Cílem článku je nové metodické uchopení výzdoby LBK z neolitické lokality v Bylanech u Kutné Hory. Dosavadní interpretace vývoje sídliště je založena na dataci keramického materiálu a trendech vývoje nekeramických artefaktů z tzv. stavebních komplexů. Jedná se o empiricky definované chronologicko-prostorové jednotky, jejichž jádrem je dům. Výchozí otázkou je, zda se jakkoliv změní stávající model sídliště, pokud dojde k dekonstrukci stavebních komplexů. Na základě kvantitativní analýzy stylu keramické výzdoby provedené v úrovni jednotlivých archeologických objektů bylo definováno několik skupin stylu lineární výzdoby. Význam těchto skupin byl validován prostřednictvím prostorové evidence jejich výskytu. Výsledky analýzy umožňují konfrontovat stávající teoretický model neolitických sídlišť s jinou alternativou. and The aim of the article is an innovative methodological understanding of LBK pottery decoration from the site of Bylany, Central Bohemia. The existing interpretation of the settlement development is based on pottery dating and the evolution of non-ceramic artifacts from the so-called “house complexes”. These are empirically defined spatio-temporal units with the house in their centre. The initial question is whether the existing model of the settlement will change in any way if these complexes are deconstructed. Several groups of linear decoration style were defined through quantitative analysis of pottery decoration style performed at the level of individual archaeological features. The meaning of these groups was validated through analysis of their spatial occurrence. The results of the analysis allowed comparison of the existing theoretical model of Neolithic settlements with an alternative.
Článek je pojmovou a teoretickou syntézou založenou na zkoumání metaforičnosti, narativity a dialogičnosti, které bylo autorem realizováno v průběhu posledních 15 let. V těchto výzkumech se postupně objevila potřeba jednotícího teoretického rámce, který byl nalezen v konceptu aktivní imaginace. Je pojednáno o klíčových konceptech navrženého konceptuálního systému, k němuž vedle aktivní imaginace patří také transcendentní funkce a sémantická inovace. S využitím těchto pojmů je navrženo několik dimenzí pomyslného prostoru, v němž lze uvažovat o rozmanitosti různých forem aktivní imaginace, jimiž jsou: 1) rovina ztvárnění, 2) orientace přesahu, 3) prostředkující relace, 4) režim věrohodnosti, 5) modus identifikace. V kontextu přijatých východisek a navržených dimenzí je vymezena řada pojmů označujících různé formy aktivní imaginace, jimiž jsou: 1) metafora a symbol, 2) vyprávění a mýtus, 3) dialog a dramatická hra, 4) žánr a styl. and Shapes and forms of active imagination: proposal of conceptual framework
The article deals with conceptual and theoretical synthesis based on research on metaphor, narrative, and dialogue realized by author in last 15 years. In these researches, a need for unifying theoretical framework appeared. This framework was found in concept of active imagination. The article deals with key concepts of proposed conceptual system which include active imagination, transcendent function and semantic innovation. There were proposed five dimensions of conceptual space, in which it is possible to consider about varieties of different forms of active imagination: 1) level of enactment, 2) orientation of transcendence, 3) mediating relation, 4) regime of veracity, 5) mode of identification. In the context of accepted assumptions and proposed dimensions, a set of concepts denoting various forms of active imagination is defined: 1) metaphor and symbol, 2) narrative and myth, 3) dialog and dramatic play, 4) genre and style.
The work of Vladislav Vančura has attracted the attention of literary theorists from the very beginning. Among other attempts to get a theoretical grip, those offered by Jan Mukařovský and Lubomír Doležel provide us with two different but methodologically connected approaches to the author’s work. These represent two phases of Czech structuralist thought about literature. This study critically compares both approaches and highlights their similarities and dissimilarities.