Uprostřed vstupního křídla ve 2. patře zámku (nad průjezdem) v tzv. Paarovském pokoji, malovaná výzdoba s mytologickým námětem doplněná portréty majitelů v podobě antických božstev. Josef Ignác Paar jako Neptun, Marie Ant. Frant. z Valdštejna jako Venuše. (autor Ondřej Kubíček, Kubietzky), Tři obrazy Námluvy Neptunovy (členové rodiny Paarů). and Samek 1994#, s. 300-302.
Taneční sál. Nástropní malba, na zdech mezi okny střídavě s ornamentální dekorací (putti, opice, zvířata, rozviliny s groteskami) s vázami postavy antických bohů a alegorií. Pod stropem na straně vchodu do sálu dvojice Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce) a Minerva (kopí, přilba a štít). Na protější straně Apollón (lyra) drží na stuze lva, vedle Diana (srpek měsíce). Pod nimi mezi okny alegorie Vítězství (vavřínový věnec, křídla, kopí) a Šlechetnost (soška Minervy, kopí). Na stěnách stojící figury. Východní stěna: žena s granátovým jablkem, vousatý okřídlený muž s kosou - Saturn (Čas), žena s mečem a kotlíkem s plameny - Stálost ?. Západní stěna: nahá ženská figura pravice drží sluneční terč, levá noha spočívá na globu - Pravda, nahý mladík ? s rohem hojnosti, kopí, věnec na hlavě, nahý Herkules, lví kůže, kyj, jablko v levé ruce - Hrdinství., Hosák, Zemek 1981#, 112-115., Samek 1999#, s. 25., Zbranková 2006#, 22-32., and Autoři maleb F. A. Findt, A. Hertzog a F. Messtenta. Antická inspirace je patrná nejen na ikonografii výzdoby, ale i v dekoraci v podobě grotesek - provázání reálných figur s fantastickými živočichy. Alegorické figury představují ctnosti.
Nástropní výzdoba nad schodištěm do patra zámku. Na zemi skupina gigantů, házejí kameny proti bohům. Z oblak se snáší Jupiter na orlu, v pravé ruce drží blesky, nad ním na oblaku Venuše s malým Amorem, který střílí z luku, před ním Merkur, na vrcholu mraků Júno s pávem., Samek, 1999#, s. 25-27., and Zbranková 2006#, 22-32.
Hrad založil Karel IV., prvotně jako útočiště před morem, později jako místo se zvláštním sakrálním posláním, místo určené k uchovávání korunovačních klenotů a relikvií. Hlavní sál císařského paláce byl vyzdoben portréty předků., Bažant 2003#, 131-139., and Malířské cykly na Karlštejně mají charakter ideově politické propagandy. Hlavním cílem bylo zdůraznit starý původ Karlova rodu, poukázat na historickou kontinuitu vládce středověké římské říše s antickým císařstvím. Tomu sloužil především cyklus portrétů předků. Cyklus, řada fiktivních podobizen, zde začínal Noem, dále byl zobrazen Priamos, Aeneas a další panovníci až po Karla IV. Galerie obsahující stovku podobizen začínala portréty vládců čtyř světových monarchií: babylónského Nina (východ), makedonského Alexandra Velikého (sever), kartaginského Toly (jih) a Romula (západ), potom následovali římští panovníci od Caesara (nebo od Oktaviana Augusta) až po Konstantina Velikého, dále třicetpět byzantských císařů a západní císaři od Karla Velikého až do současnosti. Hlavním posláním galerie bylo zdůraznit kontinuitu středověkého císařství římského a antické říše římské vycházející z teze o "přenosu císařství" ("translatio imperii").
Klenba stropu s figurální výzdobou a drobnými motivy v lunetách na fabionu stropu. Figurální scéna v plenéru. Na louce se stromy a keři čtyři figury, v pozadí průhled na oblohu. V popředí je zobrazena žena sedící na rudé drapérii. Je oblečená do modrého zlatem bohatě zdobeného šatu. Má odhalená ňadra, pravou rukou se dotýká toulce se šípy položeného na drapérii, ze zobrazení obličeje je patrné, že spí. Kolem ní jsou pohozeny růže. Ke spící ženě se sklání mužská postava, na hlavě má přilbici zdobenou chocholem. Muž k ženině hrudi přikládá olifant, spíše však picí roh. Mezi keři za oběma postavami stojí dva amoreti, jeden drží masku, druhý má na rameni přehozený luk. and Původní malby v zámku přemalovány v letech 1910-1911.
Na nástěnné malbě v svatováclavské kapli ve sv. Vítu na Pražském se klečící Karel IV. objevuje jako donátor., Bažant 2003#, 134-136., and U scény Ukřižování je zobrazen klečící císař Karel IV. se čtvrtou manželkou Alžbětou Pomořanskou, a Václav IV. s první manželkou Janou Bavorskou. Klečící Karel IV. a jeho manželka byli začleněni rovněž do mozaiky na fasádě Zlaté brány svatovítské katedrály z let 1370-1371.