Kirke (složitý účes, bohaté šaty, odhalená ňadra, náhrdelník) sedí u stolu s kouzelnickou hůlkou v pravici, levou rukou objímá Odyssea kolem pasu. Odysseus (antická zbroj, meč u pasu, kožené boty) stojí vedle, odvrací hlavu od Kirké, ale pravou nohu má přehozenou přes její stehno. Zdvižená pravice spočívá na konci tyče, kterou drží za zády, levou rukou hladí lvici, která se k němu lísá. Okolo další zvířata: napravo dole pes, nalevo dole liška, ryba a kanec, nalevo nahoře koňská hlava. Na stole Kirké: kniha, papír, konvice a číše. Výjev zobrazuje okamžik, kdy Odysseus vstoupil do komnaty Kirké, aby se jí pomstil za to, že proměnila jeho muže ve zvířata. Ona právě vztahuje kouzelnou hůlku aby promněnila i jeho. Krotká zvířata, která vzhlíží k Odysseovi, jsou jeho proměnění druzi (vepř je pozdější vypravěč příběhu). Erotický postoj obou postav naznačuje další pokračování děje: Odysseus Kirké postraší a vzápětí se odeberou na lože a okouzlená kouzelnice vrátí Odysseovým druhům jejich podobu. Žertovný erotický symbol patrně představuje tlustá a dlouhá tyč, kterou drží Odysseus v ruce - je zobrazena tak, že je souběžná s útlou hůlkou v Kirčině ruce., Fučíková 1997#, I/76., and Součást ovidovského cyklu, který byl patrně určen pro komnaty císaře Rudolfa II.
Olejomalba na plátně (108 x 71 cm): polonahá Kirké sedí s levou rukou na knize na stolku za ní, na knize ležící na podlaze má položenou nohu, další knihy jsou a na zemi vlevo. Pravou ruku má Kirké položenou na dózu. Kouzelnice sedí na klíně Odyssea v brnění, s helmou na hlavě, levou rukou drží Kirké za nohu, pravou rukou ukazuje doleva. Na stole vedle Kirké je socha nahé bohyně, před sebou drží půlměsíc s hvězdou, za zády drží hada. V pravém dolním rohu je štít a meč., Kaufmann 1988#, 2040., and Kirke byla zjevně inspirována často napodobovaným antickým reliéfem, Letto di Policleto (tehdy ve sbírce Este ve Ferraře), po němž císař Rudolf II. dlouho toužil. V roce 1600 získal jeho kopii ze sbírky kardinála Granvella a později i originál, který je v Praze doložen od června 1603. Oba exempláře se v 17. století ztratily. Socha na stole za Kirké kouzelnici charakterizuje. Had vylézající z nádoby, který socha drží za zády symbolizuje Kiřčinu záludnost a nebezpečnost, srpek v pravé ruce ji charakterizuje jednak jako vladařku, jednak ji připodobňuje k Venuši. Tradičním významem měsíčního srpku a hvězdy byla panovnická MAJESTAS (Molnar 1999, 110). Srpek s hvězdou se objevuje na averzu mincí císaře Augusta, které byly v 16. století známé z populární knihy Enea Vica, v níž byly publikovány mince dvanácti císařů (Zantani, Vico 1548, s. 17a). V úvodu Antonia Zantani je v této publikaci hvězda na Augustově minci spojena s Venuší (Zantani, Vico 1548, 4a: la stella, che nella medaglia di C. essere la stella di Venere dalle quale egli discese). V rejstříku k latinskému vydání Vicova díla, které vyšlo v roce 1548 je zobrazení interpretováno jako konjunkce měsíce s Venuší nebo Jupiterem (stella Iouis, aut Veneris cum Luna conjuncta). Venuše se srpkem a hvězdou se v Praze objevuje ve výzdobě horní galerie (Astrologické chodby) Valdštejnského paláce, kterou vymaloval v letecgh 1623-1624 pro Albrechta z Valdštejna Baccio di Bianco.