a1_Cíle. Lokální souběžná kriteriální validizace šesti škál Hoganova osobnostního inventáře (HPI), které měří ty osobnostní charakteristiky, které jsou u lidí spojeny s vyšší, nebo naopak nižší pravděpodobností výskytu kontraproduktivního pracovního chování (KPCH). Výzkumný soubor. Kombinace příležitostného a náhodného výběru n = 74 zaměstnanců, tzv. retailerů ze soukromé bankovní instituce na Slovensku; 37 těchto zaměstnanců podle hodnocení zaměstnavatele vykazovalo prvky KPCH a 37 zaměstnanců tento typ chování nevykazovalo. Hypotéza. Skupiny zaměstnanců vykazujících a nevykazujících prvky KPCH se budou systematicky lišit v testových skórech na škálách HPI měřících ty osobnostní charakteristiky, které souvisí s mírou výskytu KPCH. Statistická analýza. K analýze dat byl primárně použit bayesovský odhad rozdílu mezi skupinami (BEST) a bayesovská jednoduchá logistická regrese. Provedeny byly rovněž klasické varianty těchto testů spolu s bodově-biseriální korelační analýzou. Výsledky. U pěti ze šesti sledovaných škál existují v testových skórech v očekávaném směru věrohodné nenulové rozdíly mezi osobami vykazujícími a nevykazujícími prvky KPCH. Napříč těmito škálami se absolutní hodnota síly efektu d v rámci 95% HDI pohybuje od 0,012 do 1,22. Při nárůstu testového skóru na sledovaných škálách o jednu směrodatnou odchylku se snížení, resp. zvýšení šance na výskyt KPCH v rámci 95% HDI pohybuje od -72 % do -3 %, resp. od 11 % do 189 %. Pět ze šesti škál statisticky významně (p < 0,05) koreluje s výskytem KPCH v rozmezí absolutních hodnot rpb od 0,241do 0,360. Omezení studie. Vzhledem k menší velikosti výzkumného souboru je odhad pozorovaných efektů relativně nepřesný., a2_Způsob zjišťování kritéria KPCH mohl snížit míru jeho spolehlivosti. Kritérium KPCH je navíc poměrně široce vymezeno. Způsob výběru výzkumného souboru spolu s nedostupností některých základních demografických údajů o probandech účastnících se výzkumu snižují možnost generalizace výsledků studie i na jiné populace osob., b1_Objectives. Local concurrent criterion validity study of six selected Hogan Personality Inventory’s (HPI) scales that measure those personality characteristics which are associated with higher or lower probability of counterproductive work behavior (CWB). Sample and setting. Combination of convenience and random sample of n = 74 employees (retailers) from one private banking company in Slovakia. 37 employees showed and 37 employees did not show CWB according to evidence available to employer. Hypotheses. Groups of employees showing/notshowing CWB will systematically differ in their test scores on HPI scales measuring personality characteristics associated with the incidence of CWB. Statistical analysis. Bayesian estimation of differences between groups (BEST) and Bayesian simple logistic regression were used as primary statistical tools for data analysis. More traditional NHST alternatives to Bayesian methods were also conducted together with point-biserial correlation analysis. Results.In the case of five out of six selected HPI scales there are credible non-zero differences in test scores between employees not/showing CWB and these differences are in expected direction. Across these scales the absolute value of effect size d within 95% HDI is in the range from .012 to 1.22. With test scores increased by one standard deviation the odds of showing CWB decrease by -72% to -3% or increase by 11% to 189 % within 95% HDI across six selected scales. In the case of five out of six scales there is statistically significant (p < .05) correlation with incidence of CWB with absolute values of point-biserial correlation coefficient ranging from .241 to .360. Study limitation. Given the smaller sample of subjects the estimation of observed effects is relatively imprecise. Method of CWB detection could reduce reliability of CWB criterion., b2_CWB criterion is also fairly widely defined. Used sampling procedure together with inaccessibility of information about some basic demographic characteristics of tested subjects reduces the possibility to generalize findings from the study to other populations., Luděk Stehlík., and Obsahuje seznam literatury
Skenovací tunelovací mikroskopie je prezentována jako velmi úspěšná metoda pro zkoumání krystalové stuktury epitaxních heterostruktur vypěstovaných metodami epitaxe z molekulárních svazků a epitaxe z plynné fáze. Ukázky v této práci se týkají polovodičových materiálů GaAs, AlAs, InAs a MnAs uspořádaných do různých typů., Oliva Pacherová, Edvin Lundgren, Anders Mikkelsen, Lassana Ouattara, Henrik Davidsson., and Obsahuje seznam literatury
This paper concerns a fragment of written inheritance left behind by professor of physics at the former German University in Prague Reinhold H. Fürth (1893-1979) acquired by the Masaryk Institute and the Archive of the Czech Academy of Sciences in Prague in 2016., Obsahuje bibliografické odkazy, and Překlad resumé: Paul Sinclair
V letech 2005 a 2006 se Hvězdárna a planetárium Plzeň stala jedním z organizátorů dvou expedic za slunečními zatměními. První výprava se uskutečnila koncem měsíce září v roce 2005 a jejím cílem bylo pozorování prstencového zatmění Slunce, které nastalo 3. října 2005, poblíž španělského města Alicante. V březnu 2006 byla uspořádána expedice do jižního Turecka (město Side), kde bylo možné pozorovat úplné zatmění Slunce 29. března 2006. Do odborného programu obou výprav byl zahrnut kromě astronomických pozorování i meteorologický experiment, jehož úkolem bylo měření meteorologických a fyzikálních veličin v průběhu těchto astronomických úkazů. Zpracování naměřených dat z výše popsaných expedic se stalo námětem práce s názvem "Změny meteorologických a fyzikálních veličin v průběhu prstencového a úplného zatmění Slunce". Byla primárně určena pro soutěž Středoškolská odborná činnost (SOČ), kde na 29. celostátní přehlídce prací SOČ, jež se konala 15.-17. června 2007 v Prostějově, obsadila první místo v oboru 02 Fyzika. Jejím cílem bylo provedení prvního detailního popisu změn v průbězích meteorologických a fyzikálních veličin během prstencového a úplného zatmění Slunce a následná komparace těchto typů slunečních zatmění z tohoto hlediska., Miloslav Machoň., and Obsahuje doporučení studijního materiálu
Na konci března se novináři pokusili rozčeřit stojaté vody zprávami o konci světa, který údajně vyvolá černá díra uměle vytvořená vědci v Evropské laboratoři pro jaderný výzkum (CERN). Než se urychlovač Large Hadron Collider (LHC) podařilo úspěšně rozběhnout, potvrdila se však slova vědců a konec světa nenastal. Co se přesně v CERNu odehrálo a jaké výsledky můžeme v nejbližší době očekávat? Co je to LHC a jakou má tento projekt historii?, Tomáš Kubeš., and Obsahuje bibliografii
V posledních letech výrazně sílí zájem o odbornou reflexi fáze sběru dat v rámci standardizovaných dotazníkových výzkumů a na s tím spojené prvky, jako je osoba tazatele a respondenta, aranžmá situace dotazování, podoby výzkumného nástroje nebo způsobu dotazování. V oblasti metodologie sociálněvědního výzkumu na tom má zásluhu proud kognitivních přístupů, jehož kořeny lze spatřovat v rozmachu kognitivních teorií v psychologii a jejich pronikání do dalších disciplín. Jednoduše řečeno kognitivní přístupy obracejí pozornost k psychickým procesům, které se v hlavách respondentů odehrávají v situaci zodpovídání výzkumné otázky, a které mají vliv na způsob, jakým zpracovávají související informace a jaká tedy bude jejich odpověď. Základním informacím o kognitivních přístupech, jakož i situaci dotazování byl na stránkách Naší společnosti již určitý prostor věnován [Vinopal 2004], nyní se můžeme z tohoto hlediska podrobněji podívat na některé fáze a aspekty získávání informací od respondentů dotazníkových šetření., The article stands as a first part of a series about the question answering process during standardized surveys. The series conceptually draws on the Cognitive Aspects of Survey Methodology (CASM) and hence it maps primarily cognitive aspects of responding process. At the very beginning the interview situation itself is described and its interactional/communication, cognitive and formal components are defined. The answering process is in accord with prevailing theories described in the course of the question interpretation, memories retrieval, making the judgement and editing the answer. The first part of the whole series concentrates on the interpretation phase. The topic of question representation is elaborated thru the psychological conception of mental representation in detail and several examples show implications for survey quality. Schemas and scenarios are then described as an “at hand” tools for interpretation of the question, and these are again illustrated by some examples. In the end, priming is mentioned as another possible source of interpretation bias., Jiří Vinopal., and Seznam literatury