2005 po suicidálním pokusu byl zaslán anonymní katamnestický dotazník, zaměřený na psychosociální adaptaci, psychopatologické projevy včetně suicidálního jednání. Návratnost činila 29 %, resp. 38 % ze všech dosažitelných. 23 % souboru je nezaměstnaných. 68 % mělo někdy přání být mrtvý nebo ublížit si, 36 % si dělalo plány na suicidium, 18 % se opět o ně pokusilo, jeden respondent opakovaně. U 41 % se vyskytovalo sebepoškozování, u 36 % bylo užití drog v posledním roce, 27 % pije vícekrát týdně alkohol, 73 % kouří cigarety. Pouze menšina (36 %) byla po propuštění v psychiatrické péči, i když tato byla doporučena ve všech případech. Uváděné obtíže svědčí o trvajícím suicidálním riziku., Anonymous catamnestic questionnaire, focused on psychosocial adaptation and psychopathological symptoms including suicide behaviour was sent to 77 patients hospitalized in 2004-2005 after a suicide attempt. Return of the questionnaire was 29 %, precisely 38% of those within reach. 23 % of the sample are unemployed. 68 % have sometimes wished to be dead or to hurt themselves, 36 % have made suicide plans, 18 % repeated suicide attempt, one respondent repeatedly. In 41 % self-harm occurred, 36 % have taken drugs in the course of last year. 27 % drink alcohol more than once a week and 73 % smoke cigarettes. Even though a psychiatric follow-up had been recommended to every patient discharged from the clinic, only a minority of them (36 %) underwent it. To conclude, the reported problems indicate a persistent suicide risk., Jiří Koutek, Jana Kocourková., and Obsahuje seznam literatury
Článek se zabývá tématem sebepoškozování jako fenoménu objevujícího se na blozích (online denících) současných adolescentů. Cílem výzkumu bylo porozumět problematice sebepoškozování jako takové, motivaci psaní o sebepoškozování ve veřejném prostoru blogů a také otázce potenciálního vytváření komunity sebepoškozujících ve virtuálním světě. U dospívajících, kteří mají se sebepoškozováním zkušenost, výzkum zjišťoval jejich motivací; jak své sebepoškozování prožívají a jakou roli hraje v jejich sebepoškozování právě internet a blog. Představený výzkum je explorativního charakteru – s využitím metody zakotvené teorie bylo analyzováno 9 polostrukturovaných rozhovorů s dívkami ve věku 15 – 18 let. Výzkum ukázal, že blogová komunita spojená tématem sebepoškozování je adolescentkami vnímána jako podpůrná, má tendenci uzavírat se pomoci zvenčí a zároveň posilovat negativní postoje vůči odborné pomoci. Internet, potažmo blog, jsou pak důležitými činiteli šíření informací o sebepoškozování. Tato skutečnost je významná zejména z hlediska potenciální sociální nákazy sebepoškozování.
Článek se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií v období adolescence. Důraz je kladen zejména na roli, kterou u tohoto fenoménu hraje reálné a virtuální prostředí, v němž se adolescenti pohybují. Výzkum je explorativního charakteru, data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných online rozhovorů s 9 adolescentkami ve věku 15 – 18 let, které na svém blogu (online deníčku) píší o sebepoškozování, a analyzována s využitím metody zakotvené teorie.
Bylo zjištěno, že reálné i virtuální prostředí může mít významný vliv na vznik sebepoškozujícího jednání u adolescentů, jeho charakter a prožívání. Obě dvě sféry mohou být prostředníky pro šíření povědomí o sebepoškozování, potažmo zdrojem šíření sebepoškozování samotného. Ačkoli je online prostředí dívkami vnímáno jako podpůrné, k ukončení sebepoškozování na rozdíl od reálného sociálního okolí patrně nepřispívá. Naopak se objevilo riziko normalizace sebepoškozování na základě sdílení informací na blozích. Skutečné sociální prostředí je pak důležitým pomocníkem při ukončení sebepoškozování.
Průsečíkem reálného a virtuálního prostředí adolescentů pak mohou být subkultury mládeže (v tomto případě Emo a Gothic). Souvislost těchto subkultur a sebepoškozování je v současnosti poměrně hojně medializována. V našem výzkumu jsme přímou souvislost mezi sebepoškozováním a těmito subkulturami neprokázali. and The article focuses on self harming as maladaptive coping strategy in adolescents. The role of real and virtual environment of adolescents, which is important for this phenomenon, is emphasized. The research is of explorative character, data has been collected through half-structured online interviews with 9 adolescent girls aged 15 through 18, who write about self harming on their blogs (online diaries), and analysed using the grounded theory method.
It has been found that both real and virtual environment can have a huge impact on the emergence of self harming behavior in adolescents, its character and experiencing. Both environments might act as a medium for spreading knowledge of self harming and even as a source of self harming itself. Although the self harming online community is being looked at as supportive, it did not bring an end to self harming behavior in the case of our respondents, unlike the real social environment. On the contrary, the risk of normalisation of this behavior by sharing information on blogs occurred. The real social environment is then an important helper in ending the self harming behavior. The intersection of real and virtual environment of adolescents might be the Emo and Gothic subcultures. The connection of subcultures and self harming is being widely discussed by media in these days. In our research we did not prove such a connection.