Sborník z konference mnichovského Collegia Carolina v Bad Wiessee je zaměřen na vztah politiky a historiografie, zvláště za nacistické a komunistické éry a v době postkomunistického „zvládání minulosti“, a zadruhé na česko-německé vztahy a konflikty a na komparaci české a německé historiografie. Zatímco čeští referenti většinou přednesli shrnující přehledy, užitečné pro informaci v zahraničí, převažující německé příspěvky zahrnují širší tematické výklady ve smyslu Ostforschung, kritickou analýzu historiografie NDR a zkoumání sudetoněmeckého dějepisectví i jeho institucí. Recenzent vyzvedává reprezentativní zastoupení německých badatelských center ve sborníku a jejich (sebe)kritický pohled na starší (sudeto)německé dějepisectví českých zemí. and This volume of the proceedings of a conference held by the Munich-based Collegium Carolinum in Bad Wiessee is focused on the relationship between politics and historiography, particularly in the Nazi and Communist eras and in the post-Communist period of “coming to terms with the past,” and also on Czech-German relations and confl icts as well as a comparison of Czech and German historiography. Whereas most of the Czech scholars contributed summary overviews, useful mostly for non-Czech researchers seeking facts, most of the German contributions include broader thema tic interpretations in the sense of Ostforschung, a critical analysis of the historiography of German Democratic Republic and research on Sudeten-German historiography and its institutions. The reviewer praises the quality of the papers from scholars at German research centres in the volume and their critical and self-critical view of earlier German and Sudeten German historiography of the Bohemian Lands.
Recenzent publikaci vřazuje do stále sílícího proudu kritiky nacionálních stereotypů a mýtů ve Spolkové republice Německo, který zasahuje také ideologizující historiografii a publicistiku sudetoněmecké provenience. Autor s hlubším teoretickým zakotvením důkladně rozebírá kontinuity a diskontinuity sudetoněmeckých výkladů vlastních dějin, klíčových pojmů a představ od meziválečného nacionalistického zápalu k poválečnému etablování sudetoněmeckých institucí. Ve druhé, rozsáhlejší části práce pak na základě velmi bohatých pramenů detailně přibližuje vznik a první desetiletí vývoje těchto organizací, přičemž kriticky analyzuje různé jejich programové dokumenty. Pro svou komplexnost, přehlednost a použitý vědecký aparát by Wegerova kniha mohla sloužit i jako encyklopedická příručka. and The reviewer situates this publication in the ever-stronger stream of criticism of national stereotypes and myths in the German Federal Republic, which has also affected the ideologizing historiography and journalism of Sudeten German provenance. With a profound theoretical grounding, the author of the volume under review thoroughly analyzes the continuity and discontinuity of Sudeten German interpretations of their own history, as well as key terms and ideas from the interwar nationalist zeal to the post-war establishment of Sudeten German institutions. In the second, longer part of the volume, he then, on the basis of a wide range of sources, describes in detail the emergence and first ten years of the development of these organizations, critically analyzing various documents of their programmes. Because of its comprehensiveness, clear organization, and critical apparatus, Weger’s book also serves well as an encyclopaedia.
In his review of the Czech translation of Norman Naimark’s Fires of Hatred: Ethnic Cleansing in Twentieth-Century Europe (Cambridge and London, 2001), the reviewer first presents a thorough summary of Naimark’s academic career and works that preceded the publication of the internationally acclaimed volume under review. Then, after describing the Czech reception of this publication, he outlines Naimark’s conceptualization of “ethnic cleansing”, and focuses on Naimark’s presentation of the Czech case. The reviewer reproaches him for insufficient critical work with German literature and poor knowledge of East European sources and academic research, as well as a tendency to politicize the topic.
Recenzent zasazuje sborník do kontextu aktuálních výzkumů kolektivní paměti, politiky dějin a historického revizionismu a vyzvedává jeho inovační potenciál pro mezinárodní historickou komparaci a hledání nových přístupů ke studiu komunistických režimů a jejich společností. Sborník přínosně propojuje teoretickou a metodologickou reflexi s konkrétním rozborem historické materie v případových studiích věnovaných „vytváření minulosti“ u citlivých momentů kolektivní paměti v České republice a na Slovensku (respektive Československu), v Polsku a na Ukrajině, v Maďarsku a Slovinsku, v Německu a Estonsku. and The volume under review is considered in the context of current research on collective memory, the politics of history, and historical revisionism, and it highlights its innovative potential for international comparative history and the search for new approaches to the study of Communist régimes and their societies. The volume, the reviewer argues, beneficially links together theoretical and methodological essays with concrete analysis of historical material in case studies devoted to the ‘creation of the past’ in sensitive areas of collective memory in the Czech Republic and Slovakia (and the former Czechoslovakia), Poland, the Ukraine, Hungary, Slovenia, Germany, and Estonia.
Recenzent souhrnně i v některých konkrétních příspěvcích představuje kolektivní monografii, která vzešla z mezinárodní historické konference uspořádané v říjnu 2008 Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích. Považuje ji za pokračování systematického průzkumu novodobé až současné české historiografie, který podnikají historici z Jihočeské univerzity. Originalitu shledává v několika aspektech analýz: v přesahu od „čisté“ historiografie k sousedním humanitním oborům, v kombinaci biografického pohledu s rozborem institucionalizace marxisticko-leninské historiografie, v úvahách o (dis)kontinuitě jejích dogmatických východisek z padesátých let v liberálnějších letech šedesátých a konečně v otevřeném přístupu k marxistické historiografii, oproštěném od apriorních stereotypů a předsudků. and The volume under review is the fruit of an international history conference organized by the University of South Bohemia, České Budějovice, in October 2008. The reviewer considers the collectively authored volume as a whole and also looks at some of its articles individually. He sees it as the continuation of the systematic research on modern and even contemporary Czech historiography, which is being conducted by historians from the University of South Bohemia. He sees its originality in the places where it goes beyond ‘pure’ historiography and moves into the neighbouring fields of the humanities, in its combining a biographical view with analysis of the institutionalization of Marxist-Leninist historiography, in discussions of the continuity, or discontinuity, of its dogmatic 1950s starting points in the more liberal 1960s and, ultimately, in its open approach to Marxist historiography, freed from stereotypes and biases.
Academia 2008, 545 stran. Recenzent připomíná velkou zásluhu Jaroslava Boučka, který českému čtenáři v řadě statí, edicích, bibliografii i v odborném životopise znovu objevil a mnoha způsoby přiblížil osobnost dlouho cenzurovaného a tabuizovaného historika Jana Slavíka (1885–1978). Oceňuje jeho pečlivou rekonstrukci textu Slavíkových deníků z doby druhé světové války a sám shrnuje hlavní motivy, kolem nichž se točily postřehy a úvahy ve Slavíkových zápiscích. Celkově je nehodnotí jako příliš originální, ale spíš jako pozoruhodné zrcadlo obav, nadějí i iluzí tehdejší české společnosti.