích (1, 12, 18-23), které byly v renesanci jedním hlavních pramenů poznání antické mytologie. Maiu identifikuje věnec z klasů na hlavě a roh hojnosti se zeleninou a ovocem, Vulkána součásti výzbroje a kladivo vedle postele. Spranger se po formální stránce inspiroval rytinou (Gian Jacopo Caraglio podle Perino del Vaga) z roku 1527 zobrazující Vulkána a Ceres.