Entomopathogenic nematodes from families Steinernematidae and Heterorhabdi - tidae and the molluscoparasitic nematode Phasmarhabditis hermaphrodita are enigmatic soil creatures. These lethal pathogens of invertebrates can also be used as effective and safe biocontrol agents. In this article, we review the biology, ecology and distribution of these organisms and we de - pict their current use in biological control. and Jiří Nermuť, Vladimír Půža, Zdeněk Mráček.
Mandelinka bramborová je v našich podmínkách nejrozšířenějším a nejznámějším hmyzím škůdcem, který způsobuje velké ekonomické škody zejména na porostech brambor tím, že larvy spolu s dospělými brouky redukují listovou plochu a v některých případech mohou způsobit i holožír. Její původní oblastí výskytu je Severní Amerika. Na našem kontinentu se poprvé objevila v roce 1922 ve Francii a do konce dvacátého století se stala problémem v celé Evropě, Malé Asii, Iránu, Centrální Asii a západní Číně. Na české území dorazila v 50. letech a její invaze okamžitě nabrala podobu kalamity. V důsledku intenzivního používání insekticidů si mandelinka postupně vytvořila rezistenci k většině přípravků a její regulace je tak v současné době značně obtížná. Kromě využití stále diskutovaných geneticky modifikovaných plodin se jako perspektivní řešení problému rezistence škůdce jeví vývoj metod biologické ochrany rostlin za pomoci přirozených patogenních organismů, které napadají hmyz., Laboratory experiments were conducted to assess the efficacy of entomopathogenic fungus Isaria fumosorosea against the Colorado potato beetle, Leptinotarsa decemlineata, when applied alone or combined with the entomopathogenic nematode Steinernema feltiae. The results revealed that the simultaneous application of the fungus with the nematodes increased the mortality of L. decemlineata larvae up to 98% and shortened the median lethal time to two days., and Rostislav Zemek, Vladimír Půža a Oxana Skoková Habuštová.
Entomofilní hlístice, tedy hlístice žijící v asociaci s nějakým druhem hmyzu, můžeme jednoduše rozdělit na foretické, entomopatogenní a entomoparazitické. Tzv. foretické druhy využívají hmyz jako vektor, který je přenáší do nového prostředí, a pro své nositele jsou v drtivé většině případů neškodné. Opakem jsou entomopatogenní hlístice, tj. hlístovky, které žijí v symbióze s bakteriemi zodpovědnými za usmrcení hmyzího hostitele (odtud entomopatogenní) a zároveň pak slouží hlísticím jako potrava. Za entomoparazitické druhy považujeme ostatní entomofilní hlístice, které parazitují v těle hmyzu, ale nejsou obligátně vybaveny bakterií patogenní pro hmyz. Nejrůznější zástupce entomoparazitických hlístic můžeme najít v celkem asi 24 čeledích. Obligátně parazitické druhy se vyskytují v čeledích Mermithidae, Tetradonematidae, Syrphonematidae, Carabonematidae, Oxyuridae, Thelastomatidae, Sphaerulariidae, Allantonematidae a Fergusobiidae. Právě těmto poněkud opomíjeným hlísticím se článek věnuje. Zaměřuje se především na ty druhy, které se vyskytují na území České republiky. Kromě základních údajů o jednotlivých skupinách a obecných informací o ekologii hlístic si všímá i jejich praktického významu, tedy skutečnosti, jak ovlivňují populace různého člověku škodlivého hmyzu a jak jich můžeme využít., This group of parasitic nematodes consists of approximately 24 families, although obligate parasites can be found in eight of them. Some of these enigmatic nematodes adopted amazing life strategies and serve as bioagents to control populations of mosquitoes or woodwasps. In this article we review the biology, ecology and distribution of these organisms and depict their current use in biological control., and Jiří Nermuť, Vladimír Půža.
Parazitické hlístice, které využívají měkkýše jako mezihostitele, paratenické nebo definitivní hostitele, tvoří skupinu více než stovky druhů. Další nové druhy jsou neustále popisovány, avšak jejich ekologie zůstává povětšinou zcela neznámá a nepovšimnutá. Pouze několik málo druhů bylo prozkoumáno blíže. Právě o nich a o tom kdy a jak vznikl jejich vztah k měkkýšům, pojednává tento článek., The group of parasitic nematodes that use molluscs as intermediate, paratenic or definitive hosts consists of more than 100 species. Several new species are described every year but their ecology still remains almost uknown. Only a few of these nematodes are well studied. This paper discusses these well-known mollusc-parasitic nematodes and the origin of their relationship with molluscs., and Jiří Nermuť, Vladimír Půža.