Tato chalcedonová gema zobrazující hlavu dívky, patrně původně gorgoneion z faléry, byla druhotně vsazena do svorníku Kaple sv. Kateřiny na Karlštejně., Kotalík 1982#, 64, č. k. 4., Bažant 2000#, 147-148., and Kámen s hlavou dívky (začátek 4. stol. ) byl patrně původně středem faléry, římského vojenského vyznamenání v podobě disku (zlatého, stříbrného) udělovaného nejstatečnějšímu z vojáků, triumfální atribut. Karel IV. sbíral různé antické starožitnosti (byzantské a římské kameje, gemy a mince). Jednu z gem, kterou patrně získal z Francie, dal zazdít do klenby kaple sv. Kateřiny na svém hradě. Řezba byla interpretována jako hlava Medúzy. Gemy nebo kameje s její hlavou patřily k nejoblíbenějším zobrazením v době císařství, jako ochranné znamení, ve víře, že Medúza může nepřítele nechat zkamenět. Tato hlava je však stylizovaná do podoby mladé dívky, proto zřejmě nebyla v karlovské době jako hlava Medúzy rozeznána, na svorník byla patrně umístěna jako antické zobrazení hlavy anděla. K mylnému výkladu hlavy mohlo přispět křížové vrtání (vrtání ve tvaru kříže je viditelné proti světlu), které mohlo být považováno za tajné znamení.Pro sběratelství ostatků a jejich oslavu uměleckou tvorbou byl Karel ve své době nazván "druhým Konstantinem". Nástěnná malba nad východem z kaple Sv. Kateřiny na Karlštejně (1357), na níž je Karel IV. zobrazen, jak s královnou pozdvihují ostatkový kříž, měla evokovat Konstantina a jeho matku sv. Helenu. K interpretaci výzdoby kaple měla patrně přispět i antická gema umístěná na svorníku kaple - shodou okolností je z Konstantinovy doby.
Rukopis na pergamenu, Publius Vergilius Maro, Zpěvy pastýřské, rolnické a Aeneis., Kotalík 1982#, s. 83, č. k. 53., and Ilustrovaný rukopis Publia Vergilia Maro, získal Karel Egon Fürstenberg ve 2. polovině 18. století v Itálii. Na začátku první knihy Bukolik je obraz pastýřů Tityra a Meliboea, Aeneis ilustruje výjev útěku Aenea z hořící Tróje. Kodex je blízký pracím dona Simona Camaldolense.
Na nástěnné malbě v svatováclavské kapli ve sv. Vítu na Pražském se klečící Karel IV. objevuje jako donátor., Bažant 2003#, 134-136., and U scény Ukřižování je zobrazen klečící císař Karel IV. se čtvrtou manželkou Alžbětou Pomořanskou, a Václav IV. s první manželkou Janou Bavorskou. Klečící Karel IV. a jeho manželka byli začleněni rovněž do mozaiky na fasádě Zlaté brány svatovítské katedrály z let 1370-1371.
Oranžový karneol (chalcedon) s řezbou představující sedícího muže hrajícího na lyru, před ním oltář., Benda 1989#, 18, obr. 16., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Řezba geny z antické římské republiky patrně zobrazuje boha Apollóna.
Červenohnědý karneol s řezbou představující ověnčenou mužskou hlavu hledící doprava., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 1. století př. Kr. představuje mladého Bakcha.
Červenohnědý karneol s řezbou - stojící postava, na rameni kopí, na hlavě helma, na zádech štít, u nohou had (?)., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Motiv vyřezaný na gemě z pozního římského republikánského období představuje patrně Minervu.
Černošedý onyx s řezbou, nahý muž se levou rukou opírá o sloupek, v pravé ruce drží klasy (?), u nohou malé zvíře, želva (?)., Benda 1989#, 18, obr. 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně.Řezba stojícího muže, z období římské republiky, patrně představuje římské božstvo šťastného osudu (Bonus Eventus).
Červenohnědý karneol s postavou stojící ženy, v levici drží košík, v pravici obilné klasy., Benda 1989#, 17., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Gema s ženskou figurou (2. stol.) představuje bohyni úrody Ceres.
Červený průsvitný karneol s řezbou představující okřídlenou dětskou postavu sklánějící se ke kohoutovi., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura na gemě z 2. - 3. století představuje Érota hrajícího si s kohoutem.
Plochý fialový ametyst, řezba představuje okřídlenou postavu, která drží v levici větévku a dívá se na masku v pravé ruce., Benda 1989#, 18., and Románská relikviářová deska, tzv. Trevírský plenář, byla zhotovena roku 1266 pro chrám sv. Martina v Trevíru, hrabě Josef Nostic jej věnoval do svatovítského pokladu roku 1846. Deska je osazena větším počtem antických intaglií, některé řezby jsou čitelné, některé však jsou v jímkách vsazeny obráceně. Figura představuje Eróta.