Researchers at CERN (European Organization for Nuclear Research) near Geneva have started to seriously discuss the need for a new large accelerator for future generations of particle physicists. The most likely scenario seems to be a collider built in the Geneva area with a circumference of 80 or 100 km in which protons would collide (as is the case of the existing Large Hadron Collider at CERN). Other options are also being considered, such as the electron-positron collider which would precede the proton machine or electron-proton collider. The main scientific motivation is to find signals of new physics (i.e. those not predicted by the Standard Model of elementary particles) and/or to measure properties of the recently discovered Higgs boson with much higher precision than that foreseen to be achieved by the end of LHC in about 20 years. A sufficiently fast development of various technologies is the key to this new powerful accelerator. For the proton machine, the main components are magnets with high magnetic field that are expected to be built based on high-temperature superconducting materials, while the lepton machine needs a new generation of accelerating cavities with a high gradient of electric field, high power transfer efficiency and high reliability., Marek Taševský., and Obsahuje seznam literatury
The DØ Experiment consists of a worldwide collaboration of scientists conducting research of the fundamental nature of matter. The experiment is located at the world´s premier high-energy accelerator, the Tevatron Collider, at the Fermi National Accelerator Laboratory (Fermilab) in Batavia, Illinois, USA. The research is focused on precise studies of interactions of protons and antiprotons at the highest available energies. It involves and intense search for subatomic clues that reveal the character of the building blocks of the universe. and Alexander Kupčo, Miloš Lokajíček.
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) oznámila nový harmonogram opětovného spuštění největího částicového urychlovače na světě - LHC (Large Hadron Collider, velký hadronový urychlovač). Toto zařízení dokáže urychlit dva protiběžné svazky protonů takřka na 99,999 999 1 % rychlosti světla a v místě jejich srážky navodit podmínky srovnatelné s těmi, které panovaly zlomky vteřiny po velkém třesku. Tím umožní vědcům poodhalit taje vzniku hmoty. and Tomáš Kubeš.
Moderní urychlovačová technika nám umožňuje připravit si nejrozmanitější exotické izotopy známých prvků. Stále častěji se nám tak daří pronikat do velmi vzdálených a dosud neprobádaných oblastí údolí stability daleko od jeho dna. Nemůžeme se proto divit, když na samém jeho okraji objevujeme u jader pozoruhodné a zcela nečekané vlastnosti. Už od poloviny osmdesátých let minulého století se fyzikové setkávají u izotopů lehkých prvků, které mají extrémní poměr počtu protonů k počtu neutronů, s tzv. halem. O co se jedná? Běžná jádra si můžeme zjednodušeně představit jako malinkou kapičku nukleonové kapaliny. U jader s halem si s tímto přiblížením nevystačíme. Spíše bychom je mohli popsat jako kompaktní centrální objekt (jadérko), kolem kterého se do dálky rozprostírá oblak slabě vázaných nukleonů (halo). Takovýto systém proto vypadá spíše jako jakási "jaderná molekula"., Filip Křížek., and Obsahuje seznam literatury
V článku je popísaná počítačová a softwarová infraštruktúra spracovania dát v experimente ATLAS. Je popísaná štruktúra detektoru od triggeru, kde sa vykonáva selekcia udalostí cez ukladanie a distribúciu dát na sieti GRID až po prostriedky určené k fyzikálnej analýze. Počítače, či už v skrytej forme ako FPGA a ASIC obvody alebo klasické počítače s architektúrou x86, sa využívajú v každej oblasti experimentu ako je ATLAS., Michal Marčišovský, Tomáš Kubeš, Jiří Chudoba., and Obsahuje seznam literatury