Zesnulý ve zbroji stojí, pravici na meči, v levici drží nápisovou pásku, u nohou štítonoš., Homolka 1985#, obr. na s. 216., and Jeden z prvních sochařských portrétů v renesančním umění českých zemí.
Kamenný náhrobek Viléma z Ilburka s vysokým figurálním reliéfem. Zesnulý ve zbroji stojí, pravici na meči, v levici drží nápisovou pásku, u nohou štítonoš., Homolka 1985#, obr. na s. 216., and Jeden z prvních sochařských portrétů v renesančním umění českých zemí.
Vstupní portál s medailony s reliéfními bustami. Dům je z let 1510-1512, na dvoře otevřená lodžie přestavěná koncem 16. století. and Poche 1977#, s. 417.
Zesnulý je zobrazen vleže. Na sobě má antikizující zbroj a kulatý antický římský štít, vedle něj sedí spící genius s uvadlou ratolestí v ruce., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 286, obr. s. 383., and Zesnulý je zbrojí a a géniem smrti připodobněn k antickému Římanovi patrně v souvislosti o humanistické fikci o založení Olomouce Juliem Caesarem a Moravanech jako potomcích Markomanů.
Na svrchní straně tumby je zobrazen zenulý ve zbroji, v rozích jsou erbovní štítky. Fyziognomie je silně individualizována. Na bocích tumby okřídlení putti s kartušemi a znaky, kteří jsou velice podobní obdobnému motivu na zámeckém portálu. and Hrubý 2003#, 122.
Obrazy s fiktivními podobiznami Karlových předchůdců, tzv. Lucemburská portrétní galerie (nedochovaná), zdobila stěny velkého sálu Pražského Hradu, který na místě Vladislavského sálu dal Karel IV. zbudovat kolem roku 1355., Bažant 2003#, 134-138., and Malby byly mezi lety 1422 až 1575 zničeny a autentičnost dochovaných renesančních kopií byla zpochybněna. Doprovodné nápisy byly zčásti publikovány roku 1534, při archeologickém průzkumu byly však nalezeny pouze dva nápisy k obrazům Karlových předchůdců na císařském trůně - č. 68 (byzantský císař Lev IV) a č. 81. (císař Karel IV. Tlustý). Cyklus římských císařů, řada fiktivních podobizen, zde začínal Noem, dále byl zobrazen Priamos, Aeneas a další panovníci až po Karla IV. Galerie obsahující stovku podobizen začínala portréty vládců čtyř světových monarchií: babylónského Nina (východ), makedonského Alexandra Velikého (sever), kartaginského Toly (jih) a Romula (západ), potom následovali římští panovníci od Caesara (nebo od Oktaviana Augusta) až po Konstantina Velikého, dále třicetpět byzantských císařů a západní císaři od Karla Velikého až do současnosti. Hlavním posláním galerie bylo zdůraznit kontinuitu středověkého císařství římského a antické říše římské vycházející z teze o "přenosu císařství" ("translatio imperii"). Brabantský vyslanec Edmund de Dynter popisuje, jak u příležitosti jeho přijetí na Pražském hradě nebo na Karlštejně mu Václav IV. osobně ukázal malby se svým rodokmenem sahajícím až do antické Tróje.
Portrétní galerie je známá pouze z perokreseb, které nechal pořídit Jan Zajíc z Hasenburka (codex Hasenburgicus, Vídeň rkp. 8043). Kresby vykazují znaky Cranachova portrétního stylu. and Pešina 1950#, s. 89.
Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.