This study is devoted to the examination of the image of Rudolph IV of Austria in the historical writings of Henry Truchsas of Diessehofen. His chronicle, which maps the years 1316-1361, deals primarily with the history of the Empire; however, the attention of the author of this article is continuously drawn to the history of the Dukes of Austria, which is closely related to this area. The author try to explain the silence of the chronicler on the Rudolph’s participation in the allegiance formed by the Dukes of Württemberg in 1359, which was potentially aimed against Emperor and Rudolph’s father-in-law Charles IV. and Georg Modestin.
Tématem článku je činnost Einsatzgruppe H, její struktura a personální složení, jakož i poválečné trestní stíhání jejích příslušníků. Einsatzgruppe H (Operační skupina H) byla jedna ze speciálních jednotek podřízených berlínskému Hlavnímu úřadu říšské bezpečnosti (Reichssicherheitshauptamt), která byla koncem srpna 1944 vyslána společně s dalšími německými složkami na území Slovenska po vypuknutí protifašistického povstání. Prvořadým úkolem tohoto nově vytvořeného útvaru bylo „dořešení židovské otázky“, tedy zejména deportace zbylého židovského obyvatelstva do vyhlazovacích táborů. Kromě toho však Einsatzgruppe H zasahovala téměř do všech sfér fungování slovenského státu a stala se podle autorky až do konce války jedním z tamních rozhodujících aktérů. Velitel jednotky byl pověřen kompletním zpravodajstvím o dění na Slovensku, její příslušníci se účastnili vojenských akcí při potlačování povstání, dohlíželi na události v politické, hospodářské, sociální i kulturní oblasti a podnikali v případě potřeby příslušná opatření. Během svého nasazení se mnohdy aktivně podíleli za pomoci Slováků a karpatských Němců na zločinech spáchaných na slovenském území vůči civilnímu obyvatelstvu, zejména židovskému. Jak autorka konstatuje, tyto zločiny však zůstaly po skončení války až na nepatrné výjimky zcela nepotrestány a jejich vykonavatelé se obvykle bez větších obtíží začlenili do poválečné společnosti, aniž by byli konfrontováni se svou činností na povstaleckém Slovensku. and Lenka Šindelářová.
In contrary to general interpretations of opera buffa, the presence and importance of arias and ensembles based primarily on emotions (and not only action) are crucial for the genre’s dramaturgy as well as for its historical development. The presence of lyrical arias in opera buffa has its origins in the traditional comic dramaturgy (one or more couples of serious lovers), the number, form and functions of such arias, however, changed considerably during the 18th century. Not only the use of Tuscan Italian, but also adopting new music features of opera seria for lyrical arias of noble lovers (in 30ties) led to the rapid dissemination of the genre. Similarly, broadening of the typology of characters and its emotions in the works of Goldoni and his composers, mostly the including of the sentimental plots and its new kind of heroine, supported the popularity of opera buffa and its transformation to the leading operatic genre in the second half of 18th century., Marc Niubo., and Obsahuje bibliografické odkazy