Opis díla sv. Augustina "De civitate dei". Na jeho konci je výjev z malířovy pracovny, Hildebert (autor malby) sedí u psacího pultu, pod ním pracuje jeho pomocník Everwinus sedící na stoličce. Hildebert se otáčí nazpět a hrozí myši na jeho jídelním stole ("mensa Hildeberti"), jeho slova jsou v knize, na které pracuje: "Bídná myši, příliš často mne doháníš k hněvu, Bůh tě zatrať" ("Pessime mus sepius me provocas ad iram ut te deus perdat")., Bažant 2000#, 101, 48., and V umění českých zemí se za Vladislava II. poprvé objevují malířské žánry typické pro antickou epochu - alegorie, "historické" náměty a "portrét". Autoportrét jako takový je doložen již v předchozím tisíciletí, jeho vývoj probíhal paralelně s vývojem portrétů donátorů, přičemž nejčastěji byli zobrazováni umělci při práci. Malíř Hildebert a jeho pomocník Everwinus jsou první "Boemenses" z masa a krve ve výtvarném umění českých zemí. Autor ilustrace začlenil do výjevu svůj autoportrét, ale nezobrazuje jen konkrétní osobu, ale zasazuje ji i do konkrétního prostředí a zcela banální situace, dokonce s humorem charakterizuje momentální duševní rozpoložení zobrazeného. Humoristické výjevy, jako je ten Hildebertův jsou však velmi výjimečné a navíc pouze umělci mohli být zobrazováni s individualizovanými portrétními rysy, což byla v Hildebertově případě počínající pleš. Pouze u umělců mohlo být naznačeno jejich životní prostředí i s jejich osobním komentářem, pouze v jejich případě nemusel mít portrét jiný smysl než pobavit.
Opis naučného slovníku "Mater verborum" obsahuje několik ilustrací, titulní list a čtyřicet pět malovaných iniciál. Na titulním listu jsou v dolní části iniciály, uprostřed pletencového ornamentu hudebník hrající na strunný nástroj, po stranách dvě postavy, zobrazené v kontrapostu. Iniciála T zobrazuje Ukřižovaného Krista, iniciála Y vinaře, který sklízí hrozny., Bažant 2003#, 124., and Autor pobýval pravděpodobně v Itálii, protože jeho malby ukazují na znalost byzantských maleb. Postavy na titulním listu jsou zobrazené v uvolněném kontrapostu, jejich šat volně splývá, pod ním se rýsuje tělo, tváře jsou individualizovány, hudebník dole uprostřed představuje dokonale zvládnuté zobrazení postavy v pohybu. Iniciála T s Ukřižováním, na němž Kristus skutečně visí a z jeho ran vytéká krev, tvář vyjadřuje nesnesitelnou bolest. Iniciála Y se zobrazením vinaře sklízejícho révu, je příležitost pro pozoruhodnou studii lidského těla v torzi.
Uprostřed je zobrazen sv. Řehoř a doprovodné nápisy propagují pastorační činnost v duchu tohoto světce. Výroky sv. Řehoře zapisuje Petrus Diakonus, který rovněž jako první uviděl holubici Ducha svatého u světcova ucha. Nalevo je opat doprovázený mnichy. Napravo je zobrazen kníže, se dvěma muži svého doprovodu, pod ním je zobrazen biskup Jindřich Zdík (1126-1150), který předstupuje před papeže v mešním rouchu se všemi odznaky, včetně pontifikálních rukavic a mešního manipulu přehozeného přes ruku, v ruce má svitek s počátkem mše za sv. Řehoře ("O Gregorii dulcissimum sancti Spiritus organum"), odpověď ("O pastor apostolice Gregori beatissime...") drží písař a malíř dole. Za Zdíkem stojí mnich, který nese jeho biskupskou berlu - biskup má podobně jako kníže svůj doprovod. Dole vlevo je zobrazen šlechtic. Trůn Řehoře nesou Marc a Modlata, Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř a jeho pomocník, oba jsou oblečeni jako laici., Bažant 2003#, 100., and V umění českých zemí se za Vladislava II. poprvé objevují malířské žánry typické pro antickou epochu - alegorie, "historické" náměty a "portrét". V tzv. Horologiu olomouckém které bylo zhotoveno pro Jindřicha Zdíka, je na dedikačním listě "historické" zobrazení - otevření olomoucké kapituly v roce 1141 nebo znovuzaložení strahovského kláštera roku 1142. Malíř Hildebert do ilustrace začlenil své pomocníky i svůj autoportrét. Pod rámem nalevo písař v mnišském oděvu píše na nápisovou pásku, na níž napravo pracuje malíř Hildebert a jeho pomocník Everwinus.