Článek představuje technologii LOCA, která byla vybudována v Centru výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) v rámci projektu SUSEN. Teoretický popis havárií jaderných elektráren umožňuje vysvětlit smysl testování a způsoby využití nové technologie LOCA jako nástroje při vývoji nových a spolehlivějších zařízení., Martin Březina, Michaela Rabochová, Roman Mohyla., and Obsahuje bibliografické odkazy
The Hronov-Poříčí Trough represents the easternmost part of the Trutnov-Náchod Depression. The NW-SE striking structure was formed due to the post-Cretaceous flexural folding and is filled with the Upper Cretaceous sediments. Both the NE and SW margins of the trough are bounded by flexures with the Upper Cretaceous strata dipping 40-60° towards the axis of the trough. The NE flexure is situated close to the parallel Hronov-Poříčí Fault Zone. Up to now, it is not fully known, in what extent the normal faulting was involved in the evolution of the structure. From the geomorphological point of view, the normal fault constraints of the trough seem to be acceptable, as the surface topography of its present margins exhibit many signs typical for fault scarps. However, the existence of a fault system bounding all round the Hronov-Poříčí Trough has not b een proved by any geological research. Hence the geophysical research was carried out on both sides of the NW part of the trough to support one of these hypothesis. Five geoelectrical profiles were measured in the area and the fault system was proved on the NE side of the trough. On the SW boundary the fault system was not found. Thus it seems, that the NE boundary is controlled by fault tectonics, whereas the SW boundary is rather formed by a simple flexure., Jan Valenta, Vladimír Stejskal and Petra Štěpančíková., and Obsahuje bibliografické odkazy
Adam Smith, Rainer Weiss, Barry C. Barish, Kip S. Thorne ; přeložil Ivan Gregora. and V úvodu rozhovoru s Barry C. Barishem je zmíněna citace "Skutečná velikost signálu byla srovnatelná s tisícinou velikosti protonu!"
V úvodu rozhovoru s Kip S. Thornem je zmíněna citace "Velké objevy jsou opravdu výsledkem velkých spoluprací."
První českou knižní publikací o snímání, přenosu a příjmu televizního signálu napsal V. Santholzer již v roce 1928. Našim čtenářům však přinášíme kapitolu o historickém vývoji základních televizních principů, schémat a prvků z novější brožury sepsné J.Sahánkem na přelomu třicátých a čtyřicátých let. JČMF ji vydala v roce 1941 jako čtrnáctý svazek edice "Cesta k vědění"., Josef Sahánek., and V úvodu redakce uvedeny odkazy na publikace V. Nováka
"Vzpomínky a paměti" a J. Velíška "Prof. Dr. Josef Sahánek".
Kniha americké historičky Pauliny Brenové je podle recenzenta přesně tím příspěvkem k české historii ze zahraničí, který musíme co nejradostněji uvítat. Obsahuje mimořádně zajímavé postřehy, originální uchopení celého neotřelého tématu, načrtnuté komparace a analogie nejen se sovětskou realitou a děním v dalších zemích východního bloku, ale i s vývojem v západní Evropě a Spojených státech. Na české poměry stále poněkud neobvykle je studie psána spíš esejistickým stylem, bez mohutné deskriptivní zátěže s množstvím dat. Důraz je položen na jednotlivé myšlenky a zcela chybí pozitivisticky těžkopádná snaha o syntézu všech faktů a faktíků k danému značně širokému tématu. To pak umožňuje vytvořit plynulý a poměrně strhující obraz, který ovšem plně zapůsobí až v dialogu s aktivním čtenářem. Jde o knihu, která neuzavírá diskusi, ale naopak ji zahajuje. A právě takové knihy v české historiografii, zejména pro oblast soudobých dějin, neustále chybějí. Nicméně v některých dílčích otázkách obraz načrtnutý autorkou odpovídá realitě pouze částečně a někdy se s ní dokonce míjí. To se týká z neznalosti hlubšího kulturního pozadí určitých převzatých klišé nebo mylných interpretací, ale i řady faktografických chyb, které mohla odstranit překladatelka nebo redakce. and [autor recenze] Martin Franc.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, ustavování hranic – distinkcí a demarkací – je politikum, toto tvrzení je v oblasti genderových a feministických studií truismem. Rozleptávání zdánlivě stabilních diskriminačních znaků bylo ostatně jednou z klíčových feministických snah a je dodnes předmětem mnoha diskursivně -materiálních bojů. Jestliže se feministky na počátku soustřeďovaly zejména na pohlaví a gender, postupně se přidávaly hranice další, založené na sexuální orientaci, konstrukci „rasových“ a etnických hranic, socioekonomickém statusu, geografické lokaci a další., Marcela Linková, Iva Šmídová., and Obsahuje bibliografii