Terč ze stříbrného plechu byl nalezen v jednom z hrobů v předsíni kostela Na Špitálkách ve Starém Městě u Uherského Hradiště. V oválném medailonu je zobrazen jezdec na koni, v tunice s dlouhými rukávy, pravicí drží uzdu, nad levou rukou dravý pták., Benda 1963#., and Doklad přejímání antického motivu triumfu vladaře. Stříbrný medailón, šperk snad moravského původu, byl nalezen našitý na zbytku mužského koženého opasku. Vyobrazení je interpretováno jako "sokolník". Kultura Orientu se v určitých historických obdobích vzájemně prolínala s řecko-římskou tradicí a proto se v umění často setkáváme s podobnými motivy. Tradiční motiv lovícího jezdce, jehož kořeny sahají v tradici řecko-římského umění až k Parthům, se později objevuje v umění dynastie Sasánovců (226 - 651) i v byzantském umění. Motiv panovníka na lovu odkazuje na jeho sílu a je interpretovatelný jako vladařský triumf. Místo ptáka může být zobrazen i okřídlený génius, zobrazený pták (či dvojice ptáků) lovce často pouze doprovází a jeho význam je především symbolický.Moravský terč byl poškozen, takže vůbec není jasné, zda pták sedí na mužově ruce, nebo je pouze zobrazen na pozadí. Několik stříbrných mís z 10. století, zdobených motivem panovníka-jezdce, s jedním nebo dvěma ptáky na pozadí, bylo nalezeno na Sibiři, na území obývaném kdysi Sarmaty, ale také v Bulharsku a dnešním Maďarsku.
Z původního portálu zachovány postraní pilastry s kompozitní hlavicí, ve výplni pilastrů zavěšeny triumfální emblémy (miska s konvicí, studna s okovem, zbraně a pancíř, vojenský buben) a erby Jana z Pernštejna a jeho ženy Hedviky ze Šelenberka. Nad sloupy byly konzoly nesoucí zalamovaný vlys, mezi konzolami byl původně třídílný architráv. Ve vlysu jsou erby a vázy s fantastickými rybami po stranách. Nad kladím je bohatě profilovaná zalamovaná římsa. Kamenická práce je dílo neznámého italského umělce, který pracoval také na dalších pernštejnských stavbách. Portál byl v letech 1570-1571 osazen na domě Mikuláše Onše, při té příležitosti doplněn erbovním nástavcem, ostěním vchodu, cvikly, a nápisovým pásem., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 137., and Jeden z prvních antikizujících portálů s triumfálními emblémy v českých zemích.