Pískovcová socha na soklu: stojící zajatec v tunice s rukávy, přes ramena má plášť sepjatý na pravém rameni. Má dlouhé kalhoty svázané na kotnících, na nohou má uzavřenou obuv. Obě ruce překřížené a sepjaté na břiše., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Antická socha zajatého barabara, kterou Zürn kopíroval, patřila k nejznámějším antickým památkám. Existovala v celé řadě exemplářů, z nichž byl nejslavnější zajatec Farnese, dnes v Neapoli (Haskell, Penny 1981, č. 74). Zürnův zajatec je však prostovlasý a i draperie ukazuje, že se jedná o kopii zajatce Medici, kterhého mohl znát z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 16). Socha byla objevena někdy před rokem 1532 a byla v římské sbírce Della Valle až do roku 1584, kdy byla vystavena ve vile Medici v Římě. Po roce 1788 byla převezena do Florencie, kde je od roku 1822 v Palazzo Pitti (dnes v Sala Castagnoli).
Pískovcová socha na soklu. Vousatý muž stojící na pravé noze, levá v kotrapostu lehce pokrčená. Muž je oděný v himation, levicí přidržuje drapérii na břiše, v pravé ruce drží roh hojnosti., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Kroměřížský ARVNGVS měl být patrně Auruncus, antické římské nižší božstvo, o kterém se zmiňuje Aulus Cornelius Gellius (ca. 125-180) ve svém díle Noctes Atticae/ Attické noci (5, 12, 14), žádné zobrazení se však z antiky nedochovalo. Zatímco genius vždy chránil, Auruncus mohl také škodit, proč je však Zürn zaměnil, se už patrně nikdy nedozvíme. Mandík se při zobrazení "Aurunca" držel grafické předlohy Pietra Santi Bartoliho (Bartoli 1693, tab. 28, první vydání Bartoli 1657), která byla publikována také v Sandrartově albu (Sandrart 1692, obr. 46). Antický reliéf se podle Bartoliho nacházel v paláci kardinála de Maximis (legenda pod rytinou: In Aedibus cardinalis de Maximis). Postava s rohem hojnosti zobrazená na této rytině je v legendě označena jako "genius", antické římské nižší božstvo, ale určení je chybné. Genius sice byl zobrazován s rohem hojnosti, ale nikdy nebyl vousatý. Zobrazené božstvo je evidentně Pluto, který byl na antickém reliéfu (dnes v římském Museo Nazionale Romano, Palazzo Altemps) zobrazen se svými bratry, Jupiterem a Neptunem. Pluto je zobrazen s Proserpinou a Neptun s Amfitrítou.