Kresba perem (20,3 x 14 cm): Herkules (ženské šaty) přede, před ním nahá Omfalé se lví kůží na hlavě, opřená o kyj. Kyj se snaží zvednout Amor., Fučíková 1997#, I/281, and Patrně list do památníku, který podle nápisu soudě patřil Sprangerovu příteli. Kompozice mohla být odvozena z obrazu Paola Veronese, Mars a Venuše, c. 1570, MMA, New York, který byl v pražské Rudolfově sbírce. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Kresba (16 x 27, 9 cm): Paridův soud, všechny tři bohyně jsou zobrazeny nahé, nalevo sedí Juno, vedle stojí Minerva (přilba, štít, oštěp), napravo Venuše se dvěma amoretti po stranách. Nahý Paris sedí uprostřed a předává jablko Venuši., Fučíková 1997#, I/270., and Kompozici Parida a Venuše Spranger převzal z Raffaelovy malby Adama a Evy na stropě Stanza della Segnatura ve Vatikánu.
Olej na plátně (125, 5 x 97 cm): Sofinisba má korunu na hlavě, šperky a bohaté šaty, tunika je shrnutá, takže odhaluje ňadro. Sedí u stolu, v ruce pohár s jedem. Za ní je klanící se sluha odhalující závěs. and Fučíková 1997#, I/97
Olej na plátně (93 x 132 cm): Merkur (křídlená čapka, okřídlené boty) vynáší k olympským bohům Psýché (nádobka v ruce). Na oblacích sedí Jupiter (orel, okřídlený blesk), vedle něj Amor (luk)., Kaufmann 1988#, 20.3., and Obraz odkazuje na Apuleiovy Proměny čili Zlatého osla (6, 16-23), v němž Jupiter rozhodl, že Psýché má být odnesena na nebesa, aby se stala bohyní.
Venuše, Juno (páv, žezlo) a Ceres (věnec z klasů), všechny bohyně jsou nahé., Kaufmann 1988#, 20.83., and Obraz dochován pouze krasbami, jež možná pouze kopie Sprangerových kreseb: Wien, Albertina; Amsterdam. De Boer; Darmstadt, Hessisches Landesmuseum; Davis, California, soukr. sbírka; Sotheby's 25 June 1970. Téma zobrazeno na Raffaelem navržené nástěnné malbě v Sala di Psiche, Villa Farnesina, Řím, 1519.
Bronzová soška (32 cm): Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na skálu a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Prag um 1600#, č. 76., and V Antverpách (Stedelijk Prentenkabinet, 5) je Sprangerova přípravná kresba a ve vídeňské Albertině je dochována podle ní zhotovená rytina od Jana Sadelera.
Kresba: nahá Európa na býku, dívá se dozadu, jednou rukou se drží rohu, druhou má zdviženou-, Kaufmann 1988#, 20.7., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Olej na dřevě (80 x 60 cm): polonahá Venuše (čelenka, perlový náhrdelník, odhalená ňadra) stojí s Amorem (luk) u okna a ukazuje Amorovi na oblohu, na níž je Helios zobrazený jako sluneční kotouč tažení spřežením., Kaufmann 1988#, 20.68., and Alegorie božské lásky.
Kresba (20, 8 x 39, 1 cm): Minerva (přiba, pancíř, štít, kopí) sedí uprostřed devíti Múz, jedna hraje na loutnu. V popředí personifikace řeky (kormidlo a nádoba s vytékající vodou). Výjev se odehrává na lesním palouku, nohoře uprostřed Pégasos., Prag um 1600#, I, č. 258 s. 377-388., and Obdobná kompozice, ale s Apollónem, je na kresbě v Berlíně (KdZ 23330), která vznikla ve stejné době.