Pravoúhlý portál s obloukovým záklenkem. Konkávní ostění je na obou stranách lemované osekanými kmínky, který jakoby kořenily vedle vchodu. Po obou stranách dole kruhová podložka pod sochu nesená vousatou hlavou divého muže, v oblouku jsou na konzolách s větvemi dva muži tahající za provaz, ve cviklech kolčí štíty s erby Valečských., Chamonikola 1999#, č. 44, obr. na s. 167., and Doklad spojení divých mužů a organické architektury. Antická teze, že umění má imitovat přírodu (Plinius, nat.hist. 35, 64 etc.), je v renesanci poprvé doložena u Giovanni Boccaccia (Decameron 6,5).
Stavebník Ladislav Černohorský z Boskovic (1455-1420). Z původního zámku dochován portál průjezdu do nádvoří s nápisem datovaným 1492, po demolici zámku přenesen do ohradní zdi na jihu. Edikulový portál s kanelovanými korintskými sloupy, antická forma zjednodušena: polosloupy bez entasis, kanelury narážejí přímo na hlavice, hlavice jen plošně dekorovány, kruhový záklenek se zařezává do pravoúhlého ostění. Architráv zastoupen pouze náběžníky. Nahoře římsa s vejcovcem. I nápis gotická residua (M v podobě H), přechodná raně renesanční podoba kapitály., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 99, s. 182., and Zjednodušená podoba portálu, jenž je ze stejné doby dochován v Tovačově.
Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
Portál nájemního domu Heinricha Marburga. Popis: Nad vstupem do budovy je balkón, který je nesen konzolami, podpíranými dvojicí identických atlantů s rukama za hlavou. Postavy jsou polonahé s hustými vlasy a plnovousy, přes bedra oděny do zřasené drapérie. Dolní polovina těla je nahrazena architektonickým prvkem náběhu. Nad vstupem, bezprostředně pod balkónem, je umístěn v bohatě dekorovaném zrcadle, domovní znak se stylizovanými iniciálami a číslem "13". Celá památka vykazuje charakter novobarokního řešení. Historie památky - zhodnocení současného stavu: Původně nájemní dům sloužil v minulosti také jako Dům politické výchovy, později redakce Nového Opavska, dnes sídlo několika firem. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 67
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou. Mezi nimi hlava muže en face s vousem, knírem a vlasy sčesanými dozadu., Hrubý 2003#, 142-150., and Hlava může představovat nějaké antické božstvo.
Ve vlysu parapetu západní tribuny se dochovalo 64 kazet s ornamentální a figurální výzdobou.Kazeta s hlavou antického vladaře. and Hrubý 2003#, 142-150.
Pravoúhlý portál s ostěním zdobeným přesekávanými pruty, po stranách kanelované sloupy na soklech, hlavice kombinuje akant s lilií a granátovým jablkem. Ve vlysu malovaná antikizující ornamentika. and Hrubý 2003#, 117.
Edikulový pravoúhlý portál tvořený pilastry na soklech s kompozitní hlavicí se lví hlavou na abaku. Sokly i dříky sloupů jsou zdobeny kandelábrovým motivem. Pilastry nesou zalamované kladí, ve vlysu jsou po stranách hlavy obrácené k sobě, nalevo vousatý muž s baretem na hlavě, patrně Vilém z Pernštejna; napravo Diana, charakterizovaná pohledem vzhůru, srpkem nad čele, vavřínovým věncem a pláštěm sepnutým na rameni. Ve vlysu je pernštejnský znak nesený dvěma putti uprostřed rozvilinového ornamentu s delfíny., Hrubý 2003#, 140-141., and Diana na levé straně vlysu mohla definovat postavu na druhé straně jako Apollóna. Jestliže muž s baretem v soudobém oděvu opravdu zobrazoval Vojtěcha z Pernštejna, mohl zde být zobrazen jako druhý Apollón, ochránce múz.