We outline a novel solution to Moore’s paradox within the framework of update semantics, which explains Moorean absurdity in terms of non-cohesiveness. It is argued that, unlike the outlined solution, Gillies’ treatment of the paradox within this framework is not satisfactory., Načrtneme nové řešení Moorova paradoxu v rámci aktualizační sémantiky, která vysvětluje Mooreanovu absurditu z hlediska nekoheze. Tvrdí se, že na rozdíl od nastíněného řešení není Gilliesovo zacházení s paradoxem v tomto rámci uspokojivé., and Igor Sedlár
Mor je zoonóza, jejíž epidemie sužují lidstvo od starověku. Od objevu bakteriálního původce moru A. Yersinem a S. Kitasatem uplynulo 120 let, během kterých byla tato choroba velmi dobře popsána jak z epidemiologického, tak z molekulárně mikrobiologického a evolučního hlediska. Studiem DNA izolované z ostatků obětí moru byl původce moru přímo prokázán u epidemií starých až 650 let. Vysoká mortalita při moru je dána neefektivním přenosem mezi hostiteli pomocí blechy jako vektoru., Plague is a zoonotic disease, the epidemics of which have troubled mankind since ancient times. During the last 120 years that have passed since the discovery of the plague bacillus Y. pestis by A. Yersin and S. Kitasato this infectious disease was described in detail, including its epidemiology, molecular microbiology and evolution. Ancient DNA isolated from the remains of plague victims have enabled us to establish Y. pestis as the causative agent in epidemics more than 650 years old. The high mortality of the plague is caused by an ineffective transfer by its flea vector., and Ivo Konopásek.
This article seeks to interpret moral facts as facts of life using the cognitivist naturalist approach set out by Philippa Foot in her Natural Goodness. It outlines the main features of the non-cognitivist rejection of the existence and observability of moral facts. It then reconstructs Foot’s conception of the natural normativity that is articulated in natural historical judgements, which can then be used to define a good or a defective individual with regard to what is exemplary of a life form. Hence Foot highlights a type of evaluation that is not dependent on our pro/con attitudes or emotional states. Practical rationality is tied up with the word ‘good’, which obtains its content from manifestations of the human life form and is aimed at the good life. This article shows that it is only in spheres that directly or indirectly concern life that it makes sense to talk of moral goodness or badness and that facts of life are moral facts.
Po staletí byl vztah vědy a morálky předmětem hlubokých úvah, podrobných zkoumání a často i vzrušených debat. V současnosti se sofistikovanost vyšetřování tohoto vztahu vytrácí. Nahrazuje ji důraz na dvě krajnosti, Jedna sází na absenci morálky, jakékoli morální aspekty či ohledy ve vědě a její organizaci chápe jako nepatřičné. Druhá spočívá v účelovém využívání "morálních argumentů", v diskusi o vědeckých tématech (jako jsou např. změny klimatu, pokusy na zvířatech, rozvoj jaderné energetiky a mnohé jiné). Pokládáme za vhodné seznámit čtenáře s textem napsaným o vztahu morálky a vědy Henrim Poincarém před více než sto lety. Český překlad tohoto článku vyšel roku 1927 v časopise Ruch filosofický. and Henri Poincaré.
Sam Harris ve své knize The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values (2010) tvrdí, že otázka morálních hodnot není ničím jiným než otázkou po blahu vědomých bytostí. Ve svém výkladu si Harris klade tři úkoly: etablovat etiku jakožto plně racionální a ideálně vědeckou disciplínu, posílit a obhájit naturalismus a ustanovit smysluplnost lidského života na nenáboženské bázi. Harrisova kniha se setkala s odmítnutím v odborných recenzích, avšak ne všechny kritiky jsou oprávněné a skutečný problém s Harrisovým přístupem podle mne leží jinde, než se kritici domnívají. Existují nejméně tři důvody, proč odmítnout Harrisovu koncepci morálky jakožto vědy. Prvním je konfuzní pojetí vědy, se kterým souvisí absence čehokoli vědeckého v Harrisově popisu etických problémů či jejich řešení. Druhý důvod je nekoherentní postup při výkladu původu hodnot. A konečně posledním důvodem k odmítnutí Harrisovy vize je podoba života, kterou nám nabízí jakožto výsledek přijetí etiky založené na vědě., Sam Harris in his book The Moral Landscape: How Science Can Determine Human Values (2010) argues that the question of moral values is none other than the question of the happiness of conscious beings. In his account Harris sets himself three tasks: to establish ethics as a fully rational and purely scientific discipline, to reinforce and defend naturalism, and to rest the meaning of human life on a non-religious grounding. Harris’ book has met with a negative reaction in journal reviews, but not all the criticisms are justified and the real problem with Harris’ approach, in my view, is different to what his critics suppose. There are at least three reasons why we should reject Harris’ conception of morality as a science. The first is his confused conception of science which brings with it the absence of any scientific (on Harris’ understanding) ethical problems and of their solution. The second reason is an incoherent approach in his account of the origin of values. And finally, the last reason for rejecting Harris’ vision is the form of life which he offers us as the result of accepting ethics founded on science., Jakub Jirsa., and Obsahuje seznam literatury