Herkules jednu ruku za zády, druhou opřený o sloup, přes který přehozena kůže nemejského lva., Fučíková 1997#, II/238., and Předlohou byla mramorová socha Herkula Farnese, což je římská kopie řeckého originálu. Socha byla objevená roku 1546, ale tento sochařský typ byl známý už od konce 15. stol. z jiných antikých verzí. Soška má portrétní rysy připomínající císaře Karla V.
Řekové (nazí, přilby, pláště, štíty, meče) bojují s Amazonkami (tuniky, meče) na koních., Kotalík 1982#, s. 65, č. k. 8., and Antický řecký sarkofág byl součástí pražských sbírek císaře Rudolfa II, který jej dostal darem od augsburské bankéřské rodiny Fuggerů, později byl odvezen z Prahy do Vídně. Sarkofág byl publikován: Montfaucon 1722, 4, 1, tab 72.
V horní části je zobrazena burza stříbra s výhledem na Kutnou Horu, dole je práce na povrchu a v dole., Homolka 1985#, 417-424., and Obraz dolu navazuje na ilustraci v Kutnohorském graduálu z roku 1471 a rozvádí ji.
Portál v průčelí kostela, před 1200, v čechách ojedinělý, zachovaný (jeden sloup doplněn koncem 19. století), členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou.AČK: Z antického tvarosloví přecházejí do č. um. dekorativní motivy (akanty, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná) - prvořadý příklad variant korintských sloupků portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru. JB: motiv se poprvé objevuje ve 2. století, byl populární do 6. století (Ravena), patrně má hlubší smysl - evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor portálu., Svoboda 1978#, 104., and Bažant 2003#, s. 53.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu
Na nádvorní fasádě budovy doložena existence iluzivní malované šachovnice, jejíž autentičnost dokazuje malba v tzv. Zelené světnici, kde je takto vyzdobena i vnější fasáda. Malba dokazuje, že tehdejší publikum tento způsob dekorace považovalo za něco nového a tedy hodného zaznamenání., #, and První doklad iluzivní malby na fasádě v českých zemích.