We investigated the renal response to direct renal nerve stimulation, 2 weeks following reversal of 24-h unilateral (left) ureteric obstruction. Renal nerve stimulation caused a 13-15 % fall in renal blood flow, in 4 groups of anesthetized rats following ureteric obstruction (n=9) or a sham operation (n=7) both with (n=9) and without (n=7) treatment with the mixed ETA/B receptor antagonist, bosentan. In the sham-operated rats, renal nerve stimulation did not change glomerular filtration rate but reduced urine flow rate (37±3 %, P<0.001), and absolute (38±4 %, P<0.001) and fractional (35±5 %, P<0.01) sodium excretion. Following unilateral ureteric obstruction, renal nerve stimulation increased glomerular filtration rate by 22±3 % (P<0.01), but reduced urine flow rate (14±2 %, P<0.001) and fractional sodium excretion (23±5 %, P<0.01). Bosentan treatment had no effect on baseline or renal responses to renal nerve stimulation in the sham group but normalized the renal response to renal nerve stimulation in the unilateral ureteric obstruction group. We conclude that 14 days after a 24-h period of unilateral ureteric obstruction there is an increase in GFR in response to direct renal nerve stimulation, which is due, in part, to the actions of endothelin at the time of obstruction., F. T. Hammad, A. M. Wheatley, G. Davis., and Obsahuje bibliografii
Boseova-Einsteinova kondenzace (BEC) má dlouhou a bohatou historii, jejíž počátky sahají do poloviny dvacátých let minulého století. V tomto článku si ji krátce projdeme a připomeneme si některé etapy vývoje fyziky, které umožnily naše úspěšné bádání BEC v plynech. Pak probereme, co všechno takové hledání obnášelo. V diskusi půjdeme nad rámec obvyklého technického popisu a pokusíme se zodpovědět určité otázky, jež dnes často slýcháváme, ale o nichž se ve svých dosavadních publikacích nezmiňujeme. Jsou to otázky typu: Jak jste na ten nápad přišli a proč jste se ho rozhodli uskutečnit? Věděli jste, že se to podaří? Jak dlouho vám to trvalo a proč? Pojednáme o některých svých oblíbených experimentech, které jsme v BEC prováděli. Nakonec se ještě krátce zmíníme o tom, proč si optimisticky myslíme, že BEC může být dosaženo s téměř libovolným druhem atomů, jež lze v magnetickém poli zachytit. V celém článku se pokoušíme vysvětlit, čím je Boseova-Einsteinova kondenzace v zředěném plynu tak zajímavá, jedinečná a experimentálně náročná., Eric A. Cornell a Carl E. Wieman ; přeložil Ivan Gregora., and Obsahuje bibliografické odkazy
Mnohočásticové soustavy vzájemně interagujících fermionů (např. atomová jádra) vykazují řadu bosonových vlastností. Jejich původ lze hledat jak v interakcích, které fermiony svazují do párů, tak v kvantování vibračních a rotačních kolektivních módů pohybu. Interakce bosonových a fermionových stupňů volnosti mohou představovat faktickou realizaci supersymetrie v mnohočásticové fyzice. O přesný mikroskopický popis těchto jevů se snaží techniky bosonového mapování., Pavel Cejnar., and Obsahuje seznam literatury
Our previous experiments revealed that water intoxication and osmotic BBB disruption in the rat allow penetration of high- molecular substances into the brain and that resulting changes in the internal environment of th e CNS lead to pathological development, such as the loss of integrity of myelin. The aim of the present study was to determine whether the previously described phenomena are associated with increased water content in the brain. To answer the question following methods were used: a) water intoxication : intraperitoneal administration of distilled water, b) osmotic BBB disruption: application of mannitol (20 %) selectively into the internal carotid artery, c) brain wet weight was measured after decapitation, and subsequently (after six days in thermostat set at 86 °C) the dry weight were estimated d) in animals with 20 % and 30 % hyperhydration the degree of myelin deterioration was estimated e) animal locomotor activity was tested by continuous behavior tracking and analysis. Brai n water content after water intoxication and following the administration of mannitol was higher than in the control group. Different degrees of hyperhydration led to different levels of brain water content and to different degrees of myelin impairment. Hyperhydration corresponding to 20 % of the body weight brought about lower locomotor activity. Increased water content in the brain after the BBB osmotic disruption is surprising because this method is frequently used in the clinical practice., P. Kozler, V. Riljak, J. Pokorný., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy