HZT: Zámek kol. 1650-1675, malby ve slavnostním sále, sochy-kašny Jan Brokoff. Vlček 1994: 1669 A.de Porta plány a stavitel Santin Bossi až do 1675. 1680 dostavba J.B.Matheyem zahradní průčelí. štuky Gio Spezza, sochy Jan Brokoff, otec, 1697 zahradní schodiště. 1723 úpravy, 1766-68 další, též 1787 zahrada změněna v park. Nejhodnotnější hlavní sál se štukovou výzdobou a malbami. Podel HZTvrze: Zámek návrh asi Antonio da Porta. činnost stavební 1655, 1660-1669 Santino Bossi, 1672 štuky a malby, 1675 dokokončen. Dále 1791 zahrada, chrámky, divadlo, 1850 další úpravy v zahradě. Výzdoba: štuky asi Joan Spatze 1684-1685- Atlanti a jiné antické figury, ve velkém sále mythologické výjevy na stropě, malby nástěnné- bitevní scény podle obrazů Werftena, vestibul- alegorie Východ a Západ Slunce; sochy 1687 kašna - Polyfémos, Odysseus, Mars, Juno. Nadvorní křídlo kašna, sochy Polyfénos, Odysseus (Brokoff), Sál v přízemí Atlanti, niky s antickými sochami v nadživotní velikosti, štukové reliéfy, nástropní malba. and Hrady, zámky a tvrze; Vlček 1994, s. 139
Nástropní malba. Ve štukovém rámu figurální scéna před vchodem do jeskyně, kde stojí dva muži s plnovousem, klečí muž ve zbroji se dvěma ovcemi, pod jejichž břichy jsou ukryti další dva muži, před jeskyní stojí Polyfémos s holí v ruce., Audyová 2005#, 17-19, 52-75, obr. 54; Togner 2010#, 64-66., and Autor se inspiroval obrazem Jacoba Jordaense (1593 - 1678).
Pískovcová socha: Odysseus: muž, s bradkou, oděný do přepásané tuniky hledí do dálky, levá ruka opřená v bok, u jeho nohou pes. and Sochy původně na náměstí, na kašně, na zámek přemístěny v roce 1963.
Jeden kus ze série tapiserií s námětem Trojské války, Trójané přicházejí pro Helenu, podle příběhu Parida a Heleny. Figurální scéna v interiéru paláce. Vlevo skupina mužských a ženských postav, ústředními postavami jsou Helena s korunou na hlavě a Paris ve zbroji s olivovou ratolestí v levé ruce. Kolem nich fvě dvorní dámy a mužské postavy - Menelaos s korunou na hlavě a míroví vyslanci Odysseus a Diomedes ve zbroji. Za skupinou na schodech pes, v pozadí vpravo průhled do paláce se skupinou postav před trůnem., Poche, Preiss 1973#, 58-60, 164-165, obr. 43-46., and Tapiserie byla utkána ve francouzské dílně v Aubussonu podle kartonu Isaaca Moillona (1614–1663). Podle tohoto kartonu bylo od roku 1652 utkáno více kusů, které mají několik typů bordury, nejblíže je bordura ze stejné série (l’Histoire de Pâris et d’Hélene) uložené ve sbírkách Musée des beaux-arts de Clermont-Ferrand (Les Grecs venant réclamer Hélene).
Olej na plátně. Noční scenérie, krajina s ruinami, zleva přichází mohutná mužská postava, muž je bosý, na nahém těle má chiton, vpravo mezi ruinami ležící pes., Bydžovská,Srp 2006#, s. 110, obr. 100. Havlíková 2008., and Hrdina Trojské války se po letech útrap vrací domů, kde však není svými blízkými hned poznán, protože se vydává za žebráka. Pozná jej však jeho věrný pes Argos, který hned poté umírá. Šíma údajně propojil mýtus s vlastní zkušeností. Po návratu z války ho jeho pes údajně poznal dřív než vlastní rodina (Šmejkal 1988, pozn. 3, s. 232).
Kresba perem (427 x 327 mm). Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost. and Preiss 1979#, 52, č. k. 77.