Autorka referuje o mezinárodním kolokviu věnovaném čínsko-sovětským vztahům ve studené válce, které ve dnech 23. a 24. září 2016 uspořádal v Berlíně americký historik Austin Jersild s podporou Berlínského centra pro studium studené války (Berlin Center for Cold War Studies). Kolokvium se zabývalo zejména globálními konsekvencemi čínsko-sovětských vztahů a jeho účastníci se snažili vyzdvihnout nové metody a přístupy k výzkumu studené války, přesáhnout tradičně nejvíce akcentované téma sovětsko-amerického soupeření a zohlednit celý systém mezinárodních vztahů. Autorka ve vzájemné souvislosti stručně seznamuje s obsahem přednesených referátů a diskusí., This is a report on the international colloquium on Sino-Soviet relations during the Cold War, which was held in Berlin, on 23 and 24 September 2016. It was organized by the American historian Austin Jersild with the support of the Berlin Center for Cold War Studies. The colloquium discussed in particular the global consequences of Sino-Soviet relations, and its participants sought to highlight new methods and approaches to researching the Cold War, to go beyond the most frequently covered topics of Soviet-American revalry, and to take into account the whole system of international relations. The report concisely discusses the contents of the papers presented there and the discussions that followed, pointing out the links between them., Daniela Kolenovská., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The paper discusses the recent developments of the Sino-Tibetan relations after the large-scale anti-Chinese protests in spring 2008. It mentions the reaction of the international community to the protests and the three rounds of dialogue between the representatives of the Dalai Lama and Chinese officials. The author argues that under current conditions the perspectives for any advance are ambiguous as the Chinese side is not willing to compromise on the sensitive issue of its Tibet policy.
During the sixteenth century when Islam was already established in China, Chinese Muslims began to critically examine their understanding of Islamic knowledge and how to transmit it to future generations. Traditional tutelage based on purely Arabic and Persian sources generally evaded a Muslim population that, for the most part, could no longer read the available rare Islamic texts. The subsequent reconstruction of Islamic knowledge and education emphasized the intersections between the Chinese and the Muslim communities’ cultural and religious heritages. The new specialized educational system, “scripture hall education” (jingtang jiaoyu), utilized Chinese as the language of instruction and incorporated aspects of traditional Chinese literati education in collaboration with newly retrieved Islamic sources from the Muslim heartland. This is most clearly displayed through the Han Kitab, the canonized corpus of Chinese Islamic texts (c. 1630–1750). This literature articulated Islamic principles through the lexicon of literary Chinese and replicated the ideology highlighted by the educational network, employing obvious Neo-Confucian terms and themes to explain Islam.
Jedním z nejvýznamnějších a v normativní literatuře doby Válčících států nejčastěji se vyskytujících pojmů je slovo yì [najs]. V korpusu textů obsažených v databázi Thesaurus Linguae Sericae najdeme přes 1200 výskytů: z celkového počtu 1298 výskytů znaku je nutno odečíst některé případy, kdy je jím zapisováno jiné slovo, jako např. yí, vzezření, vnější dojem" (dnes standardně ?), a naopak přidat několik případů z Lúnyu, které v systému nejsou datovárny, a je nutno je tedy proheldávat zvlášť. S ohledem na tuto frekvenci i prominenci se jeví sporná tradiční praxe jeho překladu do češtiny jako opravdu závažný problém. Je totiž zvykem jej vcelku mechanicky převádět jako spravedlivý či spravedlivost. Dokonce i podle zastarávajícího Slovníku spisovného jazyka českého se přitom významvé spektrum slova spravedlivý soustředí kolem představy spravedlnosti. Význam ,jaký má být, vyhovující (zpráv. jakostí, váhou ap.); náležitý, patřičný" je hodnocen jako poněkud zastaralý a z příkladů je zjevné, že přežívá jen v hrstce ustálených spojení. Potíž spočívá v tom, že čínské yì nemá se spravedlivostí, resp. spravedlností téměř nic společného. Jeho skutečným významům bych se proto rád věnoval v tomto článku, v němž zároveň navrhuji definitivní opuštění tradičního překladového ekvivalentu a jeho nahrazení jiným, i kdyby neměl být jednoslovný., The present study aims to provide an exploration and nuanced description of the semantic structural of the lexical unit yì, which has been traditionally translated as "righteousness" but also by many other more adequate terms. A good understanding of the meanings of the word is not only especially important because of its crucial significance for ancient Chinese ideology and philosophy, but also because it tends to be mistranslated or at least tranlated in a misleading way, for example as "justice". Although the paleographic and etymological aspects are also discussed, the argument is primarily based on a scrutiny of practically all occurrences of the word, in the pre-imperial transmitted texts, as recorded in the Thesaurus Linguae Sericae (more than 1,200 cases), with an emphasis on systemic relationships, such as synonymy, antonymy or parallelism. The particular meanings arrived at as a result of the application of this method are presented, along with examples and more appropriate Czech translations of the term., Lukáš Zádrapa., and Obsahuje bibliografii