Článek se zaměřuje na psychologické aspekty využívání blogů (online deníků) v období mladší a střední adolescence. Ptali jsme se, co blogování dospívajícím přináší, jaké jsou motivace, co a komu dospívající prostřednictvím blogu sdělují. Zdrojem dat byly polostrukturované rozhovory s 8 dospívajícími chlapci a dívkami ve věkovém rozmezí 13- 17 let. Pro analýzu rozhovorů byla použita metoda zakotvené teorie. Bylo zjištěno, že adolescenti zakládají blogy především s úmyslem prezentovat se jejich prostřednictvím před čtenáři z řad vrstevníků. Ti jim poskytují sociální oporu a zpětnou vazbu, která ovlivňuje jejich sebepojetí a sebehodnocení. Pro vztahy vznikající v blogosféře mezi adolescenty je klíčová podobnost v zájmech a názorech. Z hlediska volby tématu jsou zajímavé např. „pro ana“ blogy, tedy blogy o hubnutí, které v některých případech mohou podporovat tendenci k chorobnému hubnutí. V článku představujeme blogy jako možný nástroj, který může pomoci porozumět tématům, jež jsou nyní pro adolescenty důležité. and The paper focuses on psychological aspects of blogging in the period of early and middle adolescence – it deals with the motivation of bloggers, their benefits of blogging as well as with the subjects and objects of their communication via blogs. Semi-structured interviews with 8 adolescent bloggers in the age between 13 and 17 years were conducted and analysed via grounded theory method. The results suggest that adolescents set up blogs with the intent to present themselves through their blogs in front of the peer readers. The peer readers give them social support and feedback which affects bloggers self-concept and self-esteem. Similarity in interests and opinions is also very important for adolescent relationships rising in the blogosphere. Furthermore, the particularity of pro ana blogs – a community of bloggers supporting themselves in pathological eating habits which may lead to anorexia - was mentioned. In our article, we present blogs as a possible tool which can contribute to understanding issues of the utmost importance for adolescents.
Článek se zabývá tématem sebepoškozování jako fenoménu objevujícího se na blozích (online denících) současných adolescentů. Cílem výzkumu bylo porozumět problematice sebepoškozování jako takové, motivaci psaní o sebepoškozování ve veřejném prostoru blogů a také otázce potenciálního vytváření komunity sebepoškozujících ve virtuálním světě. U dospívajících, kteří mají se sebepoškozováním zkušenost, výzkum zjišťoval jejich motivací; jak své sebepoškozování prožívají a jakou roli hraje v jejich sebepoškozování právě internet a blog. Představený výzkum je explorativního charakteru – s využitím metody zakotvené teorie bylo analyzováno 9 polostrukturovaných rozhovorů s dívkami ve věku 15 – 18 let. Výzkum ukázal, že blogová komunita spojená tématem sebepoškozování je adolescentkami vnímána jako podpůrná, má tendenci uzavírat se pomoci zvenčí a zároveň posilovat negativní postoje vůči odborné pomoci. Internet, potažmo blog, jsou pak důležitými činiteli šíření informací o sebepoškozování. Tato skutečnost je významná zejména z hlediska potenciální sociální nákazy sebepoškozování.
Článek se zabývá sebepoškozováním jako maladaptivní copingovou strategií v období adolescence. Důraz je kladen zejména na roli, kterou u tohoto fenoménu hraje reálné a virtuální prostředí, v němž se adolescenti pohybují. Výzkum je explorativního charakteru, data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných online rozhovorů s 9 adolescentkami ve věku 15 – 18 let, které na svém blogu (online deníčku) píší o sebepoškozování, a analyzována s využitím metody zakotvené teorie.
Bylo zjištěno, že reálné i virtuální prostředí může mít významný vliv na vznik sebepoškozujícího jednání u adolescentů, jeho charakter a prožívání. Obě dvě sféry mohou být prostředníky pro šíření povědomí o sebepoškozování, potažmo zdrojem šíření sebepoškozování samotného. Ačkoli je online prostředí dívkami vnímáno jako podpůrné, k ukončení sebepoškozování na rozdíl od reálného sociálního okolí patrně nepřispívá. Naopak se objevilo riziko normalizace sebepoškozování na základě sdílení informací na blozích. Skutečné sociální prostředí je pak důležitým pomocníkem při ukončení sebepoškozování.
Průsečíkem reálného a virtuálního prostředí adolescentů pak mohou být subkultury mládeže (v tomto případě Emo a Gothic). Souvislost těchto subkultur a sebepoškozování je v současnosti poměrně hojně medializována. V našem výzkumu jsme přímou souvislost mezi sebepoškozováním a těmito subkulturami neprokázali. and The article focuses on self harming as maladaptive coping strategy in adolescents. The role of real and virtual environment of adolescents, which is important for this phenomenon, is emphasized. The research is of explorative character, data has been collected through half-structured online interviews with 9 adolescent girls aged 15 through 18, who write about self harming on their blogs (online diaries), and analysed using the grounded theory method.
It has been found that both real and virtual environment can have a huge impact on the emergence of self harming behavior in adolescents, its character and experiencing. Both environments might act as a medium for spreading knowledge of self harming and even as a source of self harming itself. Although the self harming online community is being looked at as supportive, it did not bring an end to self harming behavior in the case of our respondents, unlike the real social environment. On the contrary, the risk of normalisation of this behavior by sharing information on blogs occurred. The real social environment is then an important helper in ending the self harming behavior. The intersection of real and virtual environment of adolescents might be the Emo and Gothic subcultures. The connection of subcultures and self harming is being widely discussed by media in these days. In our research we did not prove such a connection.