Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy na soklech. Pilíře a polosloupy mají společné korintské hlavice, na nichž spočívá zalamované hladké kladí. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Nad kladím je profilovaná zalomená římsa, nad níž je stejně profilovaný trojúhelníkový štít s hladkým tympanonem., Šamánková 1961#, 24., Poche 1977#, s. 37., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Z původního goticko-renesančního zámku zachována východní a severní fasáda. Na severní fasádě třídílné okno v edikule, kterou tvoří štíhlé kanelované sloupky, které však nic nenesou, pod patkami znaky krajířské a šelmberské (před 1508). Na severní fasádě arkýř se znaky a podpěráky. and Poche 1977#, 115-117.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy baňkovité polosloupy na soklech s korintskými hlavicemi. Na nich spočívá zalamované hladké kladí. Nad kladím je pravoúhlý zalamovaný nástavec, po stranách jakoby pokračují vyžlabené pilastry, před něž jsou představeny sochy rytířů. Uprostřed nástavce kruhový tympanon vyplněný rozvilinami se znakem Šebestiána Veitmila a Anny z Althofu. V obou cviklech okřídlená postava s troubou, Fama. Nad nástavcem je zalamovaná římsa, po stranách zalomená dvakrát, jakoby tam pokračoval polosloup., Šamánková 1961#, 24., and Edikulový portál vykazuje obdobné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Edikulový portál, kladí s architrávem a římsou, nesené pilastry, archivolta zdobená vejcovcem, pod architrávem vejcovec a zubořez. Vlys nad pilastry s motivem váz. Pilastry zdobené kandelábrovým motivem s delfíny., Bláhová 1999#., and Jeden z prvních příkladů portálů tohoto typu vytvořený místním kameníkem.
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
V horní části desky reliéf s objednatelem klečícím před Janem Křtitelem v edikule, dole nápis antikvou., Chamonikola 1999# (Opava), č. 151., and První doklad pronikání renesance do moravského Slezska
Znaková deska s nápisem v raně humanistické kapitále, nahoře je znak objednavatele ve fantaskní edikule. Štít s erbem drží harpyje. and Chamonikola 1999# (Opava), č. 152.
Na vstupním průčelí je velký edikulový portál tvořený iónskými polosloupy s píšťalami v kanelování (nahoře i dole).Sloupy jsou na soklech, mezi jejich hlavice a kladí jsou vloženy konzoly. Na kladí je ornamentální vlys přerušený třemi vysutými konzolami nesoucími balkón. Archivolta ostění je zdobena rozetami v kazetách, ve vrcholu volutový klenák. Další dva portály jsou v interiéru, na jednom z nich portrétní medailony, patrně stavebník a jeho žena., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 85, obr. s. 171., and Stejný kameník vytvořil další portály, viz Bílá Lhota, portál domu Václava Haugvice a Dlouhá Loučka, portál.
Stavebník Ladislav Černohorský z Boskovic (1455-1420). Z původního zámku dochován portál průjezdu do nádvoří s nápisem datovaným 1492, po demolici zámku přenesen do ohradní zdi na jihu. Edikulový portál s kanelovanými korintskými sloupy, antická forma zjednodušena: polosloupy bez entasis, kanelury narážejí přímo na hlavice, hlavice jen plošně dekorovány, kruhový záklenek se zařezává do pravoúhlého ostění. Architráv zastoupen pouze náběžníky. Nahoře římsa s vejcovcem. I nápis gotická residua (M v podobě H), přechodná raně renesanční podoba kapitály., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 99, s. 182., and Zjednodušená podoba portálu, jenž je ze stejné doby dochován v Tovačově.